Akademická čest se do tabulek nevejde

3. 2. 2010 | | Názory, Studentský život

Českou veřejností v současné době hýbe kauza plzeňských práv,
někteří aktéři možná mají o několik písmenek před jménem navíc.
Plzeňské otazníky však vyvolaly pochybnosti o celkovém stavu českého
vysokého školství. Richard Hindls, rektor VŠE, se v rámci internetové
diskuze se studenty bránil, že na jeho škole existují „pevné mechanismy a
databáze“. Implicitně je považuje za ochranu proti plzeňským a obdobným
excesům.

Tovární proces je jasně definovaný: zaplnit co nejrychleji všechna
políčka v indexu, dosáhnout stanoveného limitu ECTS kreditů a odevzdat
určený počet stránek textu. V případě kauzy na plzeňských právech se
však také jednalo o porušení pevných mechanismů. Chyba ve výrobním
procesu, tedy prázdná okénka v indexu a nedostatečný počet stránek. Na
katedře si nikdo nevzpomíná, kdo mohl studentku zkoušet. Přemýšlím, kdo
si může vzpomenout, že opravoval mnohé z mých testů na VŠE. Doufám, že
alespoň ISIS má paměť dobrou.

Myslíte si, že porušování pravidel lze omezit zaváděním předpisů
dalších, ještě důmyslnějších? Pevně stanovené požadavky podle mého
názoru zásadním způsobem determinují systém univerzitního vzdělávání.
Cílem méně čestného studenta se stává pravidla obejít, cíl
čestnějšího studenta se scvrkává na snahu požadavkům co nejlépe
dostát. Bylo by vhodné se zamyslet, kolik zmetků vyrobí univerzitní
továrny i v případě dodržení všech technických parametrů.

Myslím si, že vysoké školy mají jiné a elegantnější možnosti, jak
proti podobným kauzám bojovat. Pravidla můžete porušovat nebo obcházet
při každém testu, čest ale ztratíte pouze jednou, obzvlášť tu
akademickou. Věřím, že učitel představuje pro studenta nejen odborný, ale
i morální vzor. Přídavné jméno akademický v mých očích zahrnuje dva
rovnocenné aspekty: odborný a čestný. Uvědomím-li si, že na plzeňské
fakultě působili mnozí neakademičtí odborníci, celá kauza mě vlastně
nepřekvapuje. Odborníci umí odborně obcházet pravidla.

Žádná nařízení nejsou dokonalá, stejně jako soudce uvádí v život
zákony, akademici vnáší lidský prvek do pevných mechanismů a databází.
Vyučující na právnických a ekonomických školách mají úlohu ještě
obtížnější. Podívejme se na klesající procenta odhalené hospodářské
kriminality. Daňový únik je z odborného hlediska jistě nelehký, až
obdivuhodný počin. Prorůstající korupce také stojí a padá s absencí
odborné cti. Říká se, že nejlepším lékem je prevence. Zdá se mi, že se
škola může vydat dvěma cestami: vychovávat neodborníky, kteří nebudou
schopni zákony obcházet z důvodu neznalosti, nebo vychovat odborníky,
kteří nebudou schopni zákony obcházet z důvodu cti. Prezentovat
akademické hodnoty pomocí powerpointových snímků stovkám bezejmenných
položek v databázích ale může být složité, stejně jako rozpoznat
studentovy znalosti z několika kroužků v testu.

Přesto se na VŠE setkávám s vyučujícími, pro které
i v tisícihlavém stádu nejsem pouze xtrok03 v databázi. Díky nim matně
tuším, že ve svých pracích vyznačuji citace, protože si vážím práce
autora, a nikoli proto, že bych byla odhalena počítačovým systémem a
následně potrestána za porušení pravidel. Díky nim se stydím opisovat
při testu a občas mi stojí za to přečíst si knihu z doporučené
literatury, přestože vím, že v závěrečném testu najdu kroužkovací
otázky a-b-c-d z internetu. Přiznám se, že s některými vyučujícími
bych si ráda zahrála Osadníky. Jsem si jistá, že opravný termín by mi
nenabídli.

Mohlo by vás zajímat: