Akademickým senátům hrozí ztráta vlivu

20. 10. 2008 | | Zprávy ze školy

Ministerstvo školství připravuje zákon, jehož dopad silně pocítí akademické senáty. Ty ztratí část vlivu, který získají správní rady. Kritici se obávají, že změna povede k horšímu a zpolitizuje školství.

Ministerstvo školství připravuje zákon, jehož dopad silně pocítí akademické senáty. Ty ztratí část vlivu, který získají správní rady. Kritici se obávají, že změna povede k horšímu a zpolitizuje školství.

Pravomoci akademických senátů se v horizontu dvou let mohou výrazně změnit. Dle představ Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) by senáty neměly mít kontrolu nad schvalováním rozpočtu a nevolily by rektora. Ve finanční oblasti by se tak například pravomoci senátu měly sestávat pouze z „vyjádření se“ k obecným pravidlům sestavení rozpočtu. Odebrané povinnosti by plnila správní rada školy. Panují rozpory o způsoby, jakým by měla být tato rada nově volena. To vyplývá z věcného záměru zákona, který připravuje MŠMT a který má mnoho kritiků.

Správní rada, která se v současné době schází dvakrát ročně, plní hlavně kontrolní funkci. Její role spočívá mimo jiné v odsouhlasení prodeje či nákupu nemovitého majetku (nebo movitého majetku vyšších hodnot). Funguje tedy spíše jako pojistka pro případ, kdyby rektora napadlo zpronevěřit školní majetek. Například ve správní radě VŠE sedí guvernér České národní banky Zdeněk Tůma či generální ředitel Volkswagenu pro Rusko Martin Jahn. Tito lidé by tak měli dle připravovaného zákona volit rektora a plnit novou roli kontrolního a hodnotícího orgánu. Zároveň by měli na svých bedrech nést klíčové kompetence v oblasti tvorby a monitorování strategického řízení školy. Kritici namítají, že tito lidé nebudou mít čas, aby odpovědně plnili nové kompetence.

Radu bude volit více lidí
Novinkou by měl být také výběr lidí do této rady. V současné době je jmenuje ministr školství po dohodě s rektorem dané vysoké školy. Nová správní rada by se tvořila nejen na základě doporučení dané vysoké školy, ale i profesních skupin, regionů a ministrů (školství, financí). Tento bod připravovaného zákona je terčem ostré kritiky části studentů a mnoha rektorů vysokých škol. Znamená to, že rektor bude z části volen i politiky. Kdyby totiž volba rektora na VŠE probíhala takto, tak do ní budou zprostředkovaně zasahovat i ministr Kalousek a primátor Bém.

MŠMT říká, že chce umožnit vysokým školám větší nezávislost. Chce toho dosáhnout mimojiné delším funkčním obdobím členů správních rad. MŠMT se ústy profesora Matějů také nechalo slyšet, že by rektor měl v rámci posílení svých pravomocí volit i děkany fakult. Mnoho kritiků z Rady vysokých škol však tvrdí, že volba lidí do správní rady (tedy i volba rektora) bude výrazně zpolitizovaná.

Jelikož se zatím jedná o věcná záměr zákona, je možné, že se v budoucno objeví nějaké změny. Základní kámen části zákona, která se bude týkat řízení vysoké školy, zůstane jasný. Je však jistné, že správní rada výrazně posílí na úkor akademického senátu.

Mohlo by vás zajímat: