Anna-Marie Bártová: Po pádu železné opony přišla nejen svoboda volby, ale také zodpovědnost za naše rozhodnutí

16. 11. 2021 | | Tuesday Talks Korzo Národní, Díky že můžem

Již zítra si připomeneme výročí Sametové revoluce, jedné z nejdůležitějších událostí naší historie. Od roku 2014 se proto pravidelně koná v ulici Národní vzpomínková akce Korzo Národní, jež si připomíná události 17. listopadu, kdy násilným potlačením studentské demonstrace začpočal pád komunistického režimu v Československu. V rámci oslav se rok co rok Národní promění v místo oslavující svobodu, která, ačkoli na to mnozí zapomínají, pořád není ve světě samozřejmostí. Za spolek „Díky, že můžem“, který událost pořádá, jsme vyzpovídali Annu-Marii Bártovou, marketingovou ředitelku Korza Národní.

Proč právě „Korzo Národní“ a „Díky, že můžem!“?

Díky, že můžem – děkujem těm, díky kterým žijeme ve svobodné zemi. Chceme ukázat, že svoboda pro nás není samozřejmostí, ani prázdným slovem. Uvědomujeme si, že svoboda k sobě váže i zodpovědnost a stejně přistupujeme i k její oslavě. To je naše hlavní motivace. 

Událost Korzo Národní“ funguje již řadu let a má mnoho partnerů. Jak probíhá organizace? Hledáte a oslovujete partnery přímo vy, nebo se vám sami hlásí s návrhem spolupráce?

To záleží, máme již mnoho partnerů z minulých let, hodně se nám jich hlásí samo. Musíme však zmínit, že nespolupracujeme se všemi, kvůli střetu zájmů nebo ne vždycky souhlasíme s jejich prací. 

Ozývají se vám i politici se žádostí, jestli by mohli v rámci Korza vystoupit? Dovolili jste to již někdy někomu?

Ne, jelikož zastáváme pozici, že jsme politicky neutrální.

V rámci své organizace se snažíte zaměřovat i na mládež a na studenty, například prostřednictvím projektu „Samet na školách“. Jak a jakým stylem projekt probíhá?

Projekt vznikl v roce 2019 k příležitosti 30. výročí sametové revoluce z iniciativy organizací sdružených pod platformou Festivalu svobody – Post Bellum (organizuje sbírku pamětníků Paměť národa, pozn. red.), spolků Díky, že můžem a Nerudný fest. Na pozadí jeho vzniku stála potřeba šířit hodnoty vázané k tomuto výročí a připomínat jeho historické pozadí i na středních školách. 

Hlavním cílem projektu je zprostředkovat učitelům a studentům středních a druhého stupně základních škol vzdělávací program zaměřený na soudobé dějiny s důrazem na dění kolem 17. listopadu. Soubor nabízených aktivit má studentům atraktivní formou přiblížit nejen historický kontext spjatý s rokem 1989, ale i aktuální společenské problémy.

Zájem mají spíše žáci, nebo taky učitelé? Byl zájem a snaha škol i v době pandemie?

Zájem mají určitě jak žáci, ale i učitelé. Školy se zapojily i během pandemie. 

Minulý rok jste spustili vlastní kanál na TikToku. Tato sociální síť je obecně zaměřena zejména na mladší publikum, které ji sleduje častokrát častěji než facebook nebo instagram. Všimli jste si od zapojení TikToku nárůst zájmu mezi mládeží?

Tiktok využíváme hlavně pro neformální komunikaci s mladší generací. Přidáváme na náš účet spíše vtipné příspěvky a zajímavosti ze socialismu. Některá videa dosáhla až 500 000 zhlédnutí, ale výraznější zájem ze strany naší cílové skupiny na jiných platformách jsme nezaznamenali. 

Média a sociální sítě, přes které je možné neomezeně šířit jakýkoliv obsah bez cenzury a jsou prakticky opakem totality, paradoxně mnoho lidí využívá právě na šíření totalitních myšlenek a mnoho lidí jim taky naslouchá. Je v nás podle Vás uložená jakási touha po vedení pevné ruky? Nebo proč tomu tak je?

Nesouhlasíme s tím, že by bylo možné šířit jakýkoliv obsah bez cenzury. Na sociálních sítích nelze sdílet úplně všechno – například násilné věci, politické reklamy jsou ze strany Facebooku a Instagramu kontrolované, zda neporušují zásady sdílení. Avšak vnímáme, že tyto platformy jsou efektivní pro šíření jakýkoliv nezávadných informací, upozorňování na dezinformace a proto jsou tyto sítě tolik využívané. 

Kdo je podle vašeho názoru náchylnější na přebírání „totalitních myšlenek“? Jsou to mladí lidé bez tzv. životních zkušeností, nebo spíše starší, jež nostalgicky vzpomínají na staré dobré časy?

Myslím si, že se jedná o lidi, kteří nemají tolik zkušeností a hlavně nemají takový přehled o historii a událostech. 

Mají mladí lidé, zejména teenageři, povědomí o událostech, jež si daný den všichni připomínáme?

Doufáme, že povědomí mají, ale je to individuální. V našem spolku chceme obsahem, který vytváříme, lidi vzdělávat o událostech, kterým si připomínáme 17. listopad. Snažíme se v rámci státního svátku dát lidem širší kontext těchto událostí a otevírat nová témata a diskuze, které s tím souvisí. To všechno ve formě, aby to bylo všem přístupné a srozumitelné. Například náš nový projekt Audiokalendárium představuje v krátkých epizodách 30 významných výročí svobody. 

Hlavním tématem letošního Korza je Svoboda volby. Ptáte se lidí, jestli si myslí, či máme všichni svobodu volby. Zajímal by mě váš pohled. Máme v dnešní společnosti opravdovou svobodu volby?

Nemáme, a proto se tím na letošním Korzu zabýváme. Před třiceti dvěma lety jsme po pádu železné opony získali to, po čem mnozí na východ od ní toužili, nebo touží dodnes: možnost svobodné volby. Spolu s ní přišla ale také zodpovědnost za naše rozhodnutí a jejich dopady.

Jsme jako společnost i jedinci schopni respektovat volbu druhých a zároveň přijmout fakt, že každá naše volba je determinovaná individuální osobní zkušeností a ovlivněna kontextem, ve kterém jsme se narodili, nebo ve kterém žijeme? Jaký význam má ale svobodná volba pro ty, kteří nemají pocit kontroly nad svým životem, nebo musí překonávat strukturální překážky, jen aby se ocitli na stejné startovní čáře s ostatními? To jsou otázky, které jsme si kladli a hledali na ně odpověď. 

Foto: Díky, že můžem

Mohlo by vás zajímat: