Café Evropa: Strašák jménem euro. Proč se Česko jeho přijetí tolik bojí?

14. 2. 2018 | | Kariéra, Názory café evropa_1

Česká republika a euro – čeho se bojíme? bylo tématem další debaty z cyklu Café Evropa. Pozvání do Evropského domu tentokrát přijali Elena Kohútiková, bývalá viceguvernérka Národní banky Slovenska (NBS), také přezdívaná „Lady euro“ a Jan Skopeček, ekonom, poslanec a zastupitel Středočeského kraje za ODS. Moderování akce se znovu ujal Filip Horký z internetové televize Seznam.

Odlišné názory na společnou evropskou měnu byly u obou hostů patrné už od začátku. Absolvent Národohospodářské fakulty Skopeček sice na úvod uznal, že nezpochybňuje přínosy přijetí eura, kde výhodu vidí zejména pro exportéry, kterým by se výrazně změnšily transakční náklady a snížilo by také riziko fluktuace měnového kurzu koruny, myslí si ale, že to nevyváží negativa, které by euro přineslo. „Tyto výhody vždy uvádím, jsou ale podle mého názoru vykoupeny daleko většími náklady, zejména makroekonomického charakteru, které by na Českou republiku dopadly,“ objasnil.

Pokud by se Česká republika rozhodla ke společné měně připojit, bylo by to jednoznačně v jiné situaci, než v jaké se před téměř deseti lety nacházelo Slovensko. To euro přijalo v době, kdy se svět zmítal v hluboké krizi způsobené krachem amerického hypotečního trhu. Nepřiznivá situace ale podle Kohútikové důvěru v měnu nesrazila a i teď za ní stojí většina obyvatel. „Podpora eura obyvateli navzdory krizi a všemu, co teď zažíváme, stoupla, ze sedmdesáti procent na osmdesát dva,“ uvádí.

Myslí si také, že Slovensko bylo připravené i na některá negativa, které euro přineslo, jako například relativně malé a jednorázové náklady na zavedení eura, ztráta větší části přjmu bank nebo obavy ze zvýšení inflace. „Nikdo ale nepočítal s tím, že když některé země vstupovaly do eurozóny na vrcholu jejího úspěchu, že se pak nebude tak dbát na to, aby se kritéria dodržovala i nadále, s těmito náklady se nepočítalo,“ dodává. Vyjádřila se i k „přispívání země na řecké důchody“, tedy argumentu, který i v České republice používají odpůrci eura. „Nezaplatili jsme nic,“ řekla rázně bývalá viceguvernérka NBS.

Řecko si žilo nad poměry, mělo by ale dostat další šanci

Elena Kohútiková nicméně souhlasí s tím, že Řekové měli problémy a zároveň, že signály jejich „žití nad ekonomické poměry“ byly patrné. Řecku by i tak dala šanci na vzpamatování. „Dělají pokroky, podle poslední fiskální zprávy mají přebytky a ekonomika roste a dluhy splácí. Proto říkám, že jsme nezaplatili nic, dali jsme 660 milionů euro do ESM (Evropský stabilizační mechanismus, pozn. red.), který by se měl změnit na Evropský měnový fond. Z něho se budou řešit případné problémy v budoucnu,“ dodala.

Skopeček připomněl, že Řecko sice své dluhy splácí, značnou část mu ale Brusel odpustil a pomohlo zejména Německo dotacemi bank, které zemi půjčily. „Je zřejmé, že ty dluhy ve výši, ve které byly Řeckem uděleny, nikdy splaceny nebudou,“ komentuje zastupitel ODS. Podle něj by Řecku pomohlo, kdyby eurozónu úplně opustilo. Optimistický růst tamní ekonomiky Skopeček nevidí, což podle jeho názoru dokládá i dvacetiprocentní míra nezaměstnanosti.

V případě přijetí eura, by se ČR automaticky stala členem bankovní unie – a měnovou politiku by už neudávala centrální banka. „Zaplatili bychom tedy i my náš díl do Evropského stabilizačního mechanismu,“ říká Skopeček. Problém Evropské centrální banky (ECB) jako tvůrce společné měnové politiky vidí zejména v případě, kdy by se Česká republika dostala do recese, nebo se naopak začala přehřívat. „Pokud by ostatní části eurozóny byly stabilní, Evropská centrální banka by neměla důvod měnit svou politiku a my bychom se mohli propadat ještě do hlubší recese nebo se naopak více přehřívat,“ domnívá se.

Zvýšení cen a inflace? Na Slovensku přechod na euro zvládli

Obyvatelé se ale většinou ve spojení s přijetím eura obávají zvýšení cen. „Na Slovensku ale k podobným problémům nedošlo, lidé byli připravení, duální ceny se uváděly už půl roku před přijetím eura a vše se pečlivě kontrolovalo. Obchodníci si proto nedovolili ceny zvýšit,“ vysvětluje Kohútiková. Zvýšení cen ale může ovlivnit i inflace. Ani k jejímu výraznému zvýšení na Slovensku nedošlo – pohybovala se průměrně okolo 1, 5 procenta ročně, tedy podobně jako v ostatních státech.

Středočeský poslanec se domnívá, že během krize Česku pomohl právě vlastní měnový kurz koruny, který tehdy oslabil. „Česká centrální banka reagovala rychle a ten prvotní propad u nás nebyl tak znatelný jako v jiných zemích. Až pak jsme si to zkomplikovali špatnou hospodářskou politikou, když krize odezněla,“ uvádí. V tuzemsku byl proto například propad vývozu daleko nižší než na Slovensku, které už v té době eurem platilo. „Měnovým kurzem nemohlo na dopad zareagovat,“ vysvětluje. „Bylo to jen na krátké období,“ reaguje okamžitě Kohútiková. Oba ale přiznávají, že obě země nelze přímo porovnávat, a to zejména kvůli odlišnosti ekonomik a přístupu k politickým rozhodnutím.

Hosté se také shodli na tom, že přijetí eura je politické rozhodnutí. „Měla by ale k němu vést zodpovědná ekonomická analýza, zodpovědné srovnání nákladů a výnosů,“ upozorňuje Skopeček. Ten právě výnosy ve smyslu benefitů, které přispěly k politickému rozhodnutí na Slovensku, v Česku nevidí. Kohútiková připomněla, že také situace země jak v době přijetí eura, tak po rozpadu Československa byla jiná a i tyto důvody přispěly k tomu, že Slovensko začalo eurem platit už pět let po vstupu do Evropské unie. „Během naší ekonomické analýzy jsme viděli benefity, které byli dokonce větší, než jsme předpokládali,“ uzavírá. Skopeček se naopak domnívá, že Česko nemá kam spěchat. „V tomto směru nám nic neuteče,“ myslí si.

Foto: archiv Café Evropa

Mohlo by vás zajímat: