Chceš bydlet na koleji? Nesmíš ztrácet kredity!

27. října 2009 – Michaela Niklová, Jitka Lukášová
Koleje a menzy - Zpravodajství - Říjen 2009

Systém přidělování kolejí se řídí dvěma základními kritérii – dojezdovou vzdáleností a studijními výsledky reprezentovanými využitými kredity. Protože každoročně zájem o studentské bydlení převyšuje nabídku, nedostane koleje každý, kdo si o ně požádá. Výhodu však mají ti, co studují bez ztráty kreditů a bydlí nad 120 kilometrů od Prahy.

Podrobněji popisují postup bodového hodnocení webové stránky Správy účelových zařízení (SÚZ). Student, který chce bydlet na koleji, tak musí přeskočit určitou bodovou hranici. „Bydlet by měli studenti, kteří nemohou dojíždět denně a kteří, pilně plní své studijní povinnosti,“ domnívá se Eliška Šemnická, členka Kolejní rady Blanice. Přehoupnutí se do skupiny bydlících studentů však může zajistit jedině velká vzdálenost bydliště od Prahy nebo dobré studijní výsledky. Většina uchazečů si z kritéria vzdálenosti odnáší plný počet bodů, tj. dvanáct. Z toho vyplývá, že nakonec rozhodují zejména prospěchové body. „Kdo nezíská maximálních dvanáct bodů za dojezdovou vzdálenost, nemůže získat kolej v řádném termínu,“ potvrzuje místopředseda Centrální kolejní rady Michal Bobek.

Zvláštních výhod požívají nastupující prváci. Stačí jim bydlet přibližně šedesát kilometrů od Prahy. Body za dojezdovou vzdálenost se jim totiž zdvojnásobují. Student by se tak měl snažit zbytečně neztrácet kredity. Druhé kritérium totiž tvoří poměr získaných k použitým kreditům. „Pokud jde o to, kolik kreditů může člověk ztratit, aby kolej získal, je to závislé podle ročníku. Čím je člověk mladší, tím si nemůže dovolit ztratit mnoho kreditů. Student prvního ročníku maximálně dva kredity, čtvrťák přibližně osm,“ popisuje Bobek. Naráží tak na to, že pokud někdo nějaký kredit ztratil, je počet použitých kreditů vyšší, než počet získaných. Dochází tak k zmenšení čísla, protože se použité kredity nachází ve jmenovateli zlomku.

„V kriteriích nalezneme ještě koeficient ki, který slouží jako vyrovnávací multiplikátor, který porovnává výsledky napříč ročníky a vypočítává pravděpodobnou náročnost a tím tedy zvýhodnění,“ zjednodušuje místopředseda. Takto získané číslo se ještě dělí stem a potom se přičítá k celkové hodnotě bodů. „Tyto body nejsou základem pro to, jakou člověk dostane kolej. To se řídí úplně jinými pravidly zejména „studijním stářím“, zdůrazňuje Bobek. Poukazuje tak na to, že bodové hodnocení podle pravidel SÚZ je zcela oddělenou částí v celém procesu přidělování kolejí. Nemá tedy vliv na to, na jakém bloku se student nakonec zabydlí.

Letošní bodovou hranici představuje 12,00968 bodů. Oproti loňsku je vyšší. Způsobila to rekonstrukce bloku Jarova I. E, která snížila kapacitu o tři sta míst. Uchazeči, kteří se svou žádostí neuspěli, mají možnost podávat žádosti o přezkoumání. Podle uvolněných míst na kolejích se pak bude jejich žádostem postupně vyhovovat v jednotlivých odvolacích kolech. Ta budou probíhat, dokud se kapacita kolejí úplně nevyčerpá.