Dana Brázdová z OZS: Pokud má někdo zájem, na Erasmus vyjede

20. 2. 2020 | | Rozhovory Erasmus

Od 17. do 26. února je v informačním systému spuštěna možnost přihlašování na výměnné studijní pobyty. Studenti bakalářského i magisterského stupně tak mají šanci strávit část akademického roku 2020/2021 na jedné z partnerských škol, které má Vysoká škola ekonomická (VŠE) po celém světě. Přihláška a vyhlídka vystoupení z komfortní zóny Žižkova s sebou může nést množství obav a nejistot. Na to, co všechno je potřeba udělat, pokud chce student vycestovat, odpovídá vedoucí Oddělení zahraničních styků (OZS) Dana Brázdová. Dle jejího názoru však není potřeba se ničeho bát.

Přihlašování na výjezdy pro příští akademický rok je v plném proudu. Je o studium v zahraničí mezi studenty vůbec zájem?

Zájem je poměrně setrvalý. Samozřejmě záleží také na tom, kolik je studentů na VŠE. Asi víte, že celkový počet v posledních letech poklesl, nicméně zájem o studium v zahraničí je pořád vysoký a vyšší než počet nabízených míst, za což jsme rádi. Někdy ale studenti nakonec odjet z různých důvodů nemůžou, takže jsou nabízena i místa náhradníkům a zájem všech je uspokojen.

Co všechno je potřeba udělat, pokud se rozhodnu strávit část studia v zahraničí?

Hlavní je přihlásit se. Snažíme se proces přihlašování stále zjednodušovat, takže už je pouze elektronicky, přes InSIS. Nově ti studenti, kteří nejsou schopni jazykovou znalost doložit jinak, třeba certifikátem nebo zkouškou, dělají jazykový test elektronicky ve dvou možných termínech. Dříve to bylo v jednom datu, všichni uchazeči skládali test písemně najednou v aulách, teď je to prostřednictvím InSISu a výsledek se studenti dozví hned. Každý, kdo chce vyjet, musí mít jazykovou úroveň alespoň B2, protože tato úroveň je základním požadavkem vysokých škol.

Co musím kromě jazykové znalosti do přihlášky ještě doložit?

Je potřeba nahrát motivační dopis, ten stačí jeden, není potřeba ho psát pro každou školu zvlášť, a strukturovaný životopis. Případně jazykový certifikát, za některé z nich je deset bodů navíc. Opět všechno elektronicky.

Změnilo se kromě jazykových testů ještě něco?

Zatímco v minulých letech se magistři přihlašovali později než bakaláři, letos jsme přihlašování sjednotili, aby studenti nemuseli řešit různé termíny a celý proces byl zase o něco jednoduší.

Dá se výjezd do zahraničí stihnout, i pokud chci ukončit studium ve standardní době?

Podle našeho studijního řádu by měly být uznány všechny předměty, které jste studovala v zahraničí, a tím pádem není důvod prodlužovat. Nabídka škol je navíc tak široká, že si můžete vybrat takové školy a takové předměty, které budou odpovídat vašemu studijnímu programu. Já vždycky říkám, že jenom chodíte do jiných dveří na jiném kontinentu, ale je to součástí normálního studia a všechny předměty by vám měly být uznány, ať už jste je studovala na Žižkově nebo na Novém Zélandu.

Takže se nestává, že studenti mají po návratu s uznáváním problém?

Samozřejmě, že stát se to může. Velmi to ale záleží na studentech a jejich volbě. Protože nabídka je široká, musí si dobře připravit seznam škol, na které chtějí vyjet. Na našem SharePointu jsou zveřejněny všechny školy a informace o nich, včetně odkazů na jejich stránky a seznam kurzů, které nabízejí. Studenti se mohou taky podívat do zpráv studentů, kteří na dané škole byli v minulých semestrech, v InSISu. Zprávy se dají filtrovat i podle oborů, takže když vidím, že studenti mého oboru na danou školu jezdí a nemají problém s uznáním, neměla bych ho mít ani já.

Pak samozřejmě následuje další fáze, tou je sestavení a potvrzení takzvaného Learning Agreementu, ve kterém si sestavujete předběžný výběr předmětů na dané škole. Může se ale stát, že se nějaký kurz nakonec neotevře, pak je potřeba všechny změny prodiskutovat s příslušným proděkanem. Vždycky je to ale o přípravě studenta.

Nehlaste se na školy, na které jet nechcete

Jaké další věci by měl student zohlednit, když si vybírá školu?

Jednoduchá odpověď je, že by se měl velmi pečlivě připravit na to, na jakou školu jede a o jakou jde destinaci. Přece jen tam stráví půlrok svého života. Měl by pracovat s informačními zdroji, už zmíněnými zprávami studentů a stránkami dané školy. Další informace najdou studenti i na sociálních sítích OZS. A podle toho si vybrat školy, kam vyjet chce, ne kam nechce. Ono to zní možná triviálně, ale mnohdy si uchazeči dávají do přihlášek i školy, o které tak úplně nemají zájem. Pak je na takovou školu vybrán a řekne, že tam vlastně vůbec nechtěl jet. Tím to samozřejmě komplikuje i pro nás.

Jak velkou mám šanci, že budu úspěšná a na zahraniční pobyt vyjedu?

V současné době platí, že kdo chce vyjet, tak vyjede. Buď se mu to podaří na některou z jeho preferencí, nebo pokud mu nevyšla ani jedna škola, protože se náhodou zapsal na školy, o které je velký zájem mezi studenty, je zapsán na seznam náhradníků a oslovíme ho s dodatečnými nabídkami. Všichni náhradníci dostali nabídky a ty jsou velmi rozmanité, často právě do míst, která studenti vrací nebo mezitím podepíšeme nové školy. Takže ti, kteří se nedostali na svou preferovanou školu, nemusí zoufat. Ale právě proto si mají do přihlášky dát ty školy, co chtějí, ne ty, co nechtějí. Protože pokud je jim škola přidělena a oni ji odmítnou, vyřazují se ze seznamu náhradníků.

O jaké školy je největší zájem?

Záleží na každém jednotlivci. Upřímně řečeno, zájem se dost přelévá. Studenti na našich stránkách najdou i kolik se na danou školu hlásilo a jaká byla kvóta, nicméně nedoporučujeme se tím nějak moc řídi, protože každý rok je to úplně jinak. Obecně ale můžu říct, že velký zájem je o USA, tam vysíláme 80 studentů, a Kanadu. Studenti ovšem musejí počítat s tím, že tyto školy často požadují jazykové certifikáty. Takový certifikát je pak velkou konkurenční výhodou, protože ho zase tolik studentů nemá a otevírá dveře na více škol.

Jaké další věci se při výběrovém řízení zohledňují?

Základem je dobrý studijní průměr, protože některé školy ho i omezují a chtějí pouze studenty s dobrým průměrem. Pak jsou to dodatečné body za účast v Buddy Programu, za kurzy vyučované v cizích jazycích a za již zmíněné vybrané jazykové certifikáty.

Mají šanci vyjet na zahraniční pobyt i studenti s horším průměrem?

Ano, jak jsem říkala, všichni studenti, kteří mají zájem jet, vyjedou. Nicméně samozřejmě pak jste v konkurenci s těmi, kteří mají certifikát, výborný průměr a tak dále. Jsme ve školství a průměr je velmi důležitou záležitostí. Ostatně pokud se studentovi nedaří tak dobře studovat na domácí škole, škola v zahraničí nemá jistotu, že mu to půjde tam a bude to zvládat, obzvlášť když je v cizím prostředí a studuje v cizím jazyce. Je zcela pochopitelné, že některé školy si velmi vybírají, protože vás zařazují mezi své standardní studenty, kteří museli projít velmi náročným přijímacím řízením a jsou mezi nejlepšími ve své zemi. Ale je i spousta škol, kde tyto podmínky nejsou tak přísné, takže pro každého jsou tady dobré a zajímavé školy.

Co se týče financí spojených s pobytem v zahraničí, stačí příspěvek od Evropské komise nebo školy na náklady spojené s výjezdem?

Správně jste řekla, že se jedná o příspěvek. Jeho účelem je pokrýt zvýšené náklady spojené se studiem v zahraničí. Je spočítáno, že měsíční náklady pro studenta vysoké školy v České republice jsou asi devět až deset tisíc korun, které musí student tak či tak vynaložit, taky mu na to žádná instituce nepřispívá. Samozřejmě se to liší zemi od země, někde i město od města, ale nikde vám stipendium nepokryje všechno, ještě navíc včetně výletů. Jak velkou část nákladů stipendium pokryje, se různí i mezi studenty na stejné zahraniční škole. Orientačně jde ale finanční náročnost studia na dané škole opět vyčíst ze zpráv studentů.

Promítají se vyšší životní náklady v některých zemích do zájmu studentů o ně? Že by někteří i rádi jeli, ale zkrátka si je nemůžou dovolit?

Já sama jsem překvapená, jak velký je zájem o Skandinávii, Austrálii nebo třeba Japonsko, tedy o země, které jsou dost drahé. Takže vůbec nemám pocit, že by se to promítalo. Kdyby to tak bylo, tak se studenti hlásí do Polska nebo Maďarska. Samozřejmě jsou studenti, kteří tyto vyšší náklady musí zohlednit. Ti to pak berou jako investici a na zvýšené náklady si vydělají třeba na Work and Travel. Pro studenty, kteří jsou ze znevýhodněného socio-ekonomického prostředí, existuje v rámci Erasmu či jiných výjezdů extra měsíční příspěvek, který není úplně malý. Ale samozřejmě jsou tam nějaké další podmínky, které k tomu musí splnit.

Hlavní je se na cestu těšit

Podala jsem přihlášku a dostala jsem se na školu do zahraničí. Co bych teď měla udělat?

Hlavně se zaměřit na školu, kam jedete a znovu si pořádně ověřit, že je to to, co chcete a co vám sedí. Po zveřejnění výsledků, které uvidíte u sebe v InSISu, posíláme Google formulář, aby student potvrdil, že místo přijímá a my s tím můžeme začít pracovat. Tehdy se student musí začít pořádně zajímat o danou školu a její nabídku, nastudovat si toho co nejvíc a hlavně přijít na informační schůzku, kterou pořádáme právě i podle jednotlivých cílových oblastí. Tam pak jednotlivé koordinátorky říkají konkrétní informace, jaké jsou další kroky, které musí být buď ze strany školy, nebo ze strany studentů, podniknuty. Vyplnění konkrétní přihlášky, připravení potřebných dokumentů, podkladů k vízům, pokud jsou potřeba… Každá škola má svá specifika a jiné požadavky. U některých škol je toho více, někde méně. A určitě to nevzdávat a hlavně se na cestu těšit. Je velká škoda, když si to někteří studenti nakonec rozmyslí a přichází tak o velkou příležitost.

Co dalšího může student podniknout proto, aby se na výjezd připravil?

Před výjezdem pořádáme ještě jednu zajímavou akci, přednášku o kulturním šoku. Během ní připravujeme studenty na všechno, s čím se můžou setkat při výjezdu do zahraničí, a na to, že to, co se jim tam děje, není nic neobvyklého, ale je to úplně přirozený proces, tak aby se s ním dokázali srovnat. Děláme to ve spolupráci s odborníky z Katedry manažerské psychologie a sociologie.

Teď přeskočím o několik měsíců dopředu, protože každý si v zahraničí projde něčím jiným. Nicméně vrací se všichni do stejného místa. Co na vyjíždějící studenty čeká po návratu na ekonomku?

Musí splnit určité administrativní povinnosti, které jsou spojeny jednak s tím, že obdrželi nějaké finance, a pak si musí zařídit uznání předmětů odstudovaných v zahraničí do studia tady. Musí vyplnit i zprávu o pobytu, jednu interní pro naši školu a pak taky pro Evropskou komisi. Komise totiž shromažďuje zprávy od všech studentů, kteří kdy byli v rámci programu Erasmus+ v zahraničí. Interní zprávy jsou pak pro naše studenty přístupné přes InSIS a mohou sloužit jako zdroj informací těm, kteří se o svém možném výjezdu rozhodují. V tom mají naši studenti velkou výhodu oproti některým jiným školám

Kromě toho jsme pro studenty po návratu začali dělat velmi zajímavou party, která se jmenuje Welcome Back. Chtěli jsme jednak studenty přivítat a celý proces nějak ukončit, zároveň je ale požádat, aby se stali ambasadory a inspirovali další studenty k tomu, aby vyjeli.

 

Mohlo by vás zajímat: