Dopady na cestovní ruch jsou obrovské, říkají zástupci katedry cestovního ruchu na VŠE

27. 4. 2020 | | Cestování, Kariéra, Názory cestování

Jsou to již téměř dva měsíce od doby, kdy v Česku vypukl coronavirus. Tato výjimečná situace ovlivnila, a bude ovlivňovat i nadále, životy nás všech, stejně tak celou ekonomiku. Jedno z nejhůře postižených odvětví je právě cestovní ruch. Jak velké dopady tato pandemie bude mít na jednotlivé oblasti a co všechno se změní? Článek vychází z odpovědí zástupců Katedry cestovního ruchu na Fakultě mezinárodních vztahů. Odpovědi byly sbírány v období od 7. do 15. dubna.

Je nad slunce jasnější, že dopady na cestovní ruch budou obrovské a to napříč všemi odvětvími. Veškerá ubytovací a stravovací zařízení, letecké společnosti, lázeňské objekty, hrady, zámky a další objekty museli pozastavit svou činnost, a kdy se věci vrátí do normálu, a zda se toho všichni dočkají, je ve hvězdách. Podle slov Jiřího Vaníčka, vyučujícího marketingu a strategického řízení cestovního ruchu, budou dopady na mezinárodní cestovní ruch podstatně vyšší než důsledky teroristického útoku z 11. září 2011 nebo ekonomická krize v letech 2008 a 2009. ,,Mezinárodní instituce Tourism Economics odhaduje pokles o 10,5 %. Pokud by však restriktivní opatření trvala déle, připouští pokles až o 17,9 %. Světová profesní organizace World Travel and Tourism Council hovoří až o 25 %. Některé profesionální organizace dokonce předpovídají propad až o 75 % oproti loňskému roku,“ uvádí Vaníček.

Dopady na cestovní ruch můžou trvat až dva roky

Že budou dopady skutečně velké, souhlasí i vedoucí katedry Liběna Jarolímková a dodává, že tyto dopady můžou doznívat až 2 roky poté. ,,Tourism Economics však vidí návrat na hodnoty dosahované v roce 2019 nejdříve v roce 2023. Stejně tak jak se budou lišit dopady různých odvětví ekonomiky, budou i jednotlivé segmenty cestovního ruchu mít rozdílné dopady. Nejhůře na tom však nicméně budou letní přímořské destinace a dá se předpokládat i výrazný propad mezikontinentálního cestování (USA, Asie),“ komentuje Jarolímková. K tomu se přiklání i Markéta Kalábová, zástupkyně vedoucí katedry cestovního ruchu, a dodává, že největší problémy bude mít Itálie, Francie či Španělsko a destinace, které jsou na cestovním ruchu závislé a cestovní ruch tvoří většinu jejich HDP, tedy malé ostrovní republiky.

Vaníček toto tvrzení ještě doplňuje tím, že se očekávalo, že Čína bude v nejbližších letech příjezdovou destinací číslo jedna a „sesadí“ z pomyslné první příčky Francii, která se drží na této příčce řadu let. ,,Nicméně Čína, jako původce současné pandemie, bude ještě několik let považována za rizikovou destinaci,“ doplňuje Vaníček. Markéta Kalábová navíc očekává, že dojde k velkému poklesu pracovních míst, na čemž mají podíl zejména letecké společnosti kvůli zákazu letů. Klíčovou otázkou pro ni je, kdy dojde k otevření hranic pro turisty. Poté bude záležet, jaká bude situace ve světových destinacích v souvislosti s bojem proti koronaviru. Obecně však platí, že se z této krize cestovní ruch bude ještě dlouho vzpamatovávat.

Současná krize nás naučí přemýšlet i o tom, kde všude být nemusíme

Pracovníci katedry se nicméně shodují, že by se v kratším časovém úseku mohl vrátit k normálu domácí cestovní ruch. Jiří Vaníček si myslí, že by tato situace mohla navázat na stále rostoucí podíl domácího cestovního ruchu na celkovém národním cestovním ruchu a dokonce by mohla během jednoho ruku překonat i situaci z roku 2019, protože obavy z cestování do zahraničí budou přetrvávat. S tím souhlasí i Blanka Bejdáková, která se na katedře zabývá ubytovacími službami. Nicméně dodává, že na rozdíl od některých odvětví ekonomiky, kde se po zrušení nouzového stavu a zákazu činnosti věci vrátí do normálu relativně rychle (školy, úřady, obchody), u cestovního ruchu je nutno počítat s půlročním až ročním obdobím, během kterého lidé budou pomalu překonávat svoje obavy z nákazy při cestování, při návštěvě restaurace nebo kulturní či společenské akce. Jarolímková také podotýká, že domácí cestovní ruch nemůže nahradit veškeré příjmy, které by plynuly od zahraničních turistů. Odborník na udržitelnost cestovního ruchu, Antonín Dvořák, se však domnívá, že zájem o cestování bude i nadále zachován a současnou situaci hodnotí takto: ,,Myslím si, že současná krize by nás měla naučit přemýšlet nejen o tom, kde všude ještě musíme být, ale také o tom, kde všude být nemusíme.“

Cestovním kancelářím chybí dostatek vlastních zdrojů na překonání krize

Všichni odborníci z katedry se shodují na tom, že dojde ke snížení počtu cestovních kanceláří a agentur a to převážně těch, kteří se orientují na zahraniční cestovní ruch. ,,Pro cestovní kanceláře bude klíčové, kdy dojde k umožnění cestování pro turisty a jaká bude situace v cílových destinacích. V České republice existuje 821 koncesovaných cestovních kanceláří, což je na počet obyvatel vysoko nad průměrem ostatních zemí,“ uvádí Zdenka Petrů, specialistka právě na tuto oblast.  Upozorňuje na to, že průměrná ziskovost cestovních kanceláří je 2-4%, což je výrazně nižší než v jiných oborech. ,,Jejich vlastní zdroje z minulých období pro překonání této krize jsou velmi omezené.  V České republice mimo cestovní kanceláře existuje i poměrně vysoký počet cestovních agentur (odhad cca 3500, neexistuje centrální seznam), které jsou provozovány jako volná živnost ohlašovací – provozování cestovní agentury a průvodcovských služeb. Tyto cestovní agentury jsou víceméně závislé na cestovních kancelářích (prodejci zájezdů) a průvodci jsou potom hlavní závislí na příjezdovém cestovním ruchu, který je v současné době také nulový,“ udává Petrů a vymezuje se k podpoře podnikatelů v oblasti cestovního ruchu Vládou České republiky. ,,Obecný záchranný balíček pro podnikatele a ani specifický záchranný balíček pro cestovní ruch (novela Zákona 159/1999 a Covid-bezúročné půjčky na 4-5 let), které přijala Vláda ČR, nepomohou všem cestovním kancelářím a cestovním agenturám,“ komentuje. Podle Kalábové můžou cestovní kanceláře, které nabízejí své zájezdy v destinacích, které jsou coronavirem nejvíce zasaženy, očekávat i dlouhodobější propad poptávky a tím se dostat do existenčních problémů. Mezi první cestovní kanceláře a agentury, které budou krachovat, budou patřit ty, které již před krizí měly finanční problémy.

Proklientské chování bude klíčové

Petrů také podotýká, že pro budoucí fungování cestovních kanceláří budou důležitá určitá opatření ve vztahu ke klientům a opatření v oblasti ekonomické.  U klientů bude důležitá především současná a budoucí komunikace, bude důležité udržet si jejich důvěru, odpovídat rychle, dodržovat slíbené, neměnit podmínky dle situace, pravdivě informovat klienty o bezpečnosti v destinacích,  omezovat storna, usnadňovat klientům změny v rezervacích a poskytovat vouchery na budoucí zájezdy.  V oblasti ekonomické bude nutno snižovat fixní náklady, využívat záchranné balíčky,  upravit smluvní vztahy s dodavateli služeb (otázka vysokých předplateb) a další.  Velkou neznámou bude, jak budou reagovat na krizi  poskytovatelé služeb, které jsou součástí zájezdů (letecké společnosti, ubytovací zařízení, …), a zda budou ceny zvyšovat nebo snižovat. Vzhledem k současnému velkému ekonomickému propadu a také budoucí udržitelnosti rozvoje cestovního ruchu ceny služeb spíše porostou, tedy se zvýší i ceny zájezdů pro rok 2021.

Propouštění zaměstnanců v dopravě problémy jen odsouvá

I v dopravě je situace velmi vážná. ,,Dopady jsou obrovské zejména kvůli striktnímu zákazu cest a rušením letů. Výrazně se jim ze dne na den propadly tržby, což se odrazilo na velkém propouštění personálu mnoha leteckých společností. Některé společnosti zaměstnance posílají na neplacenou dovolenou, aby je nemuseli propouštět, avšak to jen odsouvá řešení problému, který může trvat i déle. Propady tržeb leteckých společností se promítnou i do dalších odvětví, které s leteckou dopravou úzce souvisí,“ informuje Kalábová. Podle jejích slov bude pro letecké společnosti nejdůležitější, kdy restriktivní opatření skončí, neboť čím déle budou trvat, tím bude pravděpodobnější, že velká část leteckých společností bude nucena ukončit svoji činnost úplně. Vaníček situaci srovnává se situací po 11. září 2001, kdy taktéž krachovali některé letecké společnosti a docházelo k další integraci v tomto oboru. Navíc zmiňuje, že podobná situace bude i v osobní silniční a železniční dopravě.

Vaníček se domnívá, že u hotelů a restaurací by tak výrazný pokles nemusel být, protože jsou mnohem flexibilnější a dokáží se rychleji přizpůsobit nové situaci.

Mohlo by vás zajímat: