Druláková: Účetnictví a mezinárodní vztahy vypadají jako vzdálené obory, jde ale o výhodu na trhu práce – 1. část

6. 9. 2022 | | Kariéra, Rozhovory, Tuesday Talks Radka Druláková

Radka Druláková je proděkankou pro vědu a doktorské studium na Fakultě mezinárodních vztahů Vysoké školy ekonomické (VŠE). Zároveň je také docentkou na Katedře mezinárodních studií a diplomacie, kde garantuje bakalářský studijní program Mezinárodní studia a diplomacie. V loňském roce byla jmenována předsedkyní hodnotícího panelu Právní vědy, politologie Grantové agentury České republiky. K učení, po kterém toužila od střední školy, se dostala neplánovanou, ale o to rozmanitější cestou. Vedle náplně jejích pracovních pozic jsme se v rozhovoru ptali na vědeckou činnost fakulty a na doktorské studium.

Začneme tam, kde jste začala i vy. Jak u vás probíhal výběr vysoké školy?

Já jsem ještě ve čtvrtém ročníku na gymnáziu nevěděla, kam chci dál pokračovat. Myslím si ale, že většina lidí v tomto věku tápe. Od malička jsem chtěla být učitelka, proto mojí první volbou byla Filozofická fakulta v Brně – obor čeština, angličtina. Vysoká škola ekonomická byla až moje druhá volba. Ta filozofická fakulta se nepovedla, protože jsme byli silný ročník a konkurence byla obrovská. Na Vysoké škole ekonomické jsem si vybrala obor, který se tenkrát jmenoval Zahraniční obchod. A k mému překvapení jsem na VŠE byla přijata.

Byla jste spokojená nebo vás mrzelo, že nevyšla Filozofická fakulta v Brně?

Byla jsem ráda, že mohu nastoupit na VŠE, i když to pro mě znamenalo poměrně zásadní životní změnu. Musela jsem přesídlit z Vysočiny, což bylo psychicky náročnější. Myslím si ale, že nakonec mohu být i příkladem, že i když něco vypadá jako životní prohra nebo jako neúspěch, ale správně se to uchopí, nakonec se v tom člověk najde a zjistí, že přesně takhle to asi mělo být. Zpětně si sama sebe neumím představit jako učitelku češtiny nebo angličtiny.

Změnil se cíl vašich studií poté, co jste byla přijatá na VŠE? Chtěla jste stále učit?

Sama sebe často označuji za odstrašující příklad, protože jsem ještě ani v pátém ročníku nevěděla, co chci po vysoké škole dělat. Na škole jsem ale potkala pana profesora Orta, který ve mně asi viděl potenciál a oslovil mě, jestli nechci pokračovat na doktorském studiu. Zároveň jsem si chtěla rozšířit obzory, tak jsem současně nastoupila ještě na magisterské studium na Fakultu sociálních věd Univerzity Karlovy, kde jsem rovněž studovala mezinárodní vztahy. Byl to ale zejména profesor Ort, který mě nasměroval a já jsem se v tom našla. Pozice akademického pracovníka je pro mě ideální kombinace. Člověk může učit a zabývat se i vědeckou činností, psát články a bádat. To je skvělá věc.

Tehdy jsem asi ani netušila, že něco jako doktorské studium existuje. A to je přesně ten důvod, proč sama někdy oslovuji studenty. Říkám si, že o doktorském studiu třeba nevědí nebo zcela neznají svůj potenciál, který je ale vidět z venku jinými lidmi. Alespoň na tom svém příkladu vidím, že to někdy pomůže.

Po nástupu na doktorské studium jste chtěla pokračovat v akademické činnosti, nebo jste ještě přemýšlela nad praxí ?

To už jsem měla docela jasno, protože jsem někdy v průběhu druhého ročníku doktorského studia, ještě před nástupem na mateřskou dovolenou, dostala částečný pracovní úvazek na katedře, nebývá to ale automatické.

Dnes dokonce je často kritizované, když škola vychovává doktorandy, které následně sama zaměstnává. Nyní je spíše trendem, že by absolventi měli jít na jinou školu. Osobně toto zcela nesdílím. Myslím si, že není úplně špatně si ponechat lidi, které dobře známe a víme, co zvládají, co zvládají míň a co nezvládají. Na druhou stranu i na sobě vidím, že získat zkušenosti odjinud je cenné. Karlova univerzita měla pozitiva mimo jiné v tom, že jsem se mohla dívat kolem sebe a přenášet zkušenosti zase zpět na VŠE.

V rámci tohoto úvazku jste vedla nějaká cvičení? Už na střední škole jste uvažovala o učitelství. Bavilo vás to tak, jak jste čekala?

Ano, to už jsem učila. Bavilo mě to už tenkrát, přestože jsem byla pouze o dva roky starší než moji studenti, což nebyla úplně nejlepší pozice. Bylo fajn, že lidi z katedry chodili na hospitace do mých kurzů a měla jsem od nich zpětnou vazbu. Vybavuji si, že jedna z těch zpětných vazeb, velmi správná, byla, že mluvím příliš rychle. Myslím si, že mluvím příliš rychle do teď, ale snažím se na tom aspoň trochu pracovat.

Malý věkový rozdíl mezi vámi a studenty vám tedy nevyhovoval?

Nemůžu říct, že by mi to tehdy nějak významně vadilo. Každý věk s sebou něco nese. Třeba nyní, kdy mám děti ve věku mých studentů, myslím, že jim dokážu víc rozumět. A oceňuji právě to, že jsem mezi mladými. Člověk nestárne tak rychle.

Praxe vyžaduje komplexní znalosti 

Studovala jste tedy i na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Co byste při srovnání na VŠE vyzdvihla? Co je pro studenty VŠE výhodou?

Studenti na bakaláři leckdy bojují se statistikou, účetnictvím nebo s matematikou. Již v prvním ročníku jim vždycky říkám, že se v podstatě jedná o obrovskou konkurenční výhodu na trhu práce. Vím, a jsem s tím smířená, že mi to nevěří, protože s těmito předměty někdy hodně zápasí. Při setkání s absolventy, obvykle tak po pěti letech, mi ale všichni do jednoho říkají, že to byla pravda. Účetnictví a Mezinárodní vztahy a diplomacie zdánlivě vypadají jako hodně vzdálené obory, ale velvyslanec je zodpovědný i za hospodářský chod dané ambasády. Tedy až praxe ukazuje, že tyto předměty opravdu znamenají velkou výhodu.

Je to i o trend ze světa, příkladem je London School of Economics and Political Science, na Wirtschaftsuniversität ve Vídni také mají tyto obory provázané. Naši absolventi odcházejí do praxe s  komplexním pohledem. To bych tedy viděla jako velkou výhodu.

Je naopak něco, co byste na VŠE změnila?

Spousta věcí se asi dá neustále zdokonalovat. Hlavně v reakci na potřeby praxe. Dříve se naši studenti specializovali výhradně na daný obor. Nyní ale praxe preferuje spíše komplexnější, širší znalost – širší pohled. Na to v současnosti reagujeme například tím, že chceme zohlednit i technologickou stránku, kterou u nás na fakultě intenzivně diskutujeme a která se určitě promítne do spousty předmětů.

Každý z  programů má také strategickou radu. V této radě sedí lidé z praxe a říkají nám, co potřebují, a my to potom v rámci možností reflektujeme v našich studijních programech. To potřebné – ať už jsou to dovednosti nebo znalosti, se může přidat buď průřezově nebo do jednotlivých předmětů.

Jste proděkankou pro vědu a doktorské studium. Co tato pozice obnáší?

Věda a doktorské studium jsou tak trošku spojené nádoby, protože doktorské studium už není vysokoškolským vzděláváním tradičního typu, ale je to příprava pro vědeckou kariéru. Jako svůj největší úkol vnímám to, že chci motivovat lidi, aby se kromě pedagogické činnosti věnovali také té vědecké. Vysoká škola ekonomická je vědecko-výzkumná instituce. Doktorandům umožní sledovat současné trendy, přenášet je do výuky a neustále inovovat. Univerzity ve své činnosti obecně naplňují tři role. První role je pedagogická, druhá role vědecká a třetí rolí je společenská relevance – prospěšnost pro danou společnost. Druhá a třetí role jsou vysoce provázané a je důležité, aby byly rozvíjeny stejným způsobem jako ta pedagogická.

Co vlastně stojí za vědeckou činností školy nebo přímo fakulty?

Fakulta hodně těží z interdisciplinarity. Hlavní větve jsou mezinárodní ekonomické vztahy a mezinárodní politické vztahy. Nemohu samozřejmě zapomínat, že máme i Katedru práva, která obě větve vhodně doplňuje.  Interdisciplinarity využíváme i ve vědě, kdy nemusíme složitě hledat partnery pro vědecké výstupy na jiných univerzitách, protože je máme třeba na druhé straně chodby.

Jeden z posledních takových výstupů byl projekt pro Úřad vlády, který jsme zpracovávali prostřednictvím Technologické agentury České republiky, což je jeden z poskytovatelů účelové podpory na financování vědy. Zpracovaný výstup je vlastně přesně na pomezí té druhé a třetí role – vědy a prospěšnosti pro společnost. Máme reakce, že s ním Úřad vlády skutečně pracuje, což bývá označováno jako aplikovaný výzkum, tzn. výzkum, který se bezprostředně užívá v praxi. Projekt byl na téma předsednictví Rady Evropské unie a je plně přístupný na webu FMV (projektu jsme se také věnovali v tomto článku, pozn. redakce).

Na fakultě provádíme také takzvaný základní výzkum, který je obvykle financovaný Grantovou agenturou České republiky. Věda ale není pouze o grantových projektech. Každý pedagog vede nějaký předmět a v rámci jeho zaměření sleduje vývoj ve světě a dokáže například přispět tím, že napíše článek do velmi kvalitního časopisu. Tohoto článku si poté třeba všímají i ostatní světoví autoři, citují ho a vzniká taková propojená síť.

Jaká jiná témata v projektech zpracováváte a co vás na nich nejvíce baví?

Myslím, že pro každého vědeckého i akademického pracovníka na fakultě je základním předpokladem zvídavost a motivací je se něco dozvědět. Je logické, že se na Katedře mezinárodních ekonomických vztahů věnují aspektům, které jsou spojené s tématem blockchainu, kryptoměny a podobně. U nás na Katedře mezinárodních studií a diplomacie máme grantové projekty zaměřené na oblast Číny, na postavení velmocí nebo i naopak na postavení malých států. Na webových stránkách fakulty máme samostatnou část věnovanou vědě a výzkumu, každý se může podívat, jaká témata zpracováváme. Existuje také celoškolská databáze, která má zkratku PCVSE, tam si i studenti mohou najít, na jaká témata se jejich pedagog specializuje, kde publikuje a jak často publikuje. To pro ně může být důležité například při volbě vedoucího kvalifikační práce.

Foto: Vysoká škola ekonomická

Mohlo by vás zajímat: