Určitě už jste o tom někdy slyšeli: „černé úterý“ 29. října 1929. Ceny akcií na Wall Street, které předtím vyšroubovali nahoru chamtiví spekulanti, prudce propadly a zahájily tak největší hospodářskou krizi v dějinách. Milióny lidí v USA přišly o práci a krize se rozšířila i do zbytku světa.
Dost povrchní vysvětlení, že? Na VŠE bohužel někdy slyšíme jen o málo uspokojivější vysvětlení. Například v předmětu SE_510 se dozvíme zhruba to, že hlavním problémem americké ekonomiky ve 30. letech byla „nedostatečná poptávka“.
Když krize začala nabírat na síle, tehdejší prezident Herbert C. Hoover, velký zastánce politiky laissez faire, se prý spoléhal na trh, ale ekonomická situace se dále zhoršovala. Až jeho nástupce Franklin D. Roosevelt v roce 1933 zahájil ambiciózní program New Deal. Ten měl podpořit agregátní poptávku ochablou v důsledku pesimismu spotřebitelů, rozhýbat ekonomiku a zatočit s nezaměstnaností.
New Deal předznamenal některé principy rozpracované později Keynesem, přinesl cenné zkušenosti a „sblížil ekonomickou teorii a praxi“. Sice se mu příliš nepodařilo nastartovat hospodářský růst a nevymýtil ani nezaměstnanost, ale aspoň snížil „nadprodukci“. O pár let později pak ekonomiku rozhýbala válečná výroba.
A všichni žili šťastně, dokud nezemřeli. Nebo to bylo úplně jinak?
Příčiny krize
Jak je možné, že se celkem prosperující ekonomika jakoby mávnutím kouzelného proutku dostala do takových problémů? Vysvětlení existuje. A co víc, dokonce dává smysl. Podává ho škola ekonomie známá pod přívlastkem „rakouská“. Najdete ho třeba v knize America‘s Great Depression od Murraye Rothbarda nebo stručně shrnuté v publikaci Trh v čase a prostoru od Josefa Šímy, vedoucího Katedry hospodářské politiky.
Rakouská škola vysvětluje hospodářské cykly expanzivní měnovou politikou. Systém nekrytých papírových peněz a bankovnictví s částečnými rezervami umožňuje výrazný růst množství peněz v oběhu. Díky růstu peněžní zásoby klesají úrokové míry, podnikatelé podléhají iluzi boomu, berou si úvěry a zahajují investice, které by jinak nezahájili. Zahájili by je, pouze pokud klesla míra časových preferencí – pokud by lidé více spořili a méně spotřebovávali. Úvěrová expanze vyvolává dojem, že tomu tak je, přestože se časové preference ve skutečnosti třeba vůbec nezměnily.
Situace, kdy se více spotřebová a zároveň více investuje, je neudržitelná. Časem se ukáže, že řada investic neodpovídá přáním spotřebitelů. Tehdy to „praskne“. Špatné investice se likvidují, přichází pokles mezd a cen. Jak vidíme, klesající mzdy nejsou příčinou krize, ale naopak projevem přizpůsobení trhu.
Na Velkou Depresi bylo „zaděláno“ už v roce 1913, kdy vznikla americká centrální banka. Počátkem 20. let bankovní systém včele s FEDem povolil kohoutky a do roku 1929 zvýšil zásobu peněz nekrytých zlatem o bezmála dvě třetiny. To znamená průměrně o deset procent ročně. Když už byla krize na spadnutí, FED ještě více šlápl na plyn a oddálil jí zhruba o dva roky.
Odvětví vyrábějící kapitálové statky zaznamenávala boom, přesně v souladu s tradiční rakouskou teorií. Výroba statků dlouhodobé spotřeby vzrostla během uvedených osmi let o 160 procent, mzdy v ocelářství vzrostly o čtvrtinu. Výroba i mzdy v odvětvích bližších konečné spotřebě rostly podstatně pomaleji. Ceny akcií vzrostly čtyřnásobně.
Že je něco špatně, se ukázalo v polovině roku 1929. Inflační boom skončil. Krach na burze v říjnu pak byl pouze odrazem této skutečnosti. Příčinou krize nebyla „nedostatečná poptávka“, ale deformovaná investiční aktivita.
A řešení?
Velkou Depresi tedy nezpůsobila neviditelná ruka trhu, ale zcela viditelná ruka státu. Co hůř, stát se Depresi pokusil i „vyřešit“. Už prezident Hoover, označovaný za velkého liberála, zavedl řadu opatření hraničících s ekonomickým šílenstvím. Mimo jiné byl velkým zastáncem veřejných prací. Jakým způsobem může vláda podpořit ekonomiku tím, že někoho zdaní, a poté za utržené peníze nechá postavit hladovou zeď, věděl patrně pouze on.
Vládním ekonomům v té době také unikl jednoduchý poznatek, že cena uměle zafixovaná nad cenou rovnovážnou způsobí převis nabídky. Situaci tak ještě zhoršily mzdové regulace, které přispěly k masové nezaměstnanosti (25 % v roce 1933).
Další absurditou (která přetrvala dodnes) bylo, že stát začal vykupovat zemědělskou produkci a uměle tak zvyšovat její ceny. Prezident Hoover také prosadil Smooth-Hawleyho zákon, kterým zavedl nejvyšší cla v historii. Taková několikanásobná krádež byla skutečně inovativním opatřením, jak „pomoci“ vlastnímu obyvatelstvu. Krádeží bylo i zestátnění zlata v držení amerických občanů, které prezident Roosevelt provedl hned v roce 1933.
New Deal prezidenta Roosevelta pak v započatých intervencích pokračoval. Roosevelt zavedl opatření, která Rothbard neváhá označit za přímo fašistická. Stvořil desítky nových úřadů, z nichž mezi nejdůležitějšími byla National Recover Administration, která měla regulovat ceny a množství prakticky v celé ekonomice.
Literatura tak uvádí příklad krejčího Jacka Magida z New Jersey, který byl zatčen a uvězněn za zločin, kterého se dopustil vyžehlením obleku za cenu 35 centů, zatímco cena stanovená NRA byla 40 centů. V roce 1935 Nejvyšší soud prohlásil NRA za protiústavní.
Stručně řečeno: New Deal byl kolosálním ekonomickým omylem, který Velkou Depresi prodloužil prakticky na celé desetiletí.
Starý úděl studentů ekonomie
Tento článek je samozřejmě hodně zjednodušující, ostatně Rothbardova kniha má něco přes 300 stran. I samotná rakouská teorie cyklu je podstatně komplikovanější téma, ale tím se tu nebudeme zabývat, protože byste nemuseli stihnout dočíst tuto stať do konce přednášky, na které se možná právě teď nudíte.
A možná tam slyšíte další z pouček, které ekonomové jako byli Mises nebo Rothbard vyvrátili už před desítkami let, ale které z nějakého důvodu v ekonomické teorii přetrvávají. Ekonomie se kvůli nim bohužel stává jen snůškou nesrozumitelných a nerealistických modelů, jejichž studium je třeba prostě přetrpět, abychom se probojovali k vytouženému ocásku před jménem. A to je škoda.
Diskuse pod článkem
Diskuse čtenářů iLISTu je neredigovaná a nemoderovaná. Redakce nenese odpovědnost za obsah jednotlivých příspěvků ani neručí za skutečnou identitu jejich autorů.
Proti gustu žádný dišputát, ale trochu nezaujatosti by článku neškodilo.
Stejně tak bych mohl napsat, že rakouský mýtus ještě tužší kořínek, ale cítím, že takové zjednošující přirovnání degraduje ekonomii někam k praktické politice ...
Vzdyt ekonomie je z velke casti prakticka politika :)
Spolecenska veda, ktera se tvari exaktne prestoze testovatelnost jejich hypotez je minimalne problematicka, navic dramaticky komplikovana tim, ze "prirozene" chovani ucastniku ekonomickych procesu je ovlivnovano vystupy ekonomie samotne.
Motorem poznani pritom casto neni ani tak snaha objevit podstatu problemu, jako spis popsat problem a jeho podstatu tak, aby to vyhovovalo memu politickemu presvedceni.
Ne ze by podobne zabomysi valky a pristupy zalozene na "vire" nebyly i v jinych vedeckych oborech, ale v ekonomii je jich vyznamne vice a spise nez o jednotlivce tu jde o cele skupiny ci bloky.
Autor píše: Tento článek je samozřejmě hodně zjednodušující, ostatně Rothbardova kniha má něco přes 300 stran.
Já myslím, že v tom Rothbardovským blafu jsem se nedočetl o nic více. Mně ten článek stačí. Už nebudu rušit, aby se autor náhodou neprobudil do moderní ekonomie.
Popravdě řečeno, tenhle článek přímo křičí do světa "jsem zaujatý", a nelze než souhlasit s tím, že někteří studenti (zejména nejmenované fakulty. odkud pochází i pan doc. Šíma) jsou minimálně stejně jednostranně poblouzněni jako ti, které tu pro jejich "scestnost" očerňují. Zajímavé je, že já o nedostatečné poptávce jako příčině '29-krachu čtu tady poprvé: několikrát bylo přednášeno, že důvodem byla nízká likvidita na straně bank, které se ji snažily doplnit prodejem cenných papírů, což způsobilo spirálu vedoucí "ke zkáze".
Taky bych docela rád věděl, co má znamenat termín "investice nesplnily přání spotřebitelů" - vždyť dokud jsou investice i poptávka, byť dočasně, zkresleny stejným směrem (expanzivně), dostávají spotřebitelé jen to, co si sami přejí... Mimoto, opravdu nechápu, proč by jediným "košer" motivem pro větší investice měla být změna časových preferencí - úrokové míry patří k hlavním nástrojům CB, a jejich použití je nutné pro naplnění role CB jako ochránce měnové stability.
Závěrem bych jen všechny upozornil, jak se v celém tom článku pěkně skrývá odpor k existenci centrální banky, jakožto "původce celé té spouště" - ono by přece všechno šlo tak hladce, kdyby vůbec nevznikla. Ehm... jako by dotyčný autor měl mezery v látce o nutnosti CB a jejím pozitivním efektu na účinnost fiskální politiky. Samozřejmě, tehdy to nebylo totéž co dnes, ale to bylo jen tak v obecné rovině. Konkrétně pro onbu dobu ale pořád platí, že se musí zvyšovat měnová zásoba s tím, jak roste ekonomika, a najít správné tempo jejích úprav není dvakrát jednoduché... Navíc tady taky není jasná kauzální vazba - nebylo to náhodou tak, že napřed byl razantní růst průmyslu (včetně statků dlouhodobé spotřeby) - v té době by to ostatně nebylo nic divného - a jeho důsledkem byl vyšší růst peněžní zásoby?
Nechci si tu hrát na toho, kdo ví, jak to bylo - ale takovéto jednostranné liberalistické žvásty mi dokážou znepříjemnit časné ráno, tak proč se neozvat. Mimochodem, z oné "občas postižené" fakulty doporučuju zajít na některé kurzy katedry HD, speciálně na doc. Váňu - a to je zajímavé, o nějakých selháních státu se tam v souvislosti s rokem 1929 nedoslechnete...
Ještě zbývá připomenout, že z této nejmenované fakulty pochází i dva nově jmenovaní členové BR ČNB (bez ohledu na skutečnost, že jeden se tam dostal díky svým znalostem ekonomie a druhý díky znalostem análního skialpinismu). Fakulta to jistě označí za velký úspěch,...
... ale modří vědí, že absolvovali ještě ten zastaralý a neodborný program minulé garnitury. :-)
víte někdo, jak to tam bylo přesně, byl to černý čtvrtek, černý pátek nebo černé úterý? jako je to celkem jedno, ale dycky mě hrozně točí, že každý o tom mluví jinak a kdy vlastně ta burza krachla taky nevím kor když si prečtu např. tohle a srovnám to s úvodem článku:
- začala 24. října 1929 (tzv. „černý čtvrtek“) krachem na newyorské burze
Což si matně vzpomínám i z gymplu že tam něco na ten způsob bylo. Jestli mi to někdo umí vysvětlit tak předem děkuji a pokud jsem jenom hloupý, tak je mi to sice líto, ale aspoň teď budu chytřejší.
jo a jinak kdybyste to chtěli hledat tak 29. bylo opravdu úterý a 24. byl opravdu čtvrtek:)
"New Deal znamenal zlepšení hospodářské situace v USA"
Výklad je stále na stejné úrovni, jako byl ten co jsem slyšel od naší učitelky dějepisu na základce - a to že byla nějaká soudružka - předsednice místního svazu žen....
jasny, ta stranka je hrozna, ale stejnou vec najdes i v mnoha jinych zdrojich, zkopiroval jsem jen prvni odkaz, ovsem je to i jinde. nekde pak pisou i o cernem patku 25. s tim, ze i tehdy burza krachla. to uz mame tri krachy behem par dni a to je fakt, ze to byl teda pekne cerny tyden:)
samozřejmě, ale co když je příčina někde úplně jinde? co když burza opravdu krachla třikrát během týdne a byla to taková anomálie, že dostala svět do krize? :)) tyhle tři krachy si prostě žádají vysvětlení:)
Jinak jsem se na příčiny krize díval na Wikipedii a zrovna v tomhle případě ji můžu doporučit. Zdá se, že články už mají dostatečný počet zdrojů a zahrnují různé vysvětlení různých ekonomů a ne jen názor jedné kliky. Takže jukněnte na a< href="http://en.wikipedia.org/wiki/Great_Depression#Suggested_causes_of_the_depression">Great Depression a na Causes of the Great Derpession. První článek je organizován podle působících faktorů, druhý naopak podle jednotlivých škol.
nás na základce učily černý pátek!!! ale nejznamější a nejvíce pravděpodobné je asi 29.10. 1929, což je úterý!!! Doporučuji přečíst ,,Den kdy praskla bublina'' od Gordona Thomase je to tam dost dobře vysvětlený!!!!
Konečně jsem si článek přečetl celý, a musím jen smutně pokývat hlavou. Je to opravdu hodně zjednodušující pohled na problém, který je víc než snahou odhalit skutečné příčiny motivován snahou podpořit extremistický názor na ekonomiku: je třeba zrušit veškerou regulaci ekonomiky. Tomu odpovídá i jednostranný výběr příčin krize i jednostranný výběr projektů New Deal.
Ostatně to, že se nejedná o vědeckou práci, nestraně shrnující všechna zjištěná fakta a snažící se je všechna neselektivně vysvětlit, ale o politický pamflet, napovídá i výběr slovníku. Termíny jako "hraničících s ekonomickým šílenstvím", "absurdita", "několikanásobná krádež", nebo "fašistická", nepatří do odborného slovníku. Naopak, často je slýcháváme ve volebních kampaních.
Článek navíc zapomíná zdůraznit, že na jednoho ekonoma, který tomuto věří, připadá 99 dalších, kteří věří něčemu jinému. Popravě řečeno, každý něčemu jinému.
Díky za link na Wikipedii! Jinak ale také "musím jen smutně pokývat hlavou."
"extremistický názor na ekonomiku: je třeba zrušit veškerou regulaci ekonomiky."
Před rokem 1989 byl také extremistický názor zrušit plánovací komisi a stanovování cen. Mnozí tomu nevěřili - a hle povedlo se, jen ta CB se stanovováním cen peněz v čase (úrokových sazeb) nám tady zůstala.
""několikanásobná krádež", nebo "fašistická", nepatří do odborného slovníku... "
Bohužel patří, dokud každá vláda krade (a její loupení je tolerováno), a dokud mají demokratické režimy tak snadnou tendenci sklouzávat k fašizaci...
"Naopak, často je slýcháváme ve volebních kampaních."
K překvapení Honzy Smolíka na nechuti k volební kampani bychom se asi shodli všichni - včetně asi i autora článku...
"Před rokem 1989 byl také extremistický názor zrušit plánovací komisi a stanovování cen. Mnozí tomu nevěřili - a hle povedlo se, jen ta CB se stanovováním cen peněz v čase (úrokových sazeb) nám tady zůstala."
A co je horší, vláda mi brání někoho praštit klackem po hlavě a sebrat mu všechny peníze, přestože je to legitimní ekonomická transakce. Laisez faire!
Zdá se, že civilizovaná společnost (a i necivilizovaná) nějaká pravidla mít musí. Nevím jestli regulace úrokových sazeb k těmto pravidlům patří, to ať posoudí odborníci. Každopádně ale chci slyšet vědecké a nikoliv emocionální argumenty.
Mimochodem, vždy když platím daně, nadávám na to, že mě vláda okrádá. Zvláště, když je socialistická. Ale rozhodně to nevydávám za odborný ekonomický článek. Věda, a pozitivní ekonomie se ráda vydává za vědu, se nesmí nechat ovlivňovat tím, že si myslím, že by věci měly nějak být. Já si taky myslím, že by bylo lepší, kdyby Země byla placatá, aby z ní lidi nespadli. Ale ona není. Tj. výstupem vědeckého zkoumání může být tvrzení, že laisez faire je nejlepší. Nic proti tomu mít nebudu. Ale pokud někdo používá slova "krádež" a "fašistická", tak mám obavu, že autor vzal tvrzení, že laisez faire je nejlepší jako předpoklad a pak z reality vybral pouze tvrzení, která jeho názor podporují. To je špatné a nevědecké.
Mimochodem, za své daně kromě jiného dostávám sociální síť pro chudé. Sice mě štve, protože ji považuji za zlatý důl pro příživníky, ale i ta más svůj smysl. Nedávno jsem byl v Mexicu, kde žádnou takovou síť nemají. Bohatí si jistě žijí jako v bavlnce, protože neplatí žádné daňe (ty platí jen střední třída). Každopádně tam však je vyšší kriminalita než u nás (a já se lidem žijícím v bídě nedivím, že kradou). Navíc tam roste sociální napětí, a ani ti nejbohatší si nemůžou být jisti, kdy přijde rozvášněný dav, zapálí jim domy, jen proto, že jsou bohatí, sebere jim majetek a vyhlásí komunismus.
"A co je horší, vláda mi brání někoho praštit klackem po hlavě a sebrat mu všechny peníze, přestože je to legitimní ekonomická transakce. Laisez faire!"
Bohužel pořád nejúčinnější způsob, jak bít někoho klackem po hlavě a obrat ho o majetek (jak třeba znárodnit (bez skutečného soudu) Setuzu, chceme-li ukázat jak jsou všechny strany více či méně socialistické) je stát se vládou - uchvátit vládu, pak již nic nebrání koncentračním táborům a jiným vládním výdobytkům. Více vlády, Honzo Smolíku! Více vlády.
Honza Smolík wrote: "Mimochodem, za své daně kromě jiného dostávám sociální síť pro chudé."
To je dost naivní názor... Jistě pan kolega Smolík při svém tolik na odiv vystavovaném vzdělání již zaslechl, že "sociální síť" existovala staletí před tím, než se do ní začal montovat stát (parlament, král, vláda - nazývejte to, jak chcete). Nejstarší dosud fungující sociální osídlení vzniklo v roce 1521 nedaleko za českými hranicemi a založil ho, Smolíku div se, renesanční velkopodnikatel, dnes bychom řekli vydřidušský kapitalista. Více zde: http://www.fugger.de/en/1_geschichte.htm
Neboli to, že vláda na přelomu 19. a 20. století (v USA ve 30. letech) převzala sociální programy - do té doby úspěšně provozované soukromými subjekty - bylo spíše ex-post ospravedlnění vysokého zdanění. Právě s tím cílem, aby si lidé, kterým vláda začala ukrajovat jejich poctivě vydělané peníze, řekli to, co kolega Smolík: je to sice zlodějina, ale aspoň z toho budou něco mít sirotci. Bohužel, platí spíše pravý opak - nejvíce peněz se zarazí cestou a ke skutečně potřebným propadnou jen drobky ze stolu politiků. Viz také kniha Charlese Murrayho Příliš mnoho dobra (česky vyšlo v nakl. Slon) - ukazuje, že opravdu nejchudším stát není schopen ani ochoten pomoci a navíc různé vládní regulace ještě ke všemu účinnou pomoc ze strany soukromých subjektů úspěšně blokují.
Takže až budete zase platit daně, mějte před sebou spíš obraz Topolánka, Paroubka a jiných "šibalů", než hladem trpících dětí a babiček.
Vy mě tady všichni vystavujete do pozice komunisty. Já jsem velmi pravicově smýšlející člověk (alespoň v evropských poměrech). Ano je potřeba minimalizovat daně. Ano je potřeba minimalizovat státní zásahy do ekonomiky. Ano, je zřejmé, že většina daní se prožere ve státním aparátu. A když platím daně mám v hlavě představu Sobotky a chce se mi zvracet.
Já jen nevěřím utopistům, kteří tvrdí: žádné daně, žádná státní regulace. Druhým extrémem jsou stoprocentní daně (všechno patří všem) a státní podniky. Obě to jsou extrémní cesty. A extrémní cesty obvykle k cíli nevedou.
"...Já jen nevěřím utopistům, kteří tvrdí: žádné daně, žádná státní regulace. Druhým extrémem jsou stoprocentní daně (všechno patří všem) a státní podniky. Obě to jsou extrémní cesty. A extrémní cesty obvykle k cíli nevedou."
To je tvuj zpusob uvazovani? Extremni cesty k cili obvykle nevedou? Posmivas se tady nevedeckosti necich teorii, ale sam tu vynasis arbitrarni soudy uvarene z vody.
Mimochodem, včera jsem to zbaštil. Centrální banka nestanovuje úrokové sazby. Každá banka si své úrokové sazby stanoví sama. Pokud tomu rozumím, tak úroková sazba ČNB je úrok, za který ČNB půjčí ostatním bankám. Ovšem nejedná se o nic závazného pro ostatní banky.
Mimochodem, jako hlavní smysl existence centrálních bank jsem vždy chápal to, že jako jediné mohou emitovat hotovostní peníze. Může mi někdo vysvětlit, kdo by přebral tuto práci, kdybychom centrální banku zrušili?
"Může mi někdo vysvětlit, kdo by přebral tuto práci, kdybychom centrální banku zrušili?"
Tak zásadní nedostatky ze strany doktorandů VŠE mě poněkud děsí... Vřele doporučuji (nejen za účelem nalezení odpovědi na Vaši otázku) prostudovat literaturu týkající se bankovnictví od následujících autorů: L.H. White, J. G. Huelsmann, F. A. Hayek, J.L. Jordan, M. Rothbard, J. Salerno, G. Selgin.
Z českých autorů pak především: Michal Kvasnička, Jan Havel.
Ne děkuji, nejsem ekonom - finančník, jsem informatik. Finance jsou k mému oboru asi tak daleko jako kvantová fyzika. Takže by mě jenom zajímalo, kdo by ty peníze tisknul.
Opět dost smutné vzhledem k tomu, že jste absolvent ekonomické školy.. Nicméně, bylo by tedy více než vhodné, kdybyste si onu vaši "vzdálenost k financím" uvědomil zejména ve chvíli, kdy zase budete mít potřebu se "fundovaně" vyjadřovat k této problematice.
Peníze by fungovaly tak jako od počátků lidské směny až po vznik cetrálních bank (což čítá stovky let). V současnosti lze přepokládat, že by je tiskly soukromé, vzájemně si konkurující subjekty. A tu literaturu doporučuji alespoň prolistovat.
-až na to, že taky vznik centrálních bank mohl být prostě jen přirozeným vývojovým stadiem v rámci dlouhodobé progrese v oblasti prostředů směny, že? Něco jako potíže s oběhem několika různých platidel nám, zdá se, nic neříká. Nutnost přijímání platidla všemi lidmi taky ne, nemluvě o "money is what money does". Mimochodem pletu se, nebo je většina z výše citovaných autorů (už zase) dost jednosměrně orientovaná? Já bych doporučil pro změnu články od Wyplosze, Mishkina nebo Geraatsové. Je to vlastně legrační - je nabíledni, že řešení je někde uprostřed, ale stejně se pořád dokola najdou jedinci schopní se dokola přít, který že to extrém je lepší:-)) Nou cement, ale nesežerte se zaživa.
"-až na to, že taky vznik centrálních bank mohl být prostě jen přirozeným vývojovým stadiem v rámci dlouhodobé progrese v oblasti prostředů směny, že?"
Uveďte mi jediný příklad, kdy CB vznikla "evolučně", tedy kdy panovník začal uplatňovat svoji moc v oblasti peněz právě proto, že si to lidé přáli a že by bez jeho zásahů nedokázali směňovat.
"Něco jako potíže s oběhem několika různých platidel nám, zdá se, nic neříká."
Možná i vám by přestaly říkat, kdybyste o daném problému něco věděl.
"Mimochodem pletu se, nebo je většina z výše citovaných autorů (už zase) dost jednosměrně orientovaná?"
Vzhledem k tomu, že v tomto seznamu nalezenete i současného centrálního bankéře, myslím že se pletete.
-Já tvrdím, že nemusím dokládat ani jeden příklad toho, že by "panovník začal uplatňovat svoji moc v oblasti peněz právě proto, že si to lidé přáli a že by bez jeho zásahů nedokázali směňovat", a stejně mám pořád pravdu:-) Tenhle model je jenom vámi vykonstruovaná jedna konkrétní podoba takového vývoje. Samozřejmě, že by lidé dál směňovali, pokud by CB nevznikla, ale jde o to, jak efektivní by ta směna byla. To nemůže říct nikdo, podle mého by byla skoro určitě méně efektivní než ta, co máme dnes. Mimochodem, to byste po mě taky mohl chtít jediný příklad toho, kdy se neuspořádaní lidé dobrovolně rozhodli delegovat část svých práv na stát. A pak by podle vás neměl fungovat ani stát. (Pozn.: to je cílená provokace k odhalení libertariána;-)
-Tak mi uveďte aspoň stručně, proč by měl být mechanismus oběhu více konkurenčních měn v jedné ekonomice méně problémový než jednotně-měnový, když jsem takový nevzdělanec...
-Jeden současný centrální bankéř (kterého jsem si povšiml) pořád nevylučuje jednostrannost většiny ostatních (k panu Havlovi se nevyjadřuji).
Já jsem VŠE vždy považoval spíš za prakticky orientovanou business school... Můj obor je informatika a z ekonomie mě tedy zajímá spíš podnik. Na makroproblémy se dívám jako poučený laik. Jinak mé mezery v makroekonomickém vzdělání reklamujte u doc. Sirůčka. Mimochodem, za celou dobu jsem se vyjadřoval k metodě článku. A na vědeckou metodu zase kurz mám.
"Peníze by fungovaly tak jako od počátků lidské směny až po vznik cetrálních bank (což čítá stovky let)."
Tohle je pochybný argument. Zaprvé, v minulosti se jako platidlo používaly vždy cenné statky, které nebylo jednoduché si opatřit. Většinou drahé kovy. Tím bylo omezeno množství peněz v ekonomice. Oproti tomu barevných papírků můžeme natisknout kolik chceme.
Zadruhé, většinu historie se platilo pomocí mincí, které nechal razit panovník. Takže se tomu sice neříkalo centrální banka, ale existoval kdosi (říkejme mu třeba velký vezír), kdo o ražbě peněz rozhodoval.
Systém konkurujících si bank tisknoucích peníze si moc nedovedu představit. Vydávaly by stejné peníze, nebo každá své? Pokud každá své, moc o to nestojím. Stačí mi ty problémy, které působí paralelní existence eura a dolarů. Na druhé straně vydávání virtuálních peněz běhajících na účtech taky nikdo neřídí a přesto to funguje.
Jinak se mi zdá, že systém centrálních bank funguje dost dobře a nevidím důvod ho měnit. Co není rozbité, nespravuj. Pokud by se změnou dosáhlo dejme tomu 10% zlepšení, nestojí to za riziko. Jo, pokud by se světové ekonomiky potácely v problémech, bylo by to něco jiného.
.. no ono to právě rozbité je.. tím méně závažným důsledkem je daň ve formě inflace, tím závažnějším je hospodářský cyklus.. a je dost zvláštní, že si to hodně lidí ani neuvědomuje..
"Tohle je pochybný argument. Zaprvé, v minulosti se jako platidlo používaly vždy cenné statky, které nebylo jednoduché si opatřit. Většinou drahé kovy."
Kdybyste si přečetl výše uvedenou literaturu, věděl byste, že většina z těchto autorů předpokládá právě onen návrat ke komoditnímu standardu.
"Oproti tomu barevných papírků můžeme natisknout kolik chceme."
Tisknout můžete, ale pokud nemáte stejnou moc jako vláda, nepodaří se vám přimět veřejnost aby tyto papírky akceptovala. Právě jen to krytí komoditním standardem spolu se získáním maximální důvěry vám může jako soukromému emitentovi přinést úspěch.
"Systém konkurujících si bank tisknoucích peníze si moc nedovedu představit. Vydávaly by stejné peníze, nebo každá své?"
Právě proto znovu doporučuji výše uvedenou literaturu, je to hodně poučné čtení.
Chybná monetární politika je postačující, ale ne nutnou podmínkou výše zmíněných problémů. To znamená, že každý z nich může být způsoben i jinými faktory. Doufám, že na tom se shodnem. A dál - nemůžu říct, jestli dnešní CB jsou ve své práci efektivní nebo "klaďasové", ale to podle mě dnes nemůže nikdo. Právě vzhledem k tomu, co jsem napsal na začátku. A že se někdy dostaví problémy zrovna např. po zvýšení peněžní zásoby...následnost dějů nemusí vždycky znamenat kauzalitu. Navíc odkazuju k tomu, co jsem psal už výše, monetární politika není podle všeho dvakrát snadná práce, ani pro PhD. ekonomy, co sedí v CB.
A teze, že důvěra lidí v peníze je realizovatelná jen komoditním backgroundem... Já nevím, opravdu si anonymní autor příspěvků někdy zašel na jakýkoli kurz, kde se probíral vývoj peněz? Jistě, že "nekryté" peníze mohou potenciálně přinést problémy, ale nikdy ne skrze nedůvěru lidi v ně - maximálně tím, že nějaký vychytralec zneužije situace (viz pan Law v raně novověké Francii). Co se důvěry lidí týká, znovu opakuji "celebrated" heslo "Money is what money does." - vůbec nezáleží na tom, čím lidi směňují, ale jestli to jako prostředek směny akceptují. A nějak jsem si nevšiml, že by dnes lidé odmítali přijímat peníze. Takže ani v tomhle nefungují CB-y, zdá se, špatně. Souhlasím s tím, že pokud by mělo fungovat vícero soukromých emitentů, byli by dost možná nuceni peníze krýt něčím "hmatatelným" - ale to má být jako výhoda?? A jak by se pak určovaly směnné poměry mezi takovými měnami, když jedna bude krytá těstovinami a druhá špenátem? (to není posmívání, jen ilustrace) Výše doporučovaná literatura má na to nepochybně odpověď, ale něco mi říká, že to byl právě zdravý selský rozum předešlých desítek generací, který si vybral systém CB s penězi ve formě malých kusů papíru (případně ani těch ne, jenom nul a jedniček). Nebo snad chce pan Anonym tvrdit, že jsou na celém světě samí blázni? Nic jiného mu asi nezbude, protože empirie dokazuje jasnou dominanci CB-systémů.
To snad je vtip "mé mezery reklamujte u doc. Sirůčka"? Vaše mezery jsou VAŠIMI mezerami; tedy za ně si můžete pouze sám. Pokud si tedy nepřipadáte odborně dostatečně zdatný, tak se odborných diskusí vyvarujte.
Pokud mi Vysoká škola ekonomická poskytla v základních kurzech špatné ekonomické vzdělání, je to jen obrázek zdejších vyučujících ekonomie. Pro mě je makroekonomie zcela okrajový obor, nicméně jak říkám, jsem poučený laik. Koneckonců vaše ekonomické vzdělání je rovněž velmi jednostrané, existují i jiné teorie různých nositelů Nobelovy ceny, které by stálo za to si prostudovat, než se začnete pouštět do jednostraných soudů.
Navíc se nepouštím do odborných ekonomických diskuzí, ale pouze do diskuze politické. Začal s tím už Aleš Tůma, který se dokonce svůj vlastní politický názor pokusil vydávat za vědu.
Pokud se chcete dozvědět, co je to věda a jaká je vědecká metoda doporučují od Kuhna: Struktura vědeckých revolucí a od Poppera Logika vědeckého bádání. Po přečtení jistě pochopíte, proč mám k článku námitky a označuji ho za politický nikoliv vědecký.
Ve stručnosti. Makroekonomie se v současné době nachází v období přechodu, který Kuhn nazývá vědecká revoluce. Neexistuje jedno jediné paradigma, které by bylo obecně uznávané. Neexistuje jediná teorie, uznávaná všemi, která by zároveň pokrývala všechna dosud známá fakta, a navíc se ji podařilo verifikovat předpovědí objevu fakt dosud nezjištěných.
Navíc vědec si nesmí vybírat jen fakta, která se mu hodí, případně přihnout fakta realitě. Mnohokrát v historii to samozřejmě někdo udělal, ale to není skutečná a správná věda. Aleš Tůme kromě toho vybral jen to, co se mu hodilo z vysvětlení rakouské školy. Pochybuji, že to by bylo tak prvoplánovité a dávalo tak jednoznačné závěry.
Zdá se, že mě považujete za autora výchozího blafu. V této diskusi jsem reagoval pouze na Váš příspěvek. Na tom, že vzdělání v té či oné oblasti je pouze Vaše odpovědnost (na úrovni VŠ) samozřejmě trvám.
... to snad není pravda... takže Smolík nakonec popírá i účinnost úrokových sazeb jako hlavního a v podstatě jediného nástroje CB... takže de facto můžeme CB bez problémů zrušit, protože nic neovlivňuje... miluju nedovzdělance, co se tváří, že sežrali celou moudrost světa...
Já neupírám, že centrální banka ovlivňuje úrokové sazby. Já jen říkám, že je nestanovuje. Není to administrativní nařízení. Mimochodem, nemůžete se podepsat alespoň nějakou přezdívkou, rád bych měl přehled jestli mluvím s několika lidmi, nebo jedním schizofrenikem.
Ten tvuj slovnik je taky libovy. Zaujala mne vsak hlavne jedna vec:
"...který je víc než snahou odhalit skutečné příčiny motivován snahou podpořit extremistický názor na ekonomiku..."
No a co? Proc ta vtirava implikace, ze extremisticky = spatny, nespravny, deviantni, apod.? Je prumer a mainstream (obecne, ne ekonomicky) nutne necim, co determinuje spravnost cehokoliv? Nova, Blesk?
Odpoved je docela jednoducha - "extremni" reseni vzdycky spatne neni, vtip je v tom, ze diskutovana tematika je zrovna jednou z tech, kde to s vysokou mirou pravdepodobnosti plati. Centralni planovani bylo empiricky prokazano spatnym, ortodoxne trzni prostredi s nulovou regulaci nebude fungovat kvuli tomu, ze lidi jsou nedokonali, se sklony k podvadeni a cerne jizde. Kvuli tomuhle ostatne mj. skoncil i socialismus, kde melo byt vsechno vsech:o) (tim ty dva prosim nesrovnavam, jen je to zajimava paralela). Proto musi byt zde reseni skutecne mezi onemi dvema extremy: a kde presne na usecce ten bod lezi, to se meni v miste i case.
Tohohle si jsou, zda se, vedoma i prumerna media jako Blesk a Nova;-)
A jednoduchým myšlenkovým pochodem pak dospějeme k názoru, že Rakouská škola je vlastně velmi potřebná. Definuje totiž hranici zmiňované úsečky a tím umožňuje komplexnější pochopení systému ekomických teorií.
Ovšem nic více v tom nehledejme a fakt, že na 5-ce se tato škola preferuje jako nejzásadnější teorie berme spíše jako časovou anomálii. :-)
Co Tě vedlo k tomu zhostit se bojového úkolu jako je organizování
zahraničního výletu? No…nejspíš moje vedoucí. Úkoly se rozdělovaly,
když jsem zrovna nebyl na schůzce. Takže to bylo takové „o mně beze
mě“. Ale nakonec mě to rozhodnutí potěšilo, protože bych se stejně
snažil, abych nějaký výlet do zahraničí získal.
Čtyři krásné dny jsme strávili v regionu Champaigne, proslulém
výrobou šampaňského a ve městě s překrásnou katedrálou Notre Dame.
A to díky mezinárodnímu setkání členů studentské organizace Oikos.
Členové ze všech podoboček se sešli a diskutovali o marketingu,
podnikání, investování, rozvoji měst, ekologickém oblékání a kosmetice,
globálním oteplování a udržitelném rozvoji.
Skupina asi dvaceti lidí se v pátek 26. února 2010 rozhodla nepařit.
A měli pro to moc dobrý důvod!:-) Následující den, v sobotu, měli
totiž v 6:20 vyrazit na lyže s Buddy Systemem. Všichni (kromě jednoho:) )
dorazili na stanici Černý Most včas, odhodlaní strávit perfektní bílý
den: jenom oni, lyže, sníh a naši organizátoři výletu z Buddy
Systemu!
There was a group of about 20 people who decided not to have a party on
Friday night 26th of February 2010. They had a very good reason for it: on the
next day – Saturday – at 6:20 a.m. was starting their ski trip with Buddy
System. All of them but one arrived at the station Černý Most and their trip
to Herlíkovice started. They decided to spend a perfect white day – only
them, skies, snow and the Buddy System members – organizers of the trip!
VŠ LIGA pořádá Badmintonový turnaj pro hráče všech
úrovní v pondělí 9. srpna 2010 od 19 hodin v Hale
Victor ve Štěrboholech. Více informací najdete na stránkách VŠ LIGY.
VŠ LIGA pořádá Beachvolejbal a Beachtenis turnaj mixů
pro hráče všech úrovní v sobotu 7. srpna 2010 od 12 do
18 hodin ve sportovním areálu Beach Braník. Více informací najdete na
stránkách VŠ LIGY.
![[REKLAMA] 3 pro zdraví](/assets/docs/d7be8cecb4812cec62cc5aef61de90bc/4639-0/3-pro-zdravi.gif)
![[REKLAMA] Divadlo DISK](/assets/docs/acc1d22aaf1d772dc42835e85cfaae1f/4296-0/disk.gif)
