Erasmus by neměl být důvodem k prodlužování, tvrdí proděkani

25. 1. 2019 | | Cestování, Studentský život Erasmus - slider

Na podzim uveřejnily Hospodářské noviny článek zabývající se klesajícím zájmem českých studentů o možnost strávit jeden nebo dva semestry na zahraniční vysoké škole nebo stáži v rámci evropského programu studentské mobility Erasmus+. Čeští studenti jsou výjimkou, v zahraničí obliba programu naopak roste. Tuzemské posluchače brzdí hlavně obava z prdloužení studia. Proděkani si ale nemyslí, že by semestr na jiné vysoké škole měl automaticky vést k tomuto kroku.

Laxnost českých studentů k výjezdu do zahraničí podporuje také fakt, že některé vysoké školy či přímo fakulty nechtějí kredity získané na jiné univerzitě uznávat. A to pak vede k prodlužování studia doma. Prvním krokem k úspěchu je přitom dobrý Learning Agreement.

„Na VŠE probíhá uznávání předmětů odstudovaných v zahraničí poměrně hladce – dle studijního řádu platí, že všechny předměty odstudované v zahraničí musí být uznány do studia na VŠE,“ říká Martina Mlynářová z oddělení PR. Povinnost domovské univerzity uznat v zahraničí získané kredity je i v pravidlech samotného programu Erasmus+. Co už ale program nestanovuje, je to, do jaké skupiny budou předměty zařazeny. U oborově povinných předmětů je potřeba souhlas garanta předmětu. Ten musí posoudit, zda se zahraniční obdoba kurzu dostatečně shoduje se sylabem toho, který musí student absolvovat na ekonomce. Oborově specializované kurzy se obecně garanti uznávat zdráhají, na druhé straně třeba matematika nebo statistika jsou v podstatě bezproblémové.

Kredity na volitelné kurzy šetřete na výjezd

Studentům, kteří o Erasmu nebo podobném programu uvažují, se doporučuje nevyužívat kreditové poukázky vyhrazené na volitelné předměty a šetřit si je na na výjezd. Odstudované předměty v zahraničí se nejčastěji uznávají právě do této skupiny.

Podle proděkana pro zahraniční vztahy Národohospodářské fakulty, Michala Mirvalda, je základem si ještě před odjezdem pečlivě sestavit a nechat si odsouhlasit takzvaný Learning Agreement. V jeho rámci se určí, do kterých skupin se předměty odstudované v zahraničí zařadí. Tedy jestli do celoškolsky volitelných, oborově volitelných, povinných nebo bude student muset použít rezervní kreditové poukázky. Všechno se posluchači dozví ještě před odjezdem a po návratu by je pak nemělo čekat žádné nepříjemné překvapení.

Hlavním důvodem proč nevyjet, ale je pro mnohé posluchače vidina prodlužování studia. Program je sice nastavený tak, aby k tomu nedošlo, realita je však často jiná. Problém totiž může nastat i v oblasti prerekvizit na sebe navazujících předmětů. Zejména pokud se některý z nich vyučujen pouze v letním nebo zimním semestru. Zástupci vedení všech fakult VŠE se však shodují na tom, že strávení semestru v zahraničí rozhodně automaticky neznamená muset studium o semestr nebo dva protáhnout. „V některých případech může být zahraniční pobyt hlavním důvodem k protažení studia, jde ale především u studentů posledních ročníků, kteří mají už všechny studijní povinnosti splněny a výjezd je pro ně jen jakýsi bonus na závěr,“ uznává Martin Luštický z Fakulty Managementu.

Zájem klesá u statistiků, účtaři ale do zahraničí chtějí

Největší počet zájemců o studium a stáže v zahraničí je tradičně na Fakultě mezinárodních vztahů (FMV). Pohybuje se okolo tří stovek ročně, i když fakulta v minulých letech zaznamenala pokles zájmu o program Erasmus. Podle proděkana pro zahraniční vztahy a PR Radka Čajky se ale situace stabilizovala. FMV je jedinou fakultou ekonomky, kde je zahraniční zkušenost povinná. Týká dvou magisterských programů, jejichž studenti musejí absolvovat část studia buď na zahraniční univerzitě, nebo odbornou stáž.

Pokles zájmu o výjezdy zaznamenává Fakulta informatiky a statistiky a Národohospodářská fakulta. Naopak posluchači z Fakulty podnikohospodářské a Fakulty financí a účetnictví se na zahraniční studijní zkušenost hlásí čím dál více. Nejméně zájemců o Erasmus je v Jindřichově Hradci. V roce 2017 se jich přihlásilo pouze šestnáct, loni o jednoho více. Dalších osm pak vyjelo v rámci dalších programů.

V žádném z případů však nejde o dramatické změny, jedná se o jednotky studentů. Školní oddělení PR poukazuje na to, že ve výsledku se čísla všech fakult v podstatě vyrovnají a na úrovni školy je procento vyjíždějících studentů v podstatě stabilní. Nabídka studijních míst se stále rozrůstá, přibývají i partnerské univerzity, počet studentů ekonomky však celkově klesá. Z toho důvodu mají šanci dostat se na některou zahraničních škol v podstatě všichni studenti, kteří o to projeví zájem. V létě bylo dokonce vypsáno druhé dodatečné výběrové řízení pro studenty na magistru.

Většina proděkanů však upozorňuje na fakt, že studenti často při studiu pracují a spíše nechtějí své místo na půl roku opustit ze strachu, aby o něj nepřišli. To podle nich hraje při rozhodování, jestli na se na Erasmus přihlásit, větší roli než úvahy o komplikacích s uznáváním kreditů nebo případným prodlužováním. Loni vyslala Vysoká škola ekonomická na zahraniční studijní pobyty a stáže skoro jedenáct set studentů.

Mohlo by vás zajímat: