Exkurze do složitého nitra Jana Masaryka

12. července 2010 – Tereza Holanová
Recenze a tipy - Únor 2010

Jan Masaryk – pravdivý příběh aneb podrobná studie zachycuje Masarykův život od dětství přes dospívání, diplomatickou zkušenost, až potrpký politický konec. Jan Masaryk se narodil do rodiny racionálního intelektuála a citově založené Američanky jako třetí ze čtyř dětí. Na rozdíl od starších sourozenců mu přísný otec leccos prominul včetně nedokončené maturity.

Navzdory pevnému zázemí rodiny, která byla centrem společenského života, už od nízkého věku trpěl depresemi a nevyrovnanou psychikou. Stejně jako jeho sourozenci. Problémy pocházely zřejmě z matčiny strany, u potomků prvního československého prezidenta měla však nemoc i jiný rozměr. Pramenila z pocitů vlastní nedokonalosti a neschopnosti vyrovnat se svému otci. Sourozenci se i v dospělém věku chovali k rodičům s až nezdravou pokorou, dlouhou dobu nebyli schopni formulovat vlastní názor. Tato podřízenost se stala osudovou právě u Jana, který jako jediný ze čtyř dětí výrazně zasahoval do diplomatického a politického života.

Jak z knihy vyplývá, Jan se nikdy nedokázal zcela osamostatnit. Finanční a názorová podpora rodiny pro něj zůstala nezbytnou podmínkou k jakémukoliv rozhodnutí. Jednoznačné „Ne“ se říkat nenaučil. Případný nesouhlas trousíval opatrně v kuloárech, nikdy ne však nahlas. Do diplomacie se později zapojil právě proto, že ji ztělesňoval s prací pro stát, tedy pro „tatu“.

Ve třicátých letech svoji přízeň přesunul k otcově spolupracovníkovi Edvardu Benešovi, který měl na konci druhé světové války zásadní vliv na Masarykův „nevysvětlitelný“ odklon od západu na východ. Ty, kteří budou číst pozorně, naopak poválečný vývoj nepřekvapí, stejně jako skutečnost, že byl Masaryk téměř do samého konce přesvědčen, že jedná v nejlepším možném zájmu státu.

V knize se nabízí mnoho momentů, kdy si čtenář klade otázky a není schopen pochopit odpověď. Proč Masaryk zahodil oficiální i osobní spojenectví se západem, kde měl otevřené dveře prakticky kamkoliv? Proč v roce 1945 neemigroval do Spojených států a namísto toho přijal místo ve vládě Národní fronty, kde od začátku platil za vysmívanou a manipulovatelnou figurku? Výřečnost, která mu kdysi na západě přinesla tolik úspěchů, na komunistické soudruhy neplatila. Proč si nestál za svými názory a tak snadno odsouhlasil veškeré protizápadní změny? Asi proto, že vlastní názory skutečně neměl a po válce si již nevybudoval představu, co je správné a co ne.

Ve druhé půli čtyřicátých let působí Masarykovo myšlení ještě nepochopitelněji než dosud. A právě ve chvíli, kdy má jeho nejistota a ideová prázdnota fatální důsledky, se ministr zahraničí přestává mít o koho opřít. Prezident Beneš ztrácí vliv a nechce dále nést za labilního Jana Masaryka odpovědnost. Masaryk poprvé musí jednat sám za sebe. V únoru 1948.

Knihu doporučuji všem, kteří se zajímají o českou historii. Publikace je čtivá a napsaná živým jazykem. Věnuje se skutečnostem, u kterých máme dojem, že vše dávno víme. Přesto se stále objevují další zjištění a úhly pohledu. Autor také nabízí nový pohled na známé události (Mnichov, druhá světová válka, únor) a kromě toho poměrně rozsáhlý exkurz do života, zkušeností, výroků a povahy Jana Masaryka, jeho příbuzných i dalších lidí, kteří se podíleli na formování českého státu.