Exkurze do složitého nitra Jana Masaryka
NezařazenéJe to téma, o kterém si každý může myslet, co chce. Nikoliv na
základě faktů, ale podle své povahy. Tak Pavel Kosatík charakterizuje Jana
Masaryka – hudebníka, řečníka, politika a diplomata.
Jan Masaryk – pravdivý příběh aneb podrobná studie zachycuje
Masarykův život od dětství přes dospívání, diplomatickou zkušenost, až
potrpký politický konec. Jan Masaryk se narodil do rodiny racionálního
intelektuála a citově založené Američanky jako třetí ze čtyř dětí. Na
rozdíl od starších sourozenců mu přísný otec leccos prominul včetně
nedokončené maturity.
Navzdory pevnému zázemí rodiny, která byla centrem společenského
života, už od nízkého věku trpěl depresemi a nevyrovnanou psychikou.
Stejně jako jeho sourozenci. Problémy pocházely zřejmě z matčiny strany,
u potomků prvního československého prezidenta měla však nemoc i jiný
rozměr. Pramenila z pocitů vlastní nedokonalosti a neschopnosti vyrovnat se
svému otci. Sourozenci se i v dospělém věku chovali k rodičům s až
nezdravou pokorou, dlouhou dobu nebyli schopni formulovat vlastní názor. Tato
podřízenost se stala osudovou právě u Jana, který jako jediný ze čtyř
dětí výrazně zasahoval do diplomatického a politického života.
Jak z knihy vyplývá, Jan se nikdy nedokázal zcela osamostatnit.
Finanční a názorová podpora rodiny pro něj zůstala nezbytnou podmínkou
k jakémukoliv rozhodnutí. Jednoznačné „Ne“ se říkat nenaučil.
Případný nesouhlas trousíval opatrně v kuloárech, nikdy ne však nahlas.
Do diplomacie se později zapojil právě proto, že ji ztělesňoval s prací
pro stát, tedy pro „tatu“.
Ve třicátých letech svoji přízeň přesunul k otcově
spolupracovníkovi Edvardu Benešovi, který měl na konci druhé světové
války zásadní vliv na Masarykův „nevysvětlitelný“ odklon od západu na
východ. Ty, kteří budou číst pozorně, naopak poválečný vývoj
nepřekvapí, stejně jako skutečnost, že byl Masaryk téměř do samého
konce přesvědčen, že jedná v nejlepším možném zájmu státu.
V knize se nabízí mnoho momentů, kdy si čtenář klade otázky a není
schopen pochopit odpověď. Proč Masaryk zahodil oficiální i osobní
spojenectví se západem, kde měl otevřené dveře prakticky kamkoliv? Proč
v roce 1945 neemigroval do Spojených států a namísto toho přijal místo
ve vládě Národní fronty, kde od začátku platil za vysmívanou a
manipulovatelnou figurku? Výřečnost, která mu kdysi na západě přinesla
tolik úspěchů, na komunistické soudruhy neplatila. Proč si nestál za
svými názory a tak snadno odsouhlasil veškeré protizápadní změny? Asi
proto, že vlastní názory skutečně neměl a po válce si již nevybudoval
představu, co je správné a co ne.
Ve druhé půli čtyřicátých let působí Masarykovo myšlení ještě
nepochopitelněji než dosud. A právě ve chvíli, kdy má jeho nejistota a
ideová prázdnota fatální důsledky, se ministr zahraničí přestává mít
o koho opřít. Prezident Beneš ztrácí vliv a nechce dále nést za
labilního Jana Masaryka odpovědnost. Masaryk poprvé musí jednat sám za
sebe. V únoru 1948.
Knihu doporučuji všem, kteří se zajímají o českou historii. Publikace
je čtivá a napsaná živým jazykem. Věnuje se skutečnostem, u kterých
máme dojem, že vše dávno víme. Přesto se stále objevují další
zjištění a úhly pohledu. Autor také nabízí nový pohled na známé
události (Mnichov, druhá světová válka, únor) a kromě toho poměrně
rozsáhlý exkurz do života, zkušeností, výroků a povahy Jana Masaryka,
jeho příbuzných i dalších lidí, kteří se podíleli na formování
českého státu.
Nahrávání ...
