Fúze dvou karibských bank přinesla druhé místo

25. 5. 2005 | | Kariéra

Už popáté se VŠE tento rok zúčastnila soutěže v řešení případových studií na Richard Ivey School of Business v Kanadě. V konkurenci dvanácti týmů z univerzit z celého světa jsme získali druhé místo a navázali tak na úspěchy z let 2003 a 2004, jedno vítězství a jednu finálovou účast. Pro náš tým čtyř studentů VŠE byla soutěž osobně i profesně velkým zážitkem, o který se chceme podělit.

Už popáté se VŠE tento rok zúčastnila soutěže v řešení případových studií na Richard Ivey School of Business v Kanadě. V konkurenci dvanácti týmů z univerzit z celého světa jsme získali druhé místo a navázali tak na úspěchy z let 2003 a 2004, jedno vítězství a jednu finálovou účast. Pro náš tým čtyř studentů VŠE – Zuzanu Švecovou, Katarinu Urdovou, Matouše Michněviče a Petra Šmída – byla soutěž osobně i profesně velkým zážitkem, o který se chceme podělit. Možná bude článek pro někoho inspirací k podání přihlášky do konkurzu na účast v soutěži příští rok.

Konkurzem to totiž celé začalo. Protože před účastí na soutěži je třeba absolvovat přípravný kurz a ten má omezenou kapacitu pouze patnácti lidí, konal se nejdříve na základě životopisu a ústního pohovoru předběžný výběr. Patnáct studentů pak prošlo dvouměsíčním intenzivním přípravným kurzem. Každý týden jsme museli přečíst, vyřešit a odprezentovat jednu případovou studiu v týmu čtyř lidí. Po každém vystoupení následovala diskuse o tom, jaké bylo řešení, jak kdo prezentoval a co by se mělo změnit a zlepšit. Na konci každé hodiny se zadala nová studie a určilo nové rozložení týmů.

Koncem ledna, po dvou měsících pilování, řešení studií a prezentací, přišel rozhodující moment. Měli jsme připravit prezentaci, kterou předneseme výběrové komisi. Členové komise – profesoři z VŠE, manažeři z praxe a učitelé angličtiny – na základě našeho výkonu vybrali čtyři studenty, budoucí účastníky soutěže, a dva náhradníky. To bylo první vítězství, zatím pro každého osobní. Dlouho jsme ale neslavili, protože do odletu do Kanady v polovině března nezbývalo už mnoho času a ten jsme museli využít dalším vylepšováním prezentací. Tentokrát už jen v naší čtyřčlenné skupince.

Po vyřízení všech formalit jsme 14. března odletěli do Toronta. Soutěž se konala v Londonu, městě vzdáleném asi 200 kilometrů od Toronta, kam jsme ještě v den odletu dorazili taxíkem. V hotelu nás čekalo nadšené uvítání typické pro severní Ameriku: „How are you? What a wonderful night“, které jsme ale po téměř 24 hodinách na cestě neuměli náležitě ocenit. Naštěstí jsme si následující den mohli odpočinout, prohlédnout si školu a setkat se se studentkami z VŠE, které byly v Kanadě na výměnném pobytu.

Soutěž byla oficiálně zahájena ve středu v podvečer. Uvítala nás děkanka školy a po jejím proslovu se mělo představit všech dvanáct týmů formou typického národního pokřiku. Nejlepší byl Nový Zéland, který předvedl tanec a bojový pokřik národního ragbyového mužstva, až se místnost otřásala v základech. Ve čtvrtek ráno nás odvezl autobus do školy, kde jsme dostali studii, počítač a místnost, ze které jsme se dva následující dny ven příliš nedostali.

Naše studie se týkala fúze dvou bank v Karibiku. Překvapilo nás, že měla jen šest stran textu, ale s obtížností neměl počet stran co dělat. Malou přestávku od řešení studie nám poskytla jen prezentace České republiky, kterou jsme připravili pro kanadské studenty. Další rozptýlení přišlo ve čtvrtek večer: na den svatého Patrika pro nás Kanaďané připravili spoustu zábavy, mimo jiné i hru Scavenger Hunt, kdy jsme běhali po celém kampusu, sbírali různé předměty a fotili se v těch nejnemožnějších situacích.

V pátek začínáme se studií brzy a řešíme ji ještě déle než den předtím. V sobotu i přes únavu nemůžeme dospat, už před sebou vidíme prezentaci. Po krátké přípravě prezentujeme řešení skupině tří porotců. Naše vystoupení trvá 20 minut, potom přicházejí otázky. Porotci vypadají celkem spokojeně. Doufáme v postup do finále, ale naše skupina je silná, je v ní kromě nás taky kanadský McGill, Nový Zéland a Itálie. Nemůžeme se dočkat vyhlášení finalistů, které je naplánováno po obědě. K překvapení všech do finále nepostupují tři, ale rovnou čtyři týmy. V naší skupině se porota nemohla dohodnout, a tak nakonec poslala do finále nás a McGill. Dále postupili Queens (Kanada) a Hongkong.

Začínáme se těšit na finále a na prezentaci před plnou posluchárnou profesorů a studentů. Prezentujeme jako třetí. Plný sál kupodivu nesvazuje ruce, ale naopak pomáhá k nadprůměrnému výkonu. Odcházíme s dobrým pocitem, i když Queens prezentuje velice dobře. Přesto doufáme v úspěch.

Po proslovu ředitele Jamajské pobočky banky, která soutěž sponzorovala, nadchází chvíle, na kterou všichni čekají – slavnostní vyhlášení: „A vítězem se stává … McGill.“ Jsme zklamaní, ale druhé místo nám radost přeci jen vrací. A nejde jen o umístění. Najednou vidíme, že se nám práce, kterou jsme s přípravou na soutěž měli, opravdu vrátila. Naučili jsme se, jak přistupovat k řešení složitého problému, jak pracovat v týmu a jak vymyšlené řešení prezentovat a obhájit. To vše v cizím jazyce. Věříme, že podobný pocit měli všichni ostatní v přípravném kurzu, a zažijí jej i jeho budoucí účastníci.

Petr Šmíd

Dne 24. května 2005 ve 14 hodin proběhlo v zasedací místnosti rektorky VŠE slavnostní setkání rektorky se studenty, kteří úspěšně reprezentovali Vysokou školu ekonomickou v Praze na soutěžích v řešení případových studií. Jednalo se o soutěž KPMG European Case Competition, ve které VŠE reprezentovaly tři týmy, z nichž jeden tým zvítězil v národním i mezinárodním finále a ostatní obsadily přední místa; Scotiabank International Case Competition, kde vítězný tým studentů VŠE (a současně programu CEMS MIM) obsadil skvělé druhé místo; a v neposlední řadě mezinárodní soutěž GMC Euromanager, kde týmy VŠE obsadily první, druhé i třetí místo. Za přítomnosti představitelů fakult byli studenti odměněni a  dostalo se jim poděkování za vynikající reprezentaci školy.

Veronika Večeřová
asistentka prorektorky pro zahraniční spolupráci

Mohlo by vás zajímat: