Hlad, nepřítel studenta

20. července 2010 – Lucie Marková
Koleje a menzy - Tvorba a fejetony - Prosinec 2009

V době, kdy dětem začíná školní docházka, se starostlivým matkám zdánlivě ulehčí, protože se většina dětí začne stravovat ve školních jídelnách. Náležitě to ale svým potomkům vynahrazují řádnými svačinami, nedělními kachničkami a buclatými tvarohovými buchtami. Tak to většinou pokračuje ještě na středních školách. Nehledě na to, zda je maminčina holčička či chlapeček ubytován na internátě nebo do učení dojíždí, mají rodiče stále ještě celkem slušný přehled o tom, co jejich děti konzumují.

Zlom však nastává při nástupu na vysokou školu. Pro spoustu lidí je to první okamžik v životě, kdy se naprosto odpoutají od rodiny a začnou tak trochu „žít svůj vlastní život“. Přichází tedy i novinka v podobě stravování. Jednou alternativou, která studentům umožňuje zaplnit kručící žaludky, jsou menzy. Pokud si však i ten nejnenáročnější student nepospíší, těžko si vybere z jediného zbylého pokrmu v nabídce ten, co mu právě chutná. Tuto situaci pak dokáže vyřešit už jen návštěva fastfoodu či bageta z automatu, která se časem stává velice oblíbenou. Mezi její výhody patří, že máte jídlo „na talíři“ během vteřiny. Pokud ovšem nenastane případ, kdy přístroj, ne až tak hladový jako vy, není ochoten „sežrat“ mince, které do něj netrpělivě házíte. Ukojit hlad však lze i jinými způsoby. Vysokoškoláci si například mohou zkusit vaření na vlastní pěst. To je teprve pravá škola života! Začíná se u polévky z pytlíku, která by zasloužila Nobelovu cenu, odvážnější pokusy pak mají různou odezvu. Některé končí pouze připáleným hrncem, jiné výpadkem proudu na celém patře.

Díky Bohu za vynález plastových dóz a mikrovlnné trouby! Takto zůstáváme v kontaktu s domovem i přes vzdálenost desítek až stovek kilometrů. Starostlivé matky jsou totiž schopné vařit v neděli i několik druhů jídel, jen aby měl studiem (a flámováním) vyčerpaný potomek teplé jídlo do žaludku. Stává se tedy, že je zavazadlo studenta zaplněno z největší části právě těmito zázračnými krabičkami. Po příjezdu na kolej už stačí nakoupit pár rohlíků a člověk je živ a do jisté míry i spokojen.

Možná, že bychom se měli stravováním budoucích titulovaných hlav zabývat více, protože nevhodné uspokojení základní potřeby může mít nedozírné následky. Někteří hladovci se pouze tváří nesnesitelně protivně, v extrémních případech však nastane situace, kdy se jídlo stane posedlostí a bábovka znenadání úplatkem.