Hold ing. Igoru Kárníkovi, CSc.

1. 12. 1998 | | Názory

V diskusní skupině studenti na takzvaných newsech jsem si všiml tématu „Kdo je nejlepší na VŠE“. V různých příspěvcích zde byla uvedena řada jmen učitelů, pod které bych se jistě podepsal. Řada jmen těch úplně nejlepších zde ale chybí. Ani by to tak nevadilo, kdyby mezi chybějícími nebyl i ing. Igor Kárník, Csc.

V diskusní skupině studenti na takzvaných newsech jsem si všiml tématu „Kdo je nejlepší na VŠE“. V různých příspěvcích zde byla uvedena řada jmen učitelů, pod které bych se jistě podepsal. Řada jmen těch úplně nejlepších zde ale chybí. Ani by to tak nevadilo, kdyby mezi chybějícími nebyl i ing. Igor Kárník, Csc.

Absenci této osoby v těchto diskusích lze vysvětlit snad pouze tím, že už tu neučí a tudíž ani nemůže být nejlepší na VŠE. Jinak se to vysvětlit nedá, protože právě on je zcela objektivně ten nejlepší učitel VŠE. V podstatě jenom Igor Kárník vám na VŠE nabízel zdarma několikrát denně divadlo Járy Cimrmana, což je pro většinu lidí na VŠE to nejdůležitější. Rozhodně si ale nemůže stěžovat úzká skupina bláznů, kteří přišli na VŠE, aby se něco naučili, protože tuto příležitost mají pouze v kurzech matematiky a statistiky. A právě statistiku vyučuje resp. vyučoval ing. Kárník a ačkoliv jeho styl výuky byl nepedagogický nebo přesněji pedagogicky atypický, patřil k nejlepším učitelům statistiky. Někdo může namítnout, jak může učitel, na jehož cvičeních se studenti mlátí smíchy něco naučit. Já říkám, že je to jediný způsob, jak se na této škole, která se, jak sám Kárník ironicky říká, pyšní označením universita, něco naučit. Tím chci říct, že i když Igor Kárník nebyl zrovna pedagog, ani nevím, proč by učitel na vysoké škole pedagogem měl být, vycházel v podstatě z Komenského pojetí výuky „Škola hrou“. Jistě si všichni uvědomujete, že vyučovací hodiny na VŠE jsou strašně dlouhé a vydržet třeba jen dvě hodiny po sobě, dělat to, co se na cvičeních nebo na přednáškách opravdu dělat má, je na hranici šílenství, především na předmětech, kde se jenom stále dokola tlachá o nějakých principech, nástrojích, subjektech, objektech, faktorech atd. . Statistika je asi tak jedním ze tří nebo ze čtyř předmětů, které do této skupiny sice nepatří, ale přesto je i zde nějaké zpestření vítáno. Právě to nabízela cvičení ing. Kárníka, kde se například vedly zajímavé diskuse o počítačích IQ 151, o kterých Igor Kárník říkal, že byly dobrý tak akorát na vaření čaje a diskusi ukončoval slovy:“Nechme IQ na pokoji, byly to dobrý stroje“. Povídal také o blbci zvaném Statgraphics, nebo o šachách nebo různých dějepisných událostech, o kterých nemá ponětí ani M. Ransdorf, ale i o hokeji a spoustě jiných aktuálních věcí např. z politiky a samozřejmě také o statistice. Zajímavé byly také jeho projevy germanofilství a převtělování do jeho oblíbených postav hraběte Drákuly, Zikmunda Lucemburského a blíže neurčeného orientálního panovníka. To vše bylo podáváno jeho charakteristikým hlučným a trochu chrchlajícím hlasem. Nikdo nevysloví lépe slovo Hooker, což je název souboru na jeho disketě, který používal při vysvětlování parabolické regrese. Hooker, který chodil po Himalájích a měřil teplotu a tlak, je jeho další oblíbenou postavou. Nejdůležitější je ale říct,že nic z toho nemá vliv na kvalitu výuky, a že všechno tohle dělal ing. Kárník pouze pro zpestření výuky a pobavení zdeprimovaných studentů a nikoliv proto, že by byl pod vlivem alkoholu, jak je mu často mylně přisuzováno. Měl jsem možnost vidět, co ing. Kárník během dne pije a musím říct, aniž bych dělal reklamu nějakému výrobku, že ing. Igor Kárník nedá na reklamu a následuje instinkt.

Závěrem musím konstatovat, že odchodem Igora Kárníka přišla škola nejen o dobrého komika, ale především také o geniálního statistika, a i když na katedře statistiky není o dobré učitele nouze, bude tu chybět.

Jan Novák

student 3. ročníku b.s. F5

Mohlo by vás zajímat: