Honors Academia a CEMS si nekonkurují, studovat můžete oba

2. března 2010 – Vladimír Zejda
Výuka a studium - Rozhovory - Únor 2010

CEMS i Honors jsou známé na VŠE jako prestižní programy, proč ses rozhodla studovat oba?
Studovala jsem mezinárodní obchod a CEMS jsem si přibrala až po prvním semestru, v té době ještě totiž nebyl samostatným studijním programem. Chtěla jsem si k normálnímu studiu přidat ještě něco dalšího, co není úplně běžné. Když jsem potom CEMS i všechny předměty z hlavní specializace dokončila a zbývala mi jen vedlejší specializaci a diplomová práce, začala jsem studovat ještě program Honors Academia, který se v té době zrovna otevíral. Nyní mě čeká jeho poslední semestr.

Současné studium CEMS a magisterského programu určitě vyžadovalo hodně času, navštěvovala jsi všechny přednášky a cvičení?
Navštěvovala, většinou opravdu ano. Hlavně proto, že mě to zajímalo a bavilo. Člověk aspoň získá informace hned z první ruky. Navíc ty těžší magisterské předměty, jako ekonomii, makro a mikro, mezinárodní ekonomii a podobně jsem už měla naštěstí za sebou, což mi také usnadnilo práci. Jako všude, je to ale zejména o osobním přístupu. Skoro všichni moji spolužáci stíhali při studiu i pracovat.

Myslíš, že se dnes, když je CEMS samostatným programem, dá zvládnout studovat třeba oba programy zároveň?
Určitě, ono čím víc toho člověk má, tím víc toho zvládá. A je to tak, já si to taky nikdy neuměla představit, ale potom jsem začala pracovat, do toho Honors, škola. A šlo to. Člověk musí trochu plánovat, udělat si časový rozvrh a zvážit priority.

Dnešní podoba CEMS se od Honors Academia liší ještě více než dříve. Ty jsi jej však studovala ještě v době, kdy samostatný nebyl. Dají se tyto dva programy porovnat?
Často se setkávám s otázkami, který z programů je lepší. Myslím si ale, že – zvlášť teď, když je CEMS magisterský program – to nejde. Každý je totiž trošku o něčem jiném a tak by se měly i brát. CEMS je spíše o mezinárodních zkušenostech, orientovaný přímo do světa businessu. Vyučuje se v angličtině, částečně v zahraničí, povinnou součástí je i zahraniční stáž. I předměty jako Corporate Governance, Finance či International Management naznačují, že jde o specializovaný manažerský program.

Honors je zajímavý z jiné stránky. Také tam potkáš zajímavé lidi, odborníky ze školy i z praxe, jeho zaměření je ale poněkud jiné. Například Etiketa s Ladislavem Špačkem, Logistika a s ní spojené exkurze, dále tematické přednášky, kdy třeba přijede profesorka z Indie a vypráví o systému kast a podobně. Rozhodně bych je tedy nebrala jako konkurenční programy, spíš se dokážou vzájemně doplnit.

Tím, že jsou oba programy výběrové, je počet studentů daleko menší, než je na VŠE běžné. Dá se říct, že vás to se spolužáky víc sblížilo?
Myslím, že ano. Na CEMS jsem konečně našla to, co mi na VŠE chybělo celé vysokoškolské studium. Protože na Mezinárodním obchodě nejsou studijní kruhy a navíc jsem po příchodu do Prahy nebydlela na kolejích, bylo pro mne získaní kontaktů trošku těžší. Proto jsem byla z CEMS úplně nadšená, byly to dva nejkrásnější roky studia na vysoké škole, které bych neměnila ani za nic. Networking tu prostě funguje skvěle, a to i mezinárodně. Na Honors, což byla moje až druhá zkušenost, to funguje podobně. Kontakt s ostatními je však o něco méně intenzivní, a to především díky volitelným předmětům, které způsobují, ze se se stejnými lidmi nepotkáváš pořád.

„První várka“ studentů ukončí Honors až v tomto semestru. CEMS je zavedený už delší dobu, sama jsi už absolventka. Fungují ta čtyři písmena při hledání práce jako magické slovo?
Ano, zrovna jsem si byla vyzvednout diplom (s úsměvem ukazuje na desky). Porovnání se zbytkem školy sice nemám, ale myslím, že máš v podstatě pravdu. Personalisté, kteří program znají, vědí, že člověk prošel výběrovým řízením, má za sebou psychologické testy, jazykové testy, praxi a školu v zahraničí. To všechno jim říká, že má člověk snahu podílet se na něčem dalším, nejen skončit školu a potom začít hledat práci.

Pomohl v tomto směru CEMS i Tobě?
Sama jsem se hledání práce strašně bála. Vrátila jsem se ze stáže v Paříži, a když jsem slyšela, jak si někteří hledají práci třeba čtyři měsíce, na klidu mi to nepřidalo. Během dvou týdnů jsem však měla dvě jisté nabídky. Co se týče Honors, přestože ještě nemá absolventy, zkušenosti spolužáků jsou dost podobné – jeden například získal práci ve společnosti Google. Studentům hodně pomáhá spolupráce programů s praxí, tedy korporátními partnery, která opravdu funguje. Člověk se tak dostane do kontaktu s těmi opravdu nejlepšími společnostmi. Navíc když se některý ze spolužáků dozví o zajímavé pracovní nabídce, často ji přepošle ostatním.