Honors Academia a CEMS si nekonkurují, studovat můžete oba

2. 3. 2010 | | Rozhovory

Kromě klasických magisterských studií nabízí VŠE i dva programy, jež
jsou známé jako „prestižní“. Svoje zkušenosti s dvěma z nich –
CEMS a Honors Academia nám sdělila Michaela Berčíková, studentka
obou dvou.

CEMS i Honors jsou známé na VŠE jako prestižní programy, proč
ses rozhodla studovat oba?

Studovala jsem mezinárodní obchod a CEMS jsem si přibrala až po prvním
semestru, v té době ještě totiž nebyl samostatným studijním programem.
Chtěla jsem si k normálnímu studiu přidat ještě něco dalšího, co není
úplně běžné. Když jsem potom CEMS i všechny předměty z hlavní
specializace dokončila a zbývala mi jen vedlejší specializaci a diplomová
práce, začala jsem studovat ještě program Honors Academia, který se v té
době zrovna otevíral. Nyní mě čeká jeho poslední semestr.

Současné studium CEMS a magisterského programu určitě
vyžadovalo hodně času, navštěvovala jsi všechny přednášky a
cvičení?

Navštěvovala, většinou opravdu ano. Hlavně proto, že mě to zajímalo a
bavilo. Člověk aspoň získá informace hned z první ruky. Navíc ty
těžší magisterské předměty, jako ekonomii, makro a mikro, mezinárodní
ekonomii a podobně jsem už měla naštěstí za sebou, což mi také usnadnilo
práci. Jako všude, je to ale zejména o osobním přístupu. Skoro všichni
moji spolužáci stíhali při studiu i pracovat.

Myslíš, že se dnes, když je CEMS samostatným programem, dá
zvládnout studovat třeba oba programy zároveň?

Určitě, ono čím víc toho člověk má, tím víc toho zvládá. A je to
tak, já si to taky nikdy neuměla představit, ale potom jsem začala pracovat,
do toho Honors, škola. A šlo to. Člověk musí trochu plánovat, udělat si
časový rozvrh a zvážit priority.

Dnešní podoba CEMS se od Honors Academia liší ještě více než
dříve. Ty jsi jej však studovala ještě v době, kdy samostatný nebyl.
Dají se tyto dva programy porovnat?

Často se setkávám s otázkami, který z programů je lepší. Myslím si
ale, že – zvlášť teď, když je CEMS magisterský program – to nejde.
Každý je totiž trošku o něčem jiném a tak by se měly i brát. CEMS je
spíše o mezinárodních zkušenostech, orientovaný přímo do světa
businessu. Vyučuje se v angličtině, částečně v zahraničí, povinnou
součástí je i zahraniční stáž. I předměty jako Corporate Governance,
Finance či International Management naznačují, že jde o specializovaný
manažerský program.

Honors je zajímavý z jiné stránky. Také tam potkáš zajímavé lidi,
odborníky ze školy i z praxe, jeho zaměření je ale poněkud jiné.
Například Etiketa s Ladislavem Špačkem, Logistika a s ní spojené
exkurze, dále tematické přednášky, kdy třeba přijede profesorka z Indie
a vypráví o systému kast a podobně. Rozhodně bych je tedy nebrala jako
konkurenční programy, spíš se dokážou vzájemně doplnit.

Tím, že jsou oba programy výběrové, je počet studentů daleko
menší, než je na VŠE běžné. Dá se říct, že vás to se spolužáky
víc sblížilo?

Myslím, že ano. Na CEMS jsem konečně našla to, co mi na VŠE chybělo celé
vysokoškolské studium. Protože na Mezinárodním obchodě nejsou studijní
kruhy a navíc jsem po příchodu do Prahy nebydlela na kolejích, bylo pro mne
získaní kontaktů trošku těžší. Proto jsem byla z CEMS úplně
nadšená, byly to dva nejkrásnější roky studia na vysoké škole, které
bych neměnila ani za nic. Networking tu prostě funguje skvěle, a to
i mezinárodně. Na Honors, což byla moje až druhá zkušenost, to funguje
podobně. Kontakt s ostatními je však o něco méně intenzivní, a to
především díky volitelným předmětům, které způsobují, ze se se
stejnými lidmi nepotkáváš pořád.

„První várka“ studentů ukončí Honors až v tomto semestru.
CEMS je zavedený už delší dobu, sama jsi už absolventka. Fungují ta
čtyři písmena při hledání práce jako magické slovo?

Ano, zrovna jsem si byla vyzvednout diplom (s úsměvem ukazuje na desky).
Porovnání se zbytkem školy sice nemám, ale myslím, že máš v podstatě
pravdu. Personalisté, kteří program znají, vědí, že člověk prošel
výběrovým řízením, má za sebou psychologické testy, jazykové testy,
praxi a školu v zahraničí. To všechno jim říká, že má člověk snahu
podílet se na něčem dalším, nejen skončit školu a potom začít
hledat práci.

Pomohl v tomto směru CEMS i Tobě?
Sama jsem se hledání práce strašně bála. Vrátila jsem se ze stáže
v Paříži, a když jsem slyšela, jak si někteří hledají práci třeba
čtyři měsíce, na klidu mi to nepřidalo. Během dvou týdnů jsem však
měla dvě jisté nabídky. Co se týče Honors, přestože ještě nemá
absolventy, zkušenosti spolužáků jsou dost podobné – jeden například
získal práci ve společnosti Google. Studentům hodně pomáhá spolupráce
programů s praxí, tedy korporátními partnery, která opravdu funguje.
Člověk se tak dostane do kontaktu s těmi opravdu nejlepšími společnostmi.
Navíc když se některý ze spolužáků dozví o zajímavé pracovní
nabídce, často ji přepošle ostatním.

Mohlo by vás zajímat: