Ilinitchi: Češi si ze sebe umí udělat legraci

22. 2. 2022 | | Tuesday Talks cristina procházková ilinitchi

Rozhovor byl uveřejněn v tištěném březnovém čísle v roce 2021.

Cristinu Procházkovou Ilinitchi znají studenti ekonomky především jako cvičící předmětu mezinárodní ekonomie na druhé fakultě. Co už ale málokdo ví, je fakt, že i když je v Česku jako doma, pochází z Moldavska. Prozradila nám, jak si takovou malou Moldávii můžeme vyčarovat u sebe doma nebo co se jí v České republice (ne)líbí.

Proč vaše cesta vedla právě do Čech?  

Do České republiky jsem přijela za studiem. Původně jsem nastoupila na vysokou školu v Moldavsku, ale příliš mě to nenaplňovalo a chtěla jsem zkusit studium v zahraničí. Nakonec se mi výběr zúžil na dvě možnosti – buď jet na Havaj na roční studijní pobyt v oboru, který jsem již studovala, anebo využít nabídky vládního stipendia a vystudovat celý vysokoškolský cyklus v České republice. Neváhala jsem a zvolila jsem Českou republiku.

Jak dlouho už jste v Česku? Máte zde rodinu?

Jsem tady již 17 let a mohu říct, že jsem tady doma. Manžel je Čech, máme spolu dvě děti, na které mluvím výhradně rumunsky, takže jsou schopny komunikovat i s mojí rodinou, když tam jedeme.

Co se vám v Česku líbí a bez čeho byste si naopak dovedla svůj život tady představit?

V Česku se mi líbí, že je na každém kroku kus historie. Rovněž je mi velmi blízká i česká mentalita. Češi jsou pro mě národ, který je „zdravě“ pragmatický a dokáže si ze sebe dělat legraci. Bez čeho bych si naopak dokázala zdejší život představit, je určitá neochota anebo neschopnost poskytovat kvalitní služby na některých místech (úřady atd.), ale i to se v čase zlepšuje.

V čem jsou si Češi a Moldavané podobní a v čem se naopak liší?  

Původně jsem se setkávala s podobnou otázkou ze strany mých příbuzných: jací jsou Češi? A stále na ni neumím pořádně odpovědět, protože nedokážu přesně identifikovat nějaké zřetelné rozdíly. V Moldavsku ještě přetrvává zvyk být v blízkém kontaktu i se širší rodinou, což tady není vždy samozřejmost.

Jak se Moldavané odlišují od sousedních Rumunů?

Etnicky vzato jsou Moldavané ve vztahu k Rumunům něco jako Moravané pro Čechy. V Moldavsku je ale velká část obyvatel ruského a ukrajinského původu, protože během Sovětského svazu byla poměrně intenzivní migrace z jiných zemí tohoto bloku. Současné obyvatelstvo Moldavska je proto směsí rumunského (moldavského), ruského a ukrajinského etnika a k tomu máme velkou gagauzskou komunitu na jihu země (národ turkického původu, pozn. red.). Velká část obyvatel je minimálně bilingvní, takže jsme možná otevřenější a vnímavější k odlišným kulturám.

S jakými reakcemi se setkáváte, když v Česku řeknete, že jste z Moldavska?

Reakce jsou různé, ale nikdy negativní. Pořád mám přízvuk, takže je poměrně snadno identifikovatelné, že pocházím „z východu“. Občas někdo řekne, že už byl v Rumunsku a rád by se podíval i do Moldavska. Někdo si vzpomene na název hlavního města, případně se zeptá, jakým jazykem se tam vlastně mluví. Občas mi někdo pochválí češtinu. Vzhledem k tomu, že Praha je kosmopolitní město a je tady spousta cizinců, tak mi nepřijde, že bych nějak vyčnívala.

Máte výbornou češtinu. Jak jste se ji naučila?  

Děkuji. V Poděbradech funguje skvělá jazyková škola Univerzity Karlovy pro cizince, kde probíhá nejen výuka češtiny, ale i dalších předmětů v češtině (historie, matematika a dalších), aby se budoucí uchazeči o studium na českých univerzitách naučili i odbornou slovní zásobu. Je přirozeně velký rozdíl v tom, zda se cizí jazyk učíte ve svém domácím prostředí, nebo zda se skutečně nacházíte v jiné zemi a snažíte se si její jazyk osvojit. V druhém případě je nejrychlejší cestou se integrovat, udělat si kamarády, se kterými můžete jazyk procvičovat, a v žádném případě se nebát mluvit.

Máte nějaký tajný tip, jak se jazyky naučit?

Každý z nás má svůj styl učení se. U mě funguje to, že se jazyk naučím jakoby mimoděk tím, že ho používám. Na někoho může fungovat systematičtější přístup ke studiu jazyka, takže univerzální rada asi neexistuje.

Dala byste nějaký tip našim čtenářům, kam na výlet po Česku a po Moldavsku (až to bude možné)?

Nemyslím si, že mám po Čechách nacestováno tolik, abych mohla dávat nějaké speciální tipy. V Moldavsku bych doporučila destinace jako pevnost Soroca, podzemní vinné sklepy Cricova, aktivity spojené s agroturismem. Myslím si ale, že největší zážitek by byl zajet k někomu na návštěvu na vesnici, zažít klasickou rodinnou oslavu, svatbu. Někomu by mohly připadat zajímavé i pozůstatky minulého režimu. Například jsem na jednom cestovatelském webu viděla galerií nejzajímavějších autobusových zastávek z bývalého sovětského bloku a byla tam zastávka z mého rodného městečka, což mě neuvěřitelně překvapilo.

Mezitím můžeme objevovat z domova. Jaký je váš oblíbený moldavský recept?

Pokaždé, když jedu do Moldavska, se těším na „sarmale“, což jsou plněné listy vinné révy nebo zelí. Obdobné jídlo mají třeba Řekové. Dále mám ráda „mamaligu“, což je jistá obdoba italské polenty, a „zeama“, což připomíná českou slepičí polévku, ale je tam navíc přísada, která jí dodává kyselou chuť. Rumunská a moldavská jídla jsou výborná, oproti středoevropské kuchyni obsahují více zeleniny a jsou chuťově rozmanitější.

Můžeme někde v Čechách zažít „malou Moldávii“ než se do Moldávie budeme moci podívat? Existuje například nějaké místo, které vám osobně Moldávii připomíná?

Moldavsko má poměrně plochou krajinu. Pro představu má náš nejvyšší kopec nadmořskou výšku 430 metrů, takže krajiny tohoto rázu mi Moldavsko někdy připomenou. Malou Moldávii z kulturního hlediska bylo možné donedávna zažít v Kinského zahradě, kde byl dřevěný kostel a na nedělních bohoslužbách se tam potkávali Moldavané a Rumuni, jelikož tam sloužil rumunský kněz. Ten bohužel ale nedávno vyhořel, pracuje se na jeho rekonstrukci.

Foto: Archiv Katedra mezinárodních ekonomických vztahů VŠE

Mohlo by vás zajímat: