Příprava na kariéru: INTERVIEW - POHOVOR

8. února 2002 – Vladimír James Jech
Kariéra - Komentáře a názory - Prosinec 2001

Jak už jsme uvedli v minulém vydání Studentského listu, účelem životopisu a motivačního dopisu je dostat se k osobnímu pohovoru. Nyní nás tedy čeká nejdůležitější krok v hledání zaměstnání - potvrdit a předvést své kvality při osobním setkání se zástupcem kontaktované společnosti. Jak na to?

Nejdůležitější je si uvědomit, že náš "protihráč" při pohovoru neumí náš životopis nazpaměť. Životopis nám posloužil k tomu, aby si jeho příjemce udělal zevrubný obrázek o naší osobě. Účelem pohovoru je, abychom osobně obhájili položky zveřejněné v životopisu. Pokud při osobním setkání budeme předpokládat, že naše protistrana o nás vše ví, je to špatně. Naším úkolem je představit se v tom nejlepším světle a životopis je pouze pevný bod, od kterého se můžeme odrazit.

Příprava na pohovor
Než se vydáme na schůzku, je důležité o společnosti něco vědět. Vhodné je zjistit přinejmenším čím se firma zabývá, mít přehled o jejích produktech. V případě poradenských firem je potřeba vědět, na jaký segment trhu se zaměřují. Výhodou je i znalost organizace a jmen důležitých osob ve společnosti, její historie a případně i blízká budoucnost (například fůze, akvizice atd.).

Před vstupem do kanceláře si projdeme všechny informace, které jsme o sobě zveřejnili v životopise. Musíme být připraveni diskutovat o každém jeho bodu. Nadmíru žádoucí je pokusit se promyslet všechny otázky, které nám vedoucí pohovoru může položit. Může jimi například být, proč jsme odešli z posledního zaměstnání, jaký by mohl být důvod, abychom odešli ze své pozice, pokud nás přijmou, jsme-li "běžci na dlouhé tratě", jaké jsou naše dlouhodobé cíle, nebo co si myslíme, že nás odlišuje od všech ostatních zájemců o pracovní nabídku - co je naší "devizou". Na všechny tyto otázky musíme odpovědět sebevědomým, jasným a jistým způsobem. Dokonce i odpověď: "Já nevím" je přijatelná a lepší než nejisté tápání. Důležitý je tedy nejen obsah našich odpovědí, ale i způsob, jakým je prodáme.

Dobrý dojem
První dojem, který učiníme na naši protistranu, může být rozhodující, a tak naše oblečení, nálada, slovní vyjadřování a jazyk těla musí dokazovat dokonalost a profesionalitu.

Na interview se oblékáme spíše v konzervativním duchu. Pánové kvalitní tmavý oblek tmavě modré, černé nebo šedé barvy s kravatou, dámy elegantní kostým nebo decentní sukni tmavé barvy. Především je nutné mít na sobě oblečení čisté a nezmačkané. Ledabylý oděv může hodně napovědět o našem přístupu k práci. Pokud používáme parfém, pak pouze vůni nevtíravou a množství přiměřené. Pro pány platí staré přísloví: "Podle bot a hodinek poznáš chlapa." Pokud si nejsme druhem oblečení jisti, odpověď můžeme najít ve výroční zprávě společnosti, kde bývají fotografie představitelů firmy ve "vhodném" oblečení.

Jediná přijatelná nálada pro interview je nadšení. Nadšení znamená ukázat náš zájem o společnost, pozici i našeho protihráče. Abychom pozici získali, musíme si být jisti, že máme k vykonávání nabízené pozice schopnosti, a toto přesvědčení z nás musí vyzařovat. Dále buďme upřímní a otevření. Není vhodné se přetvařovat a vystupovat za nějakou maskou - druhá strana to stejně pozná. Přistupujme k pohovoru s pocitem, že nás společnost potřebuje a buďme ohledně získání nabídky optimističtí.

Přestože je pohovor značně stresující záležitostí, je nutné se snažit nervozitu a stres eliminovat. Čím více víme o kontaktované osobě a společnosti, čím více toho můžeme nabídnout o sobě, a máme tak o čem mluvit, tím méně prostoru dáváme pro nervozitu. Proti nervozitě dále pomáhá nejít k pohovoru s prázdným žaludkem, ale lehce se předem najíst.

Okamžik pohovoru
Svůj příchod k pohovoru plánujeme alespoň na 15 minut před jeho začátkem. Tak máme dostatečnou časovou rezervu.

První minuty setkání se zaměstnavatelem jsou pro průběh pohovoru určující, a proto musíme ihned od prvního okamžiku působit pozitivním dojmem.

Důležité je rovněž první podání ruky. Když podáváme ruku, jsme až tím druhým. Jako první ji nabízí naše protistrana. Stisk ruky musí být pevný, avšak nikoliv drtivý. Schlíplý stisk je znakem slabosti, to platí pro muže i ženy. Ke stolu nebo do křesla se nehrneme jako první, ale zásadně až po vyzvání a po usednutí našeho protihráče. Při rozhovoru se mírně předkloníme a ruce máme na stole, čímž dáváme najevo zájem, pozornost a smysl pro fair-play. Záklon může být interpretován jako nezájem a ruce složené na prsou jako rezervovanost. Jazyk těla je důležitá součást pohovoru, kterou je nutné využít v náš prospěch. Při rozhovoru se nebojíme podívat se partnerovi upřímně do očí, avšak náš pohled nesmí být tak silný, aby se jej druhá strana bála.

U pohovoru se očekává, že budeme mluvit více než protistrana. Vedeme dialog zhruba ze dvou třetin, naše schopnost naslouchat však musí být na pozoru. Na otázky reagujeme okamžitě, přesně a jasně.

Nikdy nevznášíme otázku ohodnocení, dovolené, pracovních výhod apod. Pokud na tyto záležitosti narazíme během pohovoru, nasloucháme jim, avšak diskusi vždy vrátíme k jiným pozitivním tématům - naše kvalifikace, jak bychom mohli přispět ve společnosti atd. Téma ohodnocení necháme na protihráči, aby jej vznesl sám až s nabídkou zaměstnání. Na otázku: "Jaké je vaše očekávání ohledně finančního ohodnocení?" reagujeme postojem, který ukáže spíše náš zájem o příležitost, než o peníze, s tím, že očekáváme odpovídající a přijatelné ohodnocení. Tímto dáváme najevo, že po nabídce zřejmě ihned neskočíme, ale nejprve ji v klidu zhodnotíme, přičemž věříme v serióznost jednání protistrany.

Nabídka zaměstnání
I když bychom po získání nabídky nejraději vyskočili a zaměstnavatele objali, omezíme se pouze na upřímné poděkování a vyžádáme si několik dnů na zvážení nabídky. Je lepší vše promyslet s chladnou hlavou. Tomu, kdo nám nabídku učinil, nebo raději našemu budoucímu vedoucímu, ústně a zároveň i písemně odpovíme nejlépe během jednoho až tří dnů.

Pokud je nám učiněna nabídka, zhodnotíme i jiné aspekty než jen plat - například: možnost vzdělávání a profesního růstu, pracovní prostředí, aktivity pro volný čas zabezpečené firmou, umístění sídla společnosti, časová stabilita práce, nepeněžní výhody, dovolená, proplácení přesčasů, pojištění a připojištění a další. Ačkoliv jsou peníze důležité, nejsou tím, co činí člověka v práci spokojeným.

Otázky často kladené při pohovoru:

• Co víte o naší společnosti?
• Co byste mi řekl/a o sobě?
• Proč se hlásíte na tuto pozici?
• Jaká je vaše kvalifikace vztahující se k tomuto zaměstnání?
• Co se vám líbilo nejvíce/nejméně ve vašem posledním zaměstnání?
• Jste spíše technický nebo intuitivní typ?
• Jaká je vaše motivace? Co vás motivuje?
• Jaký je váš vztah k přesčasům a práci o víkendech?
• Jaké jsou vaše silné stránky a naopak jaké jsou vaše slabiny?
• Jak snášíte práci ve stresu nebo pod nátlakem?
• Můžete uvést příklady problémů, které se vám podařilo v poslední době vyřešit?
• Je něco neobvyklého v posledních letech, nějaký cíl, kterého jste dosáhl/a?
• Jak jste vycházel/a s vašimi nadřízenými v posledním zaměstnání?
• Jste typ, který pracuje raději sám nebo v týmu?
• Jaké jsou vaše dlouhodobé a krátkodobé cíle? Kde se vidíte za 5 let?
• Proč bychom měli zaměstnat právě vás?