Jakub Fischer: Vysokoškolský titul lze odebrat do tří let

26. 5. 2017 | a | Rozhovory fischer

V druhé části rozhovoru pro iList prorektor Jakub Fischer upozorňuje také na nástrahy novely vysokoškolského zákona – ať už na kritéria utajování závěrečných prací nebo na odebrání titulu i po dostudování.

V loňském roce proběhla šestá vlna mezinárodního šetření EUROSTUDENT, které zjišťovalo životní podmínky studentů. Překvapil vás nějaký výsledek?

Jedno z toho jsem již zmínil. Pro mě je největším překvapením rozdíl času, který tráví studenti v jednotlivých oborech studiem a samostudiem. Pokud studujete ekonomické obory, tak strávíte skoro polovinu času studiem a samostudiem oproti těm lékařským. To mi přijde obrovský rozdíl. Mimochodem to otevírá otázky, které se týkají systému ECTS, protože tento systém předpokládá, že na jeden „eurokredit“ byste měli vynaložit 25 až 30 hodin studijní zátěže. Na VŠE pracujeme s číslem 26 hodin. Výsledky, které máme, tomu neodpovídají.

Nemá vliv to, že lékařské obory jsou hodně o memorování, kdežto ekonomické obory spíše o komplexním vnímání, a tudíž jejich studenti do školy tolik chodit nemusí?

Řekla jste zajímavou věc a já vás nechci chytat za slovo. Nemusí. Studium ekonomických oborů je specifické, zejména když je systém rozvolněný jako u nás, v našem kreditovém systému. Byli jsme první ze škol, která tento systém zavedla. Jedním z důsledků je, že si volíte nejen skladbu předmětů, rychlost studia, čas, kdy chodíte do školy ale i studijní náročnost. Pochopitelně na to, abyste prošla studiem, vám stačí nějaká studijní zátěž a víc „nemusíte“. Můžete ale využít řadu příležitostí k tomu, abyste si ze studia odnesla něco navíc, a na trhu práce jste byla jednou z nejlepších: elektronické nebo tištěné informační zdroje, knihovnu, konzultační hodiny. Škola se dá vytěžit daleko více. Trh práce je nyní v nerovnováze, převažuje poptávka nad nabídkou. Ale obávám se a nechci to přivolávat, že časem dojde k otočení. Nabídka bude převažovat nad poptávkou a pak ti, kteří studovali tak, aby jim to stačilo, na tom budou výrazně hůře oproti těm, kteří budou patřit ke špičkám v daném oboru.

EUROSTUDENT ukázal i to, že čeští studenti v porovnání s ostatními Evropany nevyjíždějí tak často do zahraničí. Mají na to vliv opět finance?

Vyžadovalo by to hlubší analýzu, ale jsou to podle mě tři faktory: finanční, dále, že hodně studentů pracuje a nechtějí ztratit zaměstnání nebo přerušit výdělečnou aktivitu a jet do zahraničí. Je to učebnicový příklad nákladů obětované příležitosti, které jsou pro studenty v České republice vyšší než pro studenty v zahraničí. Třetím aspektem je určitá celková nižší mobilita obyvatelstva a studentů v ČR, ochota stěhovat se za prací, za vzděláním. Máme to společensky zakořeněné, řekl bych, že to k té věci přispívá.

Na VŠE studenti často mění obor, je to ale i celorepublikový trend. Nebylo by vhodné upravit pravidla tak, aby byl přechod snazší?

Novela vysokoškolského zákona, která je účinná od 1. září 2016, kromě jiných změn přinesla i to, že se ruší studijní obory a přechází se na studijní programy. Předpokládá se, že studijní programy budou širší. Nechci uvádět příklad, protože o tom, jak transformace z oborů na programy proběhne, ještě nebylo v rámci školy a fakult rozhodnuto, debata je v začátcích. Tím, že programy budou širší, bude i změna specializace v rámci programu snazší než dosavadní přechod mezi obory. Pochopitelně, pokud ale chcete z Mezinárodního obchodu přejít na Statistiku nebo obráceně, tak tam se to neusnadní, kvůli studiu oborových předmětů.

Utajovaná závěrečná práce se musí odeslat na ministerstvo

Kromě toho novela přinesla i změny  v utajování částí v závěrečných pracích.

Novela přinesla dvě věci: za prvé odklad zveřejnění práce nebo její části je možné provést nejdéle na tři roky. A za druhé se zavádí nová povinnost, že utajené práce se povinně zasílají k archivaci na ministerstvo školství. Pokud napíšete práci a z nějakých relevantních důvodů nějaké části začerníte, tak je po třech letech musíte „od černit“, ale tu práci  bez začernění předtím zašlete na Ministerstvo školství.

Jsou tři roky adekvátní doba?

Není to málo. Když probíhala jednání  o novele vysokoškolského zákona, tak se tento parametr hodně diskutoval. Souvisí to s tím, po kolika letech můžete odebrat vysokoškolský diplom. Jedním z důvodů, proč se zveřejňování zavedlo, bylo to, že některé práce nebyly dohledatelné. Někde ve vzduchu viselo podezření, že ta práce nejenže není kvalitní, ale že došlo i k nějakému neetickému jednání směrem k plagiátorství. Jednou z věcí, jak toto provedete, je, že část práce začerníte a řeknete: „Tady těch deset stránek je obchodní tajemství firmy“. To, že na těch deseti stránkách není váš výzkum, ale jsou tam přepsané podnikové směrnice nebo tam není vůbec nic, tak to byl bohužel jev, ke kterému mohlo docházet. Rozhodně si nemyslím, že by k tomu docházelo u nás na VŠE.

Co dalšího zásadního novela vysokoškolského zákona přinesla?

Další novinkou novely je již zmíněná možnost zpětně odebrat vysokoškolský titul, pokud se ukáže, že jste se dopustili závažných prohřešků a jedním z nich je právě plagiátorství. Na to potřebujete také nějakou lhůtu, asi není rozumné odebírat tituly po dvaceti letech. Stejně jako jiné činy jsou promlčené, tak i tady je stanovena lhůta. Kdybyste měli třeba jen tři roky  na to, abyste mohli odebírat titul, a pět let jste přitom mohli utajovat práci, tak tím, že ji po pěti letech „od černíte“ a pak se zjistí, že je celá nekvalitní nebo, nedej bože, opsaná, už překročíte lhůtu, kdy jste mohli proti absolventovi zasáhnout.

Jaké další prohřešky, které vedou k odebrání titulu, zákon obsahuje?

Je tam plagiátorství a opakované závažné prohřešky. Třeba kdyby se ukázaly opakované podvody u zkoušek. Je to chápané jako záklopka, ne jako běžný jev. Koneckonců když máte nějaké nástroje tohoto typu, ke zlepšení situace zdaleka nevede jen to, že nástroje použijete, ale už to, že je máte. Předpokládám, že toto povede ke kultivaci prostředí. Když lidé vidí, že vše má nějakou hranici a že by teoreticky bylo možné zasáhnout, samozřejmě s ostudou tomu odpovídající, tak si nějaké věci nedovolí.

Kromě toho by mělo dojít ke zvýšení stipendií pro doktorandy. Předpokládáte, že se tím navýší jejich počty?

Věřím tomu. Je to jak o zvýšení počtu, tak o zvýšení jejich kvality. Když se podíváte, že nástupní mzdy na nekvalifikovaných profesích například v supermarketech – pokladní, skladník – vzrostly za poslední dva roky snad o čtvrtinu, zatímco doktorská stipendia nevzrostla vůbec, tak samozřejmě konkurenceschopnost u doktorandů na trhu práce ztrácíme. Hlavně nám ale potenciální doktorandi utíkají do praxe. Zmínil jsem mzdy v supermarketech, ale umíme si představit, jak je to u kvalifikovaných pozic. Doktorandům ale jejich stipendia neumožňují rozumným způsobem přežít, a to hlavně ve velkých městech. Vede to k tomu, že doktorand je na tom buď dobře a má možnost se zapojit do grantů na škole, nebo si musí hledat práci. A jsme zpátky u stejného problému jako u studentů bakalářských a magisterských programů. Pokud doktorand chodí na tři čtvrtě úvazku do práce, tak to samozřejmě snižuje nejen kvalitu doktorského studia, ale i přínos samotného doktoranda pro pracoviště, na němž působí. Zvýšení stipendií považuji za jednoznačný krok dopředu a věřím, že paní ministryně svému veřejnému slibu dostojí.

Foto: archiv Vysoké školy ekonomické

Mohlo by vás zajímat: