Jedněm vzal svobodu, druhým dal naději. Osmdesát let od New Dealu

17. 6. 2013 | | Nezařazené

Měl být cestou z vleklé krize a stal se symbolem státních zásahů.
Zavedl sociální pojištění, reguloval zaměstnávání i ceny a omezoval
konkurenci, za což sklízel kritiku tehdy i dnes. Mezi Američany jsou přesto
New Deal i prezident Roosevelt stále populární.

New Deal byl souborem opatření, kterými se americký prezident Franklin
Delano Roosevelt (FDR) v letech 1933–38 snažil oživit ekonomiku a zmírnit
dopady Velké hospodářské krize. „Nejdříve ze všeho musím vyjádřit
svou pevnou víru, že jediná věc, které se musíme bát, je strach sám,“
řekl spoluobčanům 4. března 1933 ve svém inauguračním projevu.

Spojené státy byly kromě nedostatku optimismu podle Roosevelta v zásadě
v pořádku. K lepší náladě mělo přispět snížení nezaměstnanosti a
zavedení tzv. „férových“ přístupů v podnikání. Vytvořit nová
pracovní místa dostaly za úkol nové státní agentury. Některé z nich
najímaly přímo nezaměstnané (v roce 1937 více než 3,5 milionu), jiné
pouze plánovaly výstavbu a zadávaly ji soukromým firmám. Celkově
realizovaly desetitisíce projektů, od úpravy cest v národních parcích po
obří stavby, jako je newyorské letiště La Guardia nebo Oaklandský most
v San Franciscu. Kromě stavebních projektů pracovní agentury pomáhaly
také nezaměstnaným spisovatelům, malířům, hercům a hudebníkům.

Roosevelt ekonomice nerozuměl

Pracovní programy odsoudil na semináři k výročí New Dealu
konzervativní ekonom Ladislav Tajovský. Podle jeho názoru nepřípustně
konkurovaly soukromým firmám. Soudí, že lepší je i vyplácení
sociálních dávek. „Pokud někdo jako základ svojí politiky postaví
vytváření pracovních míst z veřejných zdrojů, můžete si být jisti,
že ekonomice nerozumí,“ dodal. Naopak ocenil, že během New Dealu došlo
k zrušení prohibice.

Proti „přehnaně ostré konkurenci“ zřídil FDR agenturu NRA, která
regulovala délku pracovního týdne, minimální mzdy a zakazovala dětskou
práci. Protože však také nutila podnikatele, aby v rámci odvětví
stanovili minimální ceny, narazila u ústavního soudu, který celou agenturu
označil v roce 1935 za protiústavní a vynutil tak její zrušení.

Naopak do současnosti přetrvalo sociální a důchodové pojištění
zavedené roku 1935. Do té doby existovaly starobní důchody jen ve dvanácti
státech, program sociální pojištění mělo pouze Missouri.

Profesor Drahomír Jančík, který vyučuje hospodářské dějiny,
považuje zavedení sociálního pojištění za nejvýznamnější přínos New
Dealu. „Nový úděl přispěl k obraně stability společnosti a uchránil
Spojené státy před sociálními experimenty zprava či zleva,“ hodnotí ho
jako celek.

FDR – populárnější než Kennedy

Ve své době New Deal schvalovala většina voličů, což dokládá
výsledek prezidentských voleb v roce 1936. Roosevelt tehdy svého
republikánského protikandidáta Alfa Landona porazil o více než jedenáct
milionů hlasů poměrem dvacet sedm ku šestnácti milionům a přenechal mu
pouze osm volitelů.

Jeho oblíbenost klesla až při recesi v roce 1937, o dva roky později
v jedné anketě dvě třetiny dotázaných uvedly, že politika prezidenta
omezuje růst soukromých podniků. V průzkumech mezi americkými historiky
i voliči přesto FDR patří mezi nejpopulárnější prezidenty, a to dokonce
mezi voliči republikánů.

Ilustrace: Lenka Sluková

ČTĚTE TAKÉ:

Mohlo by vás zajímat: