JUDr. Pavel Smutný: Kulturu vnímám jako podstatnou část našich životů

3. 4. 2020 | | Rozhovory JUDr. Pavel Smutný

Společník a advokát, podnikatel, mecenáš a filantrop Pavel Smutný je spoluzakladatelem českého nadačního fondu individuálních mecenášů Bohemian Heritage Fund zaměřeného na podporu umění. Je prezidentem Česko-izraelské smíšené obchodní komory, obdržel insignie rytíře francouzského Řádu umění a literatury a za milovníka kultury se považuje už od dětství.

Co Vás vedlo k tomu stát se mecenášem?

Od dětství jsem miloval kulturu, postupně ve všech jejích formách, od literatury přes hudbu po divadlo a film. Tahle láska mě nikdy neopustila, naopak se jen s postupem let prohlubuje a zintenzivňuje. Když jsem pak v zahraničí poznal možnosti mecenášství a podpory kultury a tady v Čechách nabyl jistých finančních možností, uvědomil jsem si, že musím kultuře, a tedy i společnosti, část svého úspěchu vrátit.

Jste spoluzakladatelem nadačního fondu Bohemian Heritage Fund. Co všechno tento fond podporuje?

Bohemian Heritage Fund podporuje jednak projekty mimořádné kvality, které obstojí v zahraničním srovnání a při tom šíří dobré jméno českého kulturního dědictví, a také projekty, které by mnohdy bez naší pomoci vůbec nemohly vzniknout, protože státní financování kultury nemůže stačit na všechny její potřeby. Podporujeme naši excelenci, nejčastěji operu, klasickou hudbu nebo výtvarné umění. Ale jsme rozkročeni mezi více žánrů a naše podpora také není vždy jen finanční.

Co Vy osobně považujete momentálně za nejvýznamnější?

Jedním z nejvýznamnějších projektů, který podporujeme více aktivitou a know-how než penězi, je národní sbírka na nové svatovítské varhany, která je skutečným unikátem. Díky excelentnímu vzepětí celého národa se podařilo vybrat více než 85 milionů korun a de facto tak symbolicky dokončit Katedrálu svatého Víta, symbol naší vlasti. Tomu jsme přispěli jednak organizací mnoha aktivit sbírky a jejím marketingem, ale také tím, že jsme přivedli řadu velkých privátních sponzorů.

,,Chtěl jsem kultuře i společnosti něco vrátit.“

Mimo jiné působíte jako prezident Česko-izraelské smíšené obchodní komory. Mohl byste přiblížit její význam?

Izrael je naprosto výjimečná realita. Je to země velikostí srovnatelná s námi, v níž se ovšem koncentrují talenty, které jsou jinak znakem stamilionových národů. Dnes v ní žije deset nositelů Nobelovy ceny, a to za exaktní vědy. Je tam spousta firem kotovaných na americkém Nasdaqu (největší čistě elektronický burzovní trh v USA, pozn. red.). V řadě oborů je světovou jedničkou nebo dvojkou. To všechno se děje v poušti, kterou zavlažují do zelena. Jejich hrubý domácí produkt konstantně stoupá zhruba o tři procenta. Když dnes stojíte v Tel Avivu, máte dojem, že jste spíš v ropném emirátu než v zemi, která nemá vlastní nerostné bohatství. Česko-izraelská smíšená obchodní komora, jak přibližuje její název, propojuje tamní a české podnikatele a vytváří pro obě strany nové a jedinečné obchodní příležitosti. To se nám daří na té nejvyšší možné úrovni, často jsme iniciátory a organizátory setkání vlád obou zemí.

Inicioval jste založení Ceny Arnošta Lustiga, kterou Česko-izraelská smíšená obchodní komora uděluje. Jaký je její význam?

Arnošt Lustig byl vynikající a hluboce lidská osobnost, která zastávala ty nejlepší hodnoty humanity, na něž většina z nás v běžném životě jen sotva dosáhne. Když zemřel, bylo mi jasné, že je třeba v jeho odkazu pokračovat. A protože, ač byl Arnošt mimořádný, jsou zde i jiní, kteří v životě prokázali obdobné kvality, chtěl jsem tyto osobnosti ocenit. Do Ceny Arnošta Lustiga jsme tedy otiskli tyto hodnoty, o nichž jsem mluvil – Odvaha a Statečnost, Lidskost a Spravedlnost. Každoročně pak hledáme Češky a Čechy, kteří tyto vlastnosti ve svém životě – a svým životem – příkladně naplnili. Je velkou radostí, že je nejenže každý rok nacházíme, ale někdy ani nevíme, koho ocenit dřív.

Obdržel jste insignie rytíře francouzského Řádu umění a literatury. Čím je pro Vás významná právě Francie?

Francii pokládám za zemi zásadní reference pro naší západní evropskou civilizaci, je zemí tradičních evropských hodnot a kultury. Vždycky jsem obdivoval jejich kulturu a umění, od literatury po vážnou hudbu. Jakmile se naskytla možnost, odjel jsem do Francie a absolvoval stáž na Sorbonně. Nadto jsem se ve Francii díky svým francouzským přátelům seznámil s ideami mecenášství a konceptem soukromé podpory kultury – Francie byla v té době pochopitelně mnohem dál než my. To mě velmi inspirovalo a vlastně to z části stojí za celým příběhem Bohemian Heritage Fund.

,,V Česko-izraelské smíšené obchodní komoře propojujeme podnikatele i vlády.“

Jak souvisí Vaše právnické vzdělání s Vaší láskou k umění?

Právnická fakulta mě naučila komplexnímu a procesnímu myšlení. Občas o sobě říkám, že pro les nevidím stromy, ale to mi dává možnost se na věci dívat hluboce a s přesahem. Právo je navíc výsostná společenská disciplína, která v sobě kombinuje mnoho z dalších oborů. Umění myslet dopředu a vidět důsledky jistě pomáhá v mých mecenášských aktivitách. A protože kulturu miluji už od dětství, je pro mě zcela přirozené se jí věnovat alespoň takto, když mám to štěstí, že mohu.

Jak byste motivoval mladé lidi, aby začali podporovat umění?

Prvním krokem je především aktivní zapojení mladé generace do kulturního života. Nezáleží přitom, jakou oblast si vyberou, jestli divadlo, operu nebo literaturu. Důležité je, že si ke kultuře vytvoří pouto a pevný vztah, a tím se kultura stane nedílnou součástí jejich života.  Musí to být ale zapojení nenásilné, zcela přirozené a dobrovolné. Záleží pak na každém z nás, jakým způsobem bude kulturu podporovat. Třeba v AKCCS (advokátní kancelář Císař, Češka, Smutný, pozn. red.) mají nejen zaměstnanci, ale i studenti, kteří k nám nastoupí, jedinečnou možnost poznávat celou řadu forem umění a podle svých možnosti je podporovat. Třeba jenom tím, že zajdou na výstavu, vernisáž nebo dražbu, kde si koupí umělecký předmět. Kulturu můžeme vedle osobní účasti podporovat i malými částkami nebo odbornou pomocí, což platí hlavně pro alternativní umělce a malé scény. Zkrátka, kulturu vnímáme jako podstatnou část našich životů, a proto se na ni zaměřujeme i v pracovním prostředí.

Foto: pavel-smutny.cz

Mohlo by tě zajímat: