Kde končil odpad v minulosti? Na skládkách a ve sběrných dvorech

20. října 2009 – Petra Zíková
Zpravodajství

V minulosti bylo běžné, že chudší obyvatelé přebírali na skládkách za městem odpadky, aby v nich našli zbytky jídla či ošacení, které by mohli využít. Takzvanou recyklaci vykonávali spíše za účelem přežití. V rozvojových zemích tento základní motiv zůstal, zato ve vyspělém světě se v posledních desetiletích měnil. Včetně České republiky

Naši prarodiče netřídili odpad proto, že by to bylo moderní. V okolí jejich domovů se nenacházely žádné různobarevné popelnice. Plasty a kartonové obaly se nepoužívaly takřka vůbec, na sklo se vztahovaly zálohy nebo jej znovu využívaly přímo domácnosti. Zvláštní nakládání se týkalo papíru, železného šrotu a hadrů. Takovéto odpady mohli žáci dopravovat do škol, kde se vedla evidence o přijatých věcech a ti nejproduktivnější získávali pochvaly a odměny v podobně knížek či sladkostí. Později začaly vznikat místní sběrny, kam lidé mohly vytříděné složky komunálního odpadu doručit k výkupu za peníze.

Třídění, jak ho známe dnes, má počátky v roce 1997, kdy vznikla akciová společnost EKO-KOM, která v České republice systém provozuje. V tom samém roce vstoupil v platnost zákon č. 125/1997 Sb. o odpadech, který se problémy s tříděním v odpadovém hospodářství poprvé zabýval. O dva roky později následovala dobrovolná dohoda, kterou uzavřely ministerstvo životního prostředí a České průmyslové sdružení pro obaly a životní prostředí. Tento dokument specifikoval cíle, kterých bylo třeba dosáhnout. Jednalo se například o vytvoření systému nakládání s použitými obaly, sběr dat a vyhodnocování plnění požadavků EU, podporu trhu s druhotnými surovinami a propagaci.

Tímto legislativním základem vznikl takzvaný integrovaný systém, neboli sběr obalových i ostatních odpadů rozdělených podle materiálového druhu. O motivaci lidí třídit odpad dnes dbají reklamy v mediích nebo informační kampaně na školách. Nouze není ani o alternativní směry. Vyvinulo se například freeganství, což znamená originální přístup k nakládání s odpady. V praxi to znamená přebírání odpadků, které vyprodukovali ostatní, a hledání využitelných věcí, od potravin, přes oblečení, až k nábytku. Ne každý člověk, který přebírá obsah popelnic, je tedy bezdomovec. Zastánci freeganství se charakterizují jako osoby, které „se rozhodly žít alternativním způsobem života, založeném na minimální spoluúčasti na systému konvenční ekonomie a na minimální spotřebě zdrojů“.