Keynes dopomohl svému studentovi k „nobelovce“

18. srpna 2010 – Jiří Sojka
Ekonomika a politika - Zpravodajství - Březen 2010

Po dokončení studia ekonomie v roce 1935 na University of Cambridge nastoupil Richard Stone do proslulé firmy Lloyd´s v Londýně. Před válkou přispíval do měsíčníku Trends. Jeho články o makroekonomické situaci Velké Británie vzbudily zájem odborné veřejnosti.

Začátkem druhé světové války začal pracovat pro britskou vládu jako ekonom a statistik. Sestavoval především přehledy o stavu hospodářství. V této činnosti spolupracoval s Jamesem Meadem, nositelem Nobelovy ceny za ekonomii z roku 1977. Později pracoval také jako asistent Keynese.

Právě tady se začala rodit Stoneova teorie, na jejímž základě dostal za čtyři desetiletí ocenění od Švédské banky. Britská vláda tehdy vycházela z Keynesových doporučení. Jeho cílem bylo zachování co nejvyšší zaměstnanosti a plné využívání zdrojů.

Efektivní působení vlády při naplňování těchto snah předpokládalo adekvátní uspořádání ekonomických informací v rámci takového systému, který by vyhovoval potřebám makroekonomické regulace. V neposlední řadě šlo také o potřebu vybudování systému, v němž by při konstrukci základních agregátních ukazatelů nedocházelo k úniku informací a k jejich zkreslování.

Richard Stone ve své práci Kvantifikovatelný model ekonomického růstu z roku 1962 vysvětlil rozsáhlý ekonometrický model hospodářství ostrovního království, který dokázal sledovat budoucí vývoj jejích exogenních proměnných. Stoneova filozofie zdokonalování a uvádění do praktického života, takzvaného Systému národních účtů, se stala velmi úspěšnou. Na doporučení Organizace spojených národů byl jeho systém implementován v řadě vyspělých amerických i evropských zemích. Není proto divu, že mu byla v roce 1984 udělena Nobelova cena za fundamentální přínosy v oblasti soustav národních účtů a za značné zdokonalení základů pro empirickou ekonomickou analýzu.

Richard Stone zemřel v roce 1991 ve svých 83 letech.