Koalici tvořit nebudeme, říkají kandidáti do Akademického senátu

24. 4. 2018 | | Rozhovory, Zprávy ze školy Akademický senát VŠE

Volby do Akademického senátu Vysoké školy ekonomické (AS VŠE) už jsou za dveřmi a my vám přinášíme rozhovor s některými kandidáty ze tří fakult. Na rozdíl od minulých voleb neutvořili kandidáti velkou koalici, místo toho jich ale většina kandiduje ve dvojici. Zjistěte, jaké mají plány a návrhy pro ekonomku a proč zrovna oni jsou vhodnými kandidáty na senátory VŠE. Na otázky nám odpovídali kandidáti z Fakulty financí a účetnictví (FFÚ), Fakulty mezinárodních vztahů (FMV) a Fakulty podnikohospodářské (FPH).

Fakulta financí a účetnictví

Za FFÚ kandiduje pouze dvojice Martin Husák a Lukáš Hulínský. Martin už členem AS je od října 2017, mimo to působí také jako prezident Klubu přátel účetnictví a snaží se rozjet seznamovací kurzy pro magistry. Lukáš se angažuje ve fakultním seznamováku a kandiduje na Krále Majálesu za VŠE. Působí také ve Studentské komoře Rady vysokých škol.

Proč jste se rozhodli kandidovat ve dvojici?

Martin: Lukáš je schopný a nadaný student, podniká spoustu mimoškolních aktivit, ať už na akademické půdě či mimo ni, všude možně se angažuje stejně jako já a také sdílíme podobné názory. Přišlo nám vhodné spolukandidovat.

Plánujete udělat nějakou koalici, jako tomu bylo před třemi lety?

Martin: O žádné koalici jsme doposud neuvažovali a já doufám, že ani uvažovat nebudeme. Je dobré, když studenti stojí bok po boku, ale ne na úkor školy.
Lukáš: Přesně tak, neplánujeme. Myslím si, že to i samo vyplyne.

Plánujete svou kampaň převést i do letáčků nebo to necháte v online verzi?

Martin: Myslím, že se spokojíme s online verzí. Na druhou stranu by bylo dobré, kdyby se o volbách jako takových dozvědělo co nejvíce studentů a volební účast by dramaticky narostla, to by letáčků již potřeba bylo, ale tohle není v naší kompetenci nýbrž v kompetenci školy samotné.
Lukáš: Jak říká Martin, jelikož kandidujeme jenom dva za naši fakultu, kampaň má velmi malý význam. Spíše bych udělal osvětu o tom, aby šli studenti vůbec volit.

Myslíte si, že mají studenti v senátu dostatečný vliv?

Martin: Ano mají. V senátu jsou z každé fakulty dva studenti, což činí celkově dvanáct studentů a nadpoloviční většinu senátu tvoří šestnáct senátorů, takže pokud stojí pospolu, mají dostatečný vliv.
Lukáš: Větší zástup studentů by byl lepší, celkově si ale myslím, že mají. Tím, že učitelé nejsou dost často jednotní, studenti můžou být jazýčkem na váhách. Tím mohou i jasně určovat směřování.

Plánujete, v případě zvolení, udělat osvětovou kampaň, co senát dělá a proč je důležitý?

Martin: Určitě plánujeme obeznámit studenty s tím, co se v senátu právě děje a o co právě usilujeme. Aby také měli přehled o tom, co senát dělá a proč je důležitý, je určitě také důležité, protože ne každý student vůbec ví, že zde nějaký senát je.
Lukáš: Minulí senátoři měli dokonce i webovou stránku, která ale po pár měsících padla. Také bych chtěl více spolupracovat více se studentskými spolky, aby bylo o Senátu více slyšet.

Proč myslíte, že kandiduje tak málo lidí?

Martin: Dle mého názoru je na VŠE spoustu studentů, kteří školu chtějí odstudovat a obdržet titul a o nic kolem se nezajímají.
Lukáš: Myslím si, že letos se propagace zaměřila zejména na voliče, už se ale zapomnělo na kandidáty. Na naší fakultě (FFÚ) si myslím, že jsou ostatní trochu zastrašeni, tím, jak já organizuju seznamovák a jsem všude vidět a Martin vede největší fakultní spolek. To samé se děje i na Fakultě informatiky a statistiky.

Myslíte si, že senátora může dělat každý?

Martin: Do mé první kandidatury mě tlačili kolegové ze studentských spolků na fakultě a já v té době ani nevěděl, co takový senát obnáší a jestli to ustojím. Postupně člověk nabírá zkušenosti a rozkoukává se. Aby někdo mohl dělat senátora, musí mít vlastní názory a nenechat se utlačovat většinou, dále se musí snažit prosazovat něco, co má smysl a určitě se nebát promluvit.

Mnoho studentů si stěžuje na nedostatek míst k sezení zejména v NB. Škola se ohání požárními předpisy. Řešilo se tohle i za tvého působení v AS, Martine, a chcete se s Lukášem do téhle otázky pouštět znovu?

Martin: Tohle se řešilo již dávno před tím, než jsem se stal senátorem. Po Evropě jsem navštívil mnoho univerzit a nikde s tím problém nebyl, proto si myslím, že i u nás se to dá určitě vyřešit. Nicméně, nemůžeme nic slibovat a jen tak obejít požární předpisy.

A co školní rozhlas? Jeho funkčnost je trochu záhadou, plánujete se zaměřit i na něj?

Lukáš: V době evakuace jsem ve škole nikdy nebyl, pár historek jsem ale slyšel. Určitě bychom to chtěli řešit, zvláště když je evakuováni školy v době průběžných testů u nás častým jevem.

Co říkáte na mimosemestrální kurz, přednášený pany ministry v demisi? Podepsali jste petici?

Lukáš: Být v pozici děkana bych to nepovolil, je to na mě moc kontroverzní. Někteří ministři se regulérně pustili i do politických názorů a kritiky oponentů, třeba jako ministr školství. Vyjádření tiskového tajemníka bylo přes čáru, šlo o svobodné vyjádření názorů studentů a kde jinde, než na vysoké škole, by mělo probíhat. Osobně jsem petici nepodepsal, reakce jejích autorů mi přišla příliš agresivní.

Lukáši, v Radě vysokých škol zastáváš funkci delegáta za VŠE. Nedojde v případě senátorské funkce ke střetu zájmů? Můžeš zastávat obě funkce najednou?

Lukáš: Určitě můžu, několik senátorů už v Radě vysokých škol také je.

Jedním z vašich bodů v programu je vytváření skript spolu s pedagogy. Na naši školu mi to přijde až moc idylické. Na které škole tohle funguje?

Lukáš: Nejsem si teď přesně jistý, na jaké přesně univerzitě, ale určitě je to v Česku. Jde o to, že na VŠE si učitelé stěžují na VŠEborce, protože tam jsou poznámky, které jsou špatně. Máme i spoustu učebnic, které jsou staré a učitelé to řeší tak, že mají aktualizované prezentace a říkají, že všechno důležité říkají na přednáškách. Myslím, že by bylo pro všechny lepší, kdyby učitelé spolupracovali na aktuálních skriptech se studenty.

Pátý bod vašeho programu věnujete zpětné vazbě předmětů od studentů. Co přesně tím chcete zlepšit?

Lukáš: Tohle je otázka na dlouhou trať, navíc ji řeší všechny univerzity. Katedry by mohly dělat report, aby bylo vidět, že mají snahu o zlepšení. Chceme, aby studenti věděli, že se s jejich zpětnou vazbou něco děje, že není zbytečná a zvýšit tak počty studentů, kteří ji vyplňují. Kvalita výuky je velmi důležitá, a tohle může být jeden z kroků, jak ji zlepšit.

Fakulta mezinárodních vztahů

Za FMV kandidují dvojice Kristina Kubíková a Filip Zima, Matouš Pudíl a Jana Stehlíková. Rozhovor nám poskytla dvojice Kristina a Filip. Filip se podílí na organizaci fakultního seznamováku, mimoto je také místopředsedou v Akademickém senátu FMV. Kristina, studentka bakalářského oboru Mezinárodní obchod, působí v ESN VŠE Praha jako vedoucí mezinárodních vztahů.

Proč jste se rozhodli kandidovat ve dvojici?

Filip: V první řadě sdílíme společnou vizi ohledně toho, čeho bychom chtěli v senátu dosáhnout. Navíc  jsme již dlouhou dobu dobří přátelé a kandidovat ve dvojici se tedy nabízelo jako ideální způsob, jak do voleb vstoupit. V případě zvolení kandidující dvojice namísto dvou individuálních kandidátů je pravděpodobnější konzistentnější vystupování samotných senátorů a v tomto případě tudíž i jejich vyšší efektivita.

Jaké vlastnosti nebo dovednosti by měl senátor mít? Považujete se za vhodné kandidáty?

Kristina: Podle mě je jednou z nejdůležitějších dovedností senátora komunikace. Umět komunikovat jak s lidmi uvnitř senátu, tak se studenty FMV, které senátor zastupuje, je velice důležité. Je také potřeba umět udělat kompromis, ale zároveň si v určitých situacích stát za svým názorem a bojovat za něj. Roli také hraje určitá míra zkušeností. Já jsem nějaké zkušenosti získala na zahraniční škole v Egyptě, kde jsem vedla Studentskou radu, a myslím si, že oplývám i výše zmíněnými vlastnostmi a dovednostmi. Proto si myslím, že jsem na roli senátora vhodný kandidát.
Filip: Studuji na VŠE již čtvrtým rokem diplomacii, zajímá mě dění na škole, minulý rok jsem s velkým náskokem vyhrál volby do Akademického senátu FMV a stal se jeho studentským místopředsedou. Nějaké teoretické i praktické zkušenosti tedy již mám, což mě, dle mého názoru, odlišuje od ostatních kandidátů.

Myslíte si, že mají studenti v senátu dostatečný vliv?

Filip: Senátorem v AS VŠE jsem nikdy nebyl, nemyslím si tedy, ze bych mohl momentální situaci hodnotit. Studenti jsou nicméně plnohodnotnými členy akademické samosprávy, což sebou váže mnoho možností přímo participovat na směřování instituce, ale taky zodpovědnost. To si uvědomuji, a proto v případě zvolení budu k mandátu přistupovat zejména pokorně.

Co říkáte na nízkou účast kandidátů i voličů? Plánujete po zvolení udělat nějakou osvětovou kampaň o funkcích senátu?

Kristina: Osvětovou kampaň vyloženě o senátu neplánujeme, ale je to věc, která úzce souvisí s jedním bodem našeho programu –  chceme zvýšit celkové povědomí studentů o dění na škole. Myslím si, že kdyby studenti věděli, co všechno můžeme jako senátoři ovlivnit, k volbám by chodili více. Ale není to problém pouze senátu, a dělat osvětovou kampaň na jednu konkrétní věc globální problém nevyřeší.

Jak přesně chcete docílit větší informovanosti ohledně možností a příležitostí, která naše škola nabízí?

Kristina: Možností, jak věci propagovat, je spousta. Jednou z nich je například skrze učitele. Pokud to vztáhnu na blížící se volby, učitelé by o nich v den voleb mohli studenty na konci hodiny informovat, protože to u studentů, kteří o něčem takovém nikdy neslyšeli, vyvolá spoustu otázek a budou mít tendenci si o tom něco zjistit sami. Jednou z možností je pak i vylepšení funkcí InSIS. Webové stránky školy sleduje poměrně málo lidí, natož pak stránky jednotlivých fakult či kateder. InSIS sledují všichni.

Jak přesně chcete zvýšit podporu studentských spolků?

Kristina: Jednak propagací, což souvisí i s již zmiňovaným bodem o zvýšení informovanosti studentů. Když se řekne Veletrh Šance, každý hned ví, o čem je řeč. Když se řekne Den studentských organizací, tak se něco vybaví převážně lidem, co s tím mají něco společného, a malému okruhu studentů. Být však v nějaké studentské organizaci je velice dobrá životní zkušenost, která dá studentům náhled do praxe, možnost něco skutečně vytvářet, organizovat, poznat nové přátele a věnovat se tomu, co je opravdu baví. Myslím si, že by si spolky a kluby na VŠE zasloužily větší pozornost školy, a podporu nejen v propagaci, ale třeba i po finanční stránce.

Jak by podle vás měl vypadat silný vztah ke své škole a jak ho chcete posílit?

Kristina: Naše univerzita nemá mezi mladými lidmi obecně moc dobrou pověst. Říká se, že je jednoduchá, v podstatě k ničemu, že ji při troše snahy udělá každý, a že je to titul zadarmo. To je věc, kterou do světa šíří naši studenti a mě osobně mrzí, že to vidí takhle. Na druhou stranu si však uvědomuji, že výuka u nás na škole není, ve srovnání například se školami v zámoří, nijak výjimečná. Ráda bych proto, aby se najalo více nových mladých učitelů, kteří by byli schopni nám zprostředkovat dění z praxe. Takových, kteří budou používat interaktivní formu výuky a budou studenty během hodin více zapojovat do dění tak, aby nemuseli celou hodinu jen sedět, a poslouchat pedagogův monolog. Spolu s vytvořením centrálních studentských prostor a vyšší informovaností o možnostech, které naše škola nabízí si myslím, že studenti budou moci mít konečně pocit, že to, co dělají, je posouvá někam dál, a že to všechno není jen o tom odchodit si povinná cvičení. Chceme docílit toho, aby byl každý student hrdý na to, že studuje právě VŠE.

Fakulta podnikohospodářská

Do AS za FPH kandiduje nejvíce studentů ze všech fakult. My jsme vyzpovídali dvojici David Vitale a Matěj Pokorný.

Proč jste se rozhodli kandidovat ve dvojici?
Ve dvojici jsme se rozhodli kandidovat, protože máme velmi podobný pohled a názor. A jsme přesvědčeni, že jako dvojice oslovíme víc studentů, kteří nás podpoří a budou volit.

Proč si myslíte, že jste na roli senátora vhodní?
Davide: Pohybuji se na škole mezi řadou studentů, takže budu umět hájit jejich reálné názory.
Matěj: Zajímám se o možná zlepšení na univerzitě, bavím se jak se studenty, tak s pedagogy i vedením. Vím o plno věcech, které jdou zlepšit, zároveň vím, že nic není černobíle. S univerzitou chci spolupracovat, ne ji pouze kritizovat.

Ve třetím bodě vašeho programu se věnujete propojení studentů, pedagogů a vedení na fakultních úrovní. Nemyslíte si, že od toho jsou tu právě jednotlivé senáty? Nebo nejsou podle vás dostačující?
Fakultní senáty dostačující jsou, ale nemůžeme za ně mluvit. Doteď nějaká taková platforma nevznikla a my bychom z toho rádi udělali celouniverzitní standard. Pokud to někdo vykopne ve fakultním senátu, budeme jedině rádi a plně to podpoříme.

Plánujete i zkvalitňování výuky a větší propojení s praxí. Jak přesně byste to chtěli zrealizovat?
Tento bod bychom rádi prodiskutovali přímo v senátu a zjistili možnosti. Ono to souvisí s tím, co jsme psali výše. Víme, že nic není černobílé a vidíme snahu o zkvalitňování výuky. Jako nejjednodušší nám přijde využít již stávající evaluaci předmětů na konci každého předmětu. O ní ví pravděpodobně každý, jen ne každý věří v její reálný dopad na zlepšení. Na tom bychom chtěli zapracovat právě zpětnou vazbou.

Chcete se věnovat i zlepšení propagace naší školy. Myslíte si, že má navenek špatné PR?
PR školy je dle našeho názoru ne nedostačující, ale neefektivní. Kanály na oslovení a informaci nových studentů jsou zastaralé a stojí zbytečně moc na to, kolik přínáší. Zapojení studentů nám přijde jako dobrý krok k dalším inovacím.

Mohlo by vás zajímat: