Lidé nechtějí platit za vklad na vlastní účet. Banky se brání

14. 4. 2010 | | Nezařazené

Nejabsurdnějším poplatkem se v roce 2009 stala sazba za vklad na
přepážce na vlastní účet. Uvedenou službu si účtuje většina velkých
českých bank, cena se pohybuje okolo deseti korun.

Výsledky ankety serveru www.bankovnipoplatky.com ukázaly,
že 44 procentům respondentů vadí platba za vklad na přepážce na vlastní
účet. Podle Patrika Nachera, provozovatele serveru, klienti nesouhlasí se
všemi poplatky, které souvisí s příjmem peněz na jejich účet. Druhé
místo totiž obsadil poplatek za připsání úroku, pro který hlasovala
pětina dotázaných. Svůj názor vyjádřilo celkem 65 tisíc bankovních
klientů, což je nejvíce za pětiletou historii ankety.

Poplatek je odůvodněný

Peníze za vklad na přepážce na vlastní účet si účtuje většina
velkých českých bank, výjimku tvoří Komerční banka, která umožňuje
vklady zdarma. Cena úkonu se pohybuje mezi osmi a deseti korunami, což je
podle zástupců bank přiměřená částka. „Práce s hotovostí je pro
nás to nejnákladnější, co může být,“ argumentuje Tomáš Kofroň,
mluvčí Raiffeisenbank. Aby si lidé mohli vkládat peníze na účet, musí
banky podle něj budovat a vybavovat pobočky, školit zaměstnance a zajistit
bezpečnost. „Proto nás překvapuje, že klienti právě tento poplatek
považují za absurdní,“ dodává Kofroň s tím, že banka o jeho
zrušení neuvažuje.

Podobný názor má také Klára Pařezová z České spořitelny.
„Poplatky, které účtujeme, jsou opodstatněné,“ říká pro Studentský
list. Každá služba nebo produkt podle ní generují náklady, které
společnost musí nějak pokrýt. „Chceme umožnit klientům uložit si
peníze na účet bez dodatečných nákladů,“ vysvětluje Monika Klucová,
proč Komerční banka uvedený poplatek neúčtuje. Zároveň však
zdůrazňuje, že banka nemá v úmyslu lákat klienty právě na nízké
platby. „Naším cílem není poskytovat nejlevnější služby, ale kvalitní
produkty za odpovídající ceny,“ doplňuje Klucová.

Oslovení zástupci českých bank se shodují v tom, že výsledek ankety
o nejabsurdnější poplatek sice sledují, ale nepovažují jej za klíčové
kritérium. Větší váhu přikládají výstupům, které získají pomocí
vlastních průzkumů mezi klienty. „O zrušení či nezrušení
jednotlivých poplatků nerozhodují výsledky této ankety, ale naše vlastní
obchodní politika,“ komentuje Kofroň.

Klienti mají na výběr

Do jaké míry je hlasování objektivní, však můžeme polemizovat.
Poplatky, které „zvítězily“ v minulých letech, se totiž do ankety
znovu nedostaly. Letos se tak hlasující nemohli vyjádřit k poplatku za
příchozí platbu, poplatku za výběr z bankomatu vlastní banky, poplatku za
vedení běžného účtu a poplatku za nadměrný vklad. Patrik Nacher obhajuje
pravidlo tím, že chce umožnit „zvítězit“ i jiným absurdním sazbám.
„Jinak by hrozilo, že by vyhrával stále stejný poplatek a anketa by
ztratila smysl,“ zdůvodňuje pro Studentský list. Vyhlašovatel se tak
ovšem připravuje o možnost sledovat, jak se preference zákazníků
vyvíjejí dlouhodobě. Stejně tak nelze zjistit, zda se názor klientů poté,
co banky reagovaly na nespokojenost s určitým typem poplatku,
nějak měnil.

Tomáš Kofroň si navíc myslí, že označení jakéhokoliv poplatku za
absurdní není zcela fér. Každý klient má podle něj možnost volby
z přibližně čtyřiceti bank, které na českém trhu působí. Někdo se
tak může rozhodnout podle poplatků, další podle kvality nabízených
služeb nebo bezpečnosti internetového bankovnictví. Ivo Měšťánek
z ČSOB dokonce zastává názor, že klientům v první řadě nezáleží na
tom, kolik zaplatí, ale jaký je poměr ceny a poskytnutého výkonu.

Mohlo by vás zajímat: