Magisterské studium přestane být masové. Bude jen pro ty nejlepší

7. 2. 2011 | | Nezařazené

Počet studentů přijatých na magisterské programy se v následujících
letech na VŠE sníží. Navazující studium tak bude prestižnější a
individuálnější, zároveň však mnohem náročnější a více propojené
s výzkumem.

Dostat se bez problémů na navazující magisterský program bude od
letošního roku pro studenty Vysoké školy ekonomické těžší. Počet
posluchačů navazujícího magisterského studia (NMS) se má totiž postupně
snižovat. Vyplývá to z plánu Ministerstva školství, mládeže a
tělovýchovy (MŠMT), které poskytne univerzitám příspěvek na menší
počet studentů NMS než dosud.

„Ministerstvo školství razí teorii, že ne každý vysokoškolák musí
mít magisterské vzdělání a že v řadě případů stačí
bakalářské,“ tvrdí prorektor pro strategii VŠE, docent Jakub Fischer.
Tato změna se školy dotkne velmi silně, protože v současné době
pokračuje ve studiu velká část absolventů bakalářských programů, kromě
toho VŠE zvládá přijímat zájemce i z jiných univerzit.

Studium komorní a náročnější

Omezení počtu studentů NMS má vést ke zvýšení jeho kvality. Budoucím
inženýrům se tak dostane individuálnější péče, studium získá
elitnější ráz. Zároveň se však stane náročnějším. „Na vyšší
kvalitu a osobní přístup nedosáhne každý, ale jen ten, kdo na to bude
mít,“ nastiňuje Fischer. Podobný názor zastává také proděkan pro
studium Fakulty managementu Václav Přibyl. Podle něj povede správně
nastavený systém k vyšší aktivitě posluchačů bakalářského studia
(BS), kteří budou mít zájem ve studiu pokračovat. „Snížení počtu
studentů se projeví v tom, že zůstanou ti s lepšími výsledky,“ tvrdí
děkan Fakulty financí a účetnictví, docent Petr Dvořák.

Po budoucích posluchačích NMS budou profesoři požadovat také více
odborné aktivity. „Navazující studium by mělo být více propojeno
s vědeckou činností, aby diplomové práce navazovaly na řešení grantů a
výzkumných záměrů,“ uvádí Fischer.

Změny přijdou na jaře

Nová pravidla pocítí již letošní studenti třetího ročníku
bakalářských programů, kterých se bude týkat přijímací řízení do
akademického roku 2011/2012. Jakým způsobem dojde ke „zúžení“,
závisí na jednotlivých fakultách. Problematiku mají na starost především
proděkani pro pedagogickou činnost. Ti většinou o provedení změn zatím
ještě nemají jasno. „Podmínky přijímacího řízení pro akademický rok
2010/2011 budou vyhlášeny do konce října,“ uvedl Jiří Zeman z Fakulty
mezinárodních vztahů před uzávěrkou Studentského listu.

Podle Václava Přibyla bude třeba omezit počet bakalářů postupujících
bez přijímacích zkoušek. O kolik studentů nastoupí do NMS méně, však
nyní neví. Petr Dvořák upozorňuje, že bližší informace budou známé
teprve poté, co MŠMT zveřejní počet studentů, na které poskytne školám
dotaci.

„Podle mých informací je cílem snížit počet přijímaných uchazečů
do roku 2015 o polovinu,“ říká Přibyl pro Studentský list. Jakub
Fischer si myslí, že se počet posluchačů, na které škola dostane od MŠMT
prostředky, sníží v příštím roce o patnáct procent. „Jak se to
projeví ve skutečném počtu přijatých studentů, tedy nakolik budou mít
fakulty zájem tuto kvótu překročit a učit studenty vlastně zadarmo, bude
předmětem dalších jednání,“ doplňuje Fischer.

„Radost z toho nemáme, nemyslíme si, že by měly být počty
navazujících magisterských studentů limitovány takhle paušálně,“
komentuje docent Dan Šťastný, proděkan pro pedagogiku Národohospodářské
fakulty. O změnách se podle něj mělo začít mluvit dříve, protože má
nyní mnoho budoucích absolventů jiná očekávání. Docent Luboš Marek,
děkan Fakulty informatiky a statistiky (FIS) naopak nemá s plánovanými
změnami problém. „Toto vše není pro FIS vážným problémem, my máme
dlouhodobě nejmenší propustnost z bakalářů na magistra,“ konstatuje
Marek. ** Programy se od sebe oddělí**

Spolu s omezením propustnosti studentů do NMS si vyžádá změnu také
struktura stávajících bakalářských programů. V mnoha případech nejsou
ucelené, bakaláři mají problém uplatnit se na trhu práce nebo jít
studovat NMS na jinou českou nebo zahraniční školu. Fakulty totiž často
spoléhají na to, že na některé znalosti dojde až v magisterském
programu. Důvodem je především nesprávné zavedení Boloňského procesu,
kdy se jedinou změnou pětiletého studia stalo jeho formální rozdělení na
tři a dva roky. „Bakalářské vzdělání není ještě ve společnosti
vnímáno jako plnohodnotné,“ potvrzuje Přibyl.

Snížením počtu studentů magisterských programů dojde podle Fischera ke
skutečnému oddělení BS a NMS. Vznikne tak mezi nimi linie, která ještě
před deseti lety fungovala mezi střední a vysokou školou, kdy byla
standardem maturita. Vzhledem k masifikaci vysokoškolského studia se tato
výběrová hranice posunula o tři roky výše, tedy k bakalářskému
vzdělání. „Bakalářské studium bude masovější a jednodušší,
zatímco navazující program více výběrový a náročný,“ shrnuje
Fischer. Petr Dvořák se však domnívá, že většina studentů nebude chtít
zůstat pouze u bakalářského titulu. Pokud se tedy nedostanou na NMS na
veřejné univerzitě, budou mít možnost pokračovat na soukromé vysoké
škole. Těch se totiž plánovaná omezení nedotknou.

Mohlo by vás zajímat: