Vše co jste nevěděli nebo chcete vědět o světě MBA

28. 7. 2004 | | Nezařazené

Nejeden absolvent VŠE vystudoval tu či onu americkou vysokou školu, aby
získal vysoce prestižní akademický titul Master of Business Administration.
Povědomí o tomto programu v našich krajích pomalu ale jistě vzrůstá,
informací o tom, co studium MBA obnáší, jaké jsou
nároky a požadavky a jaké ovoce toto vzdělání přináší jeho
absolventům je však stále jako šafránu.

Nejeden absolvent VŠE vystudoval tu či onu americkou vysokou
školu, aby získal vysoce prestižní akademický titul Master of Business
Administration. Povědomí o tomto programu v našich krajích pomalu ale
jistě vzrůstá, informací o tom, co studium MBA obnáší, jaké jsou
nároky a požadavky a jaké ovoce toto vzdělání přináší jeho
absolventům je však stále jako šafránu.

Co to vůbec je to „zázračné“ MBA?

MBA je zkratka
pro anglický název „Master of Business Administration,“ jehož oficiální
překlad Ministerstva školství ČR zní nehezky „Mistr obchodní
administrativy.“ Nicméně, s obchodní administrativou má tento titul málo
společného a český překlad je značně zavádějící. MBA je studium oficiálně
postavené naroveň českému magisterskému stupni. Technicky a náročností
však spíše odpovídá čemusi mezi stupněm magisterským a doktorandským;
nastupují do něj studenti až po vystudování vysoké školy. Z pohledu
praxe se jedná o studium velmi vážené, zaměřené především na
management. Studenti a zejména absolventi MBA zastávají často
vedoucí pozice ve významných společnostech. Svojí povahou je MBA akademické vzdělání
zaměřené na aplikaci teorie při řešení rozhodovacích problémů
z reálného světa.

Jaká je struktura studijního plánu? Co se tedy vlastně
studuje v MBA? Co
se vůbec skrývá za pojmem „management“?

Studijní plán MBA obsahuje povinné (core)
a volitelné (elective) kursy. Povinné a volitelné kursy jsou podle typu
MBA programu
v celkové hodnotě mezi 32 a 36 kredity rozděleny zhruba na polovinu.
Povinné kursy mají všichni MBA studenti na dané škole
totožné; volitelné si vybírají podle své specializace. Podle toho,
s jakým vzděláním člověk do MBA programu vstupuje,
někteří studenti musí navíc absolvovat základní (foundation) kursy (cca
do 20 kreditů). Tato skupina obsahuje například matematiku, účetnictví,
ekonomii, statistiku, právo, marketing apod. Co jsem slyšel, absolventům VŠE
často uznají vše až na právo a „Operations Management“. Člověku
z medicíny by zřejmě nebylo co uznat.

S definicí „managementu“ je velký problém. Studium managementu
MBA neznamená,
že by se člověk celé semestry učil obrázky organizační struktury
podniku. Jak už jsem nastínil, management zde znamená učení se
rozhodovacím přístupům a řešení problémů z praxe za pomoci aplikace
teoretických znalostí. Během studia člověk probere desítky případových
studií, ve kterých se zkoumají a řeší opravdové a aktuální problémy
z reálných firem. Kupříkladu v předmětu Marketing Management se člověk
jednak naučí různé teoretické přístupy (například Bostonská matice,
EFE, IFE, SPACE, SWOT a další modely) a zároveň je nucen použít je
všechny při rozhodovacím procesu v rámci zadaného projektu z reálného
světa. Jako příklad mohu uvést návrh cenové politiky automobilů BMW na
americkém trhu, analýzu implementace několika záruk poskytovaných výrobcem
na kopírovací stroje Xerox, analýzu produktového mixu společnosti Kodak
a posouzení vhodnosti jeho rozšíření do „cost-focus“ segmentu.

Ačkoliv je studium MBA zaměřené především
na management, často je možné zvolit si zaměření (major či
concentration). Základní nabídky bývají: marketing, podnikové finance,
finance cenných papírů a kapitálových trhů, a manažerské informační
systémy.

Jak je to s kredity? Je 32 kreditů hodně nebo málo?

Princip studijního systému založeného na sbírání kreditů je podobný
jako na VŠE. Časově připadají dva kredity v závislosti na škole na
zhruba 1500 až 1600 vyučovacích minut (tedy o několik hodin za semestr
více než na VŠE). Přednášky bývají v „part-time“ (nebo také
„evening“) programech (většina) mnohdy v délce 195 minut 1× týdně.
Ve „full-time“ programech bývají 90 minutové, ale častěji. Obsahově
jsou ty MBA
pracnější.

Co obsahuje studium? Je to hodně náročné?

Náročnost studia je úměrná jeho délce. Pokud si někdo rozloží
předměty a zkoušky do sedmi let, pak je to celkem pohoda a je možné při
studiu i pracovat. Pokud se někdo rozhodne, že MBA dokončí do roku až
dvou, pak je to doslova tryzna, pokud člověk bere studium vážně. Jen pro
orientaci mohu uvést obsah několika mojich dvoukreditových předmětů. New
Venture Formation: 6 písemek, 6 případových studií, 4 prezentace,
4 eseje, 2 panelové diskuse, písemné zpracování projektu na zhruba
30 stran, přibližně 450 stran teoretického čtiva, desítky hodin
u počítače a teamové práce mimo přednášky. Dalším příkladem může
být Strategic Management: 6 písemek, přibližně 900 stran čtiva,
hodinová prezentace, písemné zpracování projektu na přibližně 30 stran.
V předmětu Business Valuations bylo naordinováno sice jen zhruba 300 stran
čtiva, zato ale navíc ocenění vybrané společnosti včetně finanční
analýzy, které mi vyšlo na necelých 70 stran standardizovaného textu.
Z mých zkušeností i zkušeností kolegů na jiných školách je vidět,
že „diplomku“ píší studenti MBA každý semestr
a dokonce několikrát, podle toho, kolik si zapíší předmětů. Pokud se
člověk rozhodne, že dokončí MBA za méně než dva roky,
pak jsou to studijní galeje čtrnáct hodin denně, sedm dní v týdnu (bez
nadsázky).

 

To je síla! Stojí tedy takové studium vůbec zato?

Je pravda, že k poklidnému studentskému životu má tento obor hodně
daleko. Je však nutné, aby studium mělo vysokou laťku a přísné
standardy. Jedině tak je možné udržet jeho prestiž. Pokud člověk
nastupuje na MBA
s tím, že si prodlouží mládí, pak to zato rozhodně nestojí. Z pohledu
rozšíření obzoru vzdělanosti a dalšího růstu jistě ano. Na mnoho pozic
v pracovním světě člověka bez MBA prostě nevezmou. Pro
přijetí na některé doktorandské programy na předních světových
universitách je titul MBA či jiný
„Master’s” obor rovněž nutnou podmínkou. Navíc je MBA bezvadné vzdělání
pro lidi, které baví rozebírání komplexních problémů z obchodního
světa a hledání jejich řešení.

MBA mě zaujalo, ale jak
mám vybrat školu?

Velkou pozornost je nutné věnovat akreditaci vybrané školy. Organizace
The Association of Advance Collegiate Schools of Business (AACSB) stanovuje
pravidla a standardy pro výuku, schvaluje programy a koná pravidelný dohled
nad subjekty poskytujícími toto vzdělání na americkém kontinentu.

Velice důležitým rozhodovacím faktorem je pověst školy. Pokud má
člověk v plánu, že pouze vystuduje MBA a pak se vrátí do
Prahy, pak na pověsti samozřejmě nezáleží tolik, jako když člověk
hledá posléze zaměstnání v zahraničí. V druhém případě je pověst
školy klíčem k úspěchu a je tedy nesmírně důležité školu správně
vybrat.

V USA existují zhruba přes dvě stovky akreditovaných MBA programů. Některé
jsou nabízeny na státních a některé na soukromých školách. Obecně lze
říci, že soukromé školy dosahují prestižnější pověsti, jsou však
také obvykle mnohem dražší. Nicméně, existuje i mnoho výjimek z tohoto
pravidla a v žádném případě to neznamená, že by kvalita MBA programů ve státních
universitách byla nízká. Jelikož se za studium na všech školách platí
a to školné nemalé i na americké poměry, studium se zde řídí nejen
akreditací AACSB ale zároveň z velké míry poptávkou uchazečů, jejichž
ochota stěhovat se za vzděláním je vysoká a požadavky na kvalitu
přísné, a tak si žádná škola nemůže dovolit nízkou kvalitu
nabízeného studia.

Kvalita školy je spíše než kvalitou vlastní výuky hodnocena podle
jejího zapojení do veřejného, společenského a firemního světa.
Uchazeči o zaměstnání ze školy s velmi dobrou pověstí nemají problém
nalézt zaměstnání, jelikož prestižní firmy samy přicházejí do těchto
škol, pořádají pro studenty různé akce a samy aktivně hledají mezi
studenty potenciální lidské zdroje. Školy postavené vysoko na žebříčku
popularity mají proti méně známým školám kvalitnější „Career
Center,“ které dokáže absolventům zprostředkovat zaměstnání podle
jejich přání, dále mají rozsáhlejší školní, sportovní a knihovní
areály, mezinárodní výměnné programy, luxusnější koleje, pořádají
různé veřejné akce, učí na nich známější osobnosti, věnují se více
výzkumu a vývoji, je na nich větší nabídka předmětů a oborů.

Slyšel jsem, že se MBA dá studovat nejen
v Americe, ale dnes už také například v Praze. Je mezi tím rozdíl? Jak
je to s „on-line“ programy?

Ano, rozdíl mezi diplomem z Pražské a americké vysoké školy je
diametrální. MBA
je titul pocházející z amerického prostředí, a tak je mnoho
opodstatněných důvodů proč jej získat tam, kde původně vznikl. V USA
vyučují předměty v MBA programech instruktoři
s lety praxe a mnoha zkušenostmi často z manažerských postů
v nadnárodních společnostech, velmi často mají doktorské vzdělání
(zpravidla 70–90% instruktorů) z prestižních universit a jsou to kapacity
jak na akademické půdě, tak v oblasti výzkumu a především
v korporátním světě. MBA má v USA dlouhou
historii, která již prověřila kvalitu mnoha z nich. Jak už jsem zmínil,
dalším faktorem je akreditace školy. Hodnota MBA titulu
z neakreditovaného programu je mizivá. Neméně důležitým hlediskem je
studijní prostředí. Studium MBA neznamená pouze
odsezení přednášek ve třídách; jsou to hodiny a hodiny teamové práce
po večerech a víkendech, znalost společenského a firemního prostředí,
budování kontaktů a učení se komunikaci – a to vše v anglickém
jazyce a v cizím prostředí – člověk musí MBA prostě prožít
a nejen vystudovat. A z těchto důvodů bych v žádném případě
nedoporučoval jak neakreditované programy v ČR, tak i ty nabízené přes
internet, kdy člověk získá titul pouze za pár let posílání domácích
úkolů emailem.

Jak probíhají přijímačky? Vezmou mě na Harvard?

Jak je zřejmé z přiložené tabulky, přijímací řízení do MBA programu je zdlouhavý,
komplikovaný a finančně náročný proces. Obzvláště důležitou složkou
přijímaček je zkouška GMAT a uchazečova studijní historie. Obvyklá
bodová hranice GMATu pro přijetí do programu je minimálně 600 bodů
z 800, pro zahraniční studenty často 500. Pokud člověk nemá pracovní
historii, která převáží studijní výsledky, pak jsou ty posuzovány velice
pečlivě. Z toho důvodu velmi záleží na výsledcích studenta
v „Undergraduate“ stupni. Je tedy jasné, že přijímací proces na
školy typu Harvard, Yale, Princeton a další podobné je díky jejich
možnosti opravdu detailně prověřit uchazečovy kvality a díky jejich
striktním měřítkům velice přísný.

Náležitosti přijímacího řízení

  • Vyplněná přihláška ($40–$80)
  • Podrobný strukturovaný životopis
  • Esej na téma „K čemu mi studium MBA bude“
  • Popis dosavadní pracovní historie (2 až 3 roky odborné praxe jsou
    často nutnou podmínkou k nastoupení do programu)
  • Oficiální studijní historie (transcript) ze všech
    předešlých škol
  • Zkouška GMAT ($225; min. 600 bodů)
  • Mnohdy doporučení či alespoň doporučující dopisy
  • Občas i přijímací pohovor
  • Vysokoškolské vzdělání minimálně stupně „Undergraduate“

Pro mezinárodní studenty:

  • Zkouška TOEFL potvrzující znalost AJ ($130)
  • Potvrzení z banky o finanční bonitě
  • Studijní vízum

Když už se do programu dostanu, kolik mě to bude
stát?

Vzhledem k tomu, že MBA je prestižní program
určený pro v současnosti či v budoucnosti řídící a tedy zřejmě
majetné osoby, je tomu přizpůsobeno i školné (tuition), které je v tomto
případě většinou vyšší než pro jiné programy na tomto stupni
akademického vzdělání. Školné na soukromých universitách typu Harvard
a podobně se pohybuje řádově mezi 25 a 35 tisíci dolary za semestr.
Studium na kvalitní ale méně prestižní soukromé škole prvního řádu
(světově uznávané instituce; například MIT) lze pořídit za 20 až
30 tisíc USD za semestr. Soukromé školy druhého řádu (školy věhlasné
spíše v rámci USA; například Northwestern University) jsou zhruba za
10–20 tisíc na semestr. Soukromé univerzity regionálního významu se
pohybují kolem hranice$10 000 za semestr. Školné na státních institucích
je do značné míry individuální; každá škola je stanovuje pro různé
cílové skupiny různě (například jedna škola požaduje 20 tisíc za
semestr pro nerezidenty a 5 tisíc pro rezidenty, jiná universita stejné
úrovně má jedno školné$10 000 pro kohokoliv). Je sice možné brát
výši školného jako jeden z ukazatelů kvality, nicméně není to
vyčerpávající ukazatel.

Takových peněz za studium … a nedá se školné nějak
„obejít“?

Školy nabízející „full-time“ programy obvykle nabízejí i takzvaný
„assistantship.“ Toto je označení pozice studenta, který ve škole
pracuje jako jakási „pomocná vědecká síla“ (v praxi například
opravuje písemky, kopíruje, vyhledává co je třeba v informačních
zdrojích apod.) zhruba 20 hodin týdně a za tuto pracovní činnost je mu
odpuštěno školné. Nezřídka kdy student v rámci „assistantshipu“
dostává navíc i malou výplatu. Získat „assistantship“ však není
díky velkému zájmu ze strany uchazečů o studium jednoduché.
„Assistantshipy“ jsou nabízeny ve větší míře na soukromých školách
a ve „full-time“ programech.

 

Další možností, využívanou spíše na státních školách, je
takzvané „tuition remission“ neboli odpuštění školného poskytované na
individuelní bázi studentům, kteří si nemohou díky své životní situaci
či původu zaplacení školného (ani půjčku) dovolit. „Tuition
remission” může mít různé podoby. Setkal jsem se například s tím,
že student nerezident nemusel platit školné jako nerezident, ale místo toho
jen rezidentské školné s přirážkou 20 procent.

Provozují se v MBA třeba prospěchová
nebo jiná stipendia?

Díky vysokému školnému a prestiži, MBA je pro mnoho škol
významným zdrojem příjmu a dobré pověsti, a tak bývá poskytování
stipendií značně omezeno. Zřídka je možné setkat se s „research
fellowship“, což je stipendium pro asistenty vědeckých pracovníků. Jak
už jsem zmínil, dobrý prospěch je zde velice důležitý a nedává se
zadarmo. Pokud se ale člověk pilně učí, má šanci na „excellence
scholarship“, což je klasické prospěchové stipendium. Pro nadané studenty
je však větší odměnou červený diplom, který se označuje jako
„Graduated with Distinction“. Červený diplom se uděluje za průměr GPA
(Grade Point Average) 3.84 (nejlepší průměr je 4.00). GPA je velmi
důležitým ukazatelem při hledání zaměstnání, pro udělení stipendia
nebo při rozhodování studentova zaměstnavatele, zda-li mu má proplatit jeho
školné.

Studium je pěkně drahé, ale školné asi není jediný
výdaj, že?

Podstatnou část studijních nákladů tvoří knížky a různé poplatky.
Není výjimkou, pokud knížka k předmětu stojí 150 nebo i 200 dolarů.
Knížky jsou vyžadovány, používány a nutné k výuce již na první
hodině a v knihovně se obvykle půjčit nedají, jelikož jsou předepsány
téměř vždy jejich nejnovější vydání. Šance na úspěšné zakončení
předmětu bez prostudování požadované literatury je mizivá. Poplatky
spojené se studiem jsou například za poskytnutí studijní historie, za
soupis předmětů k promoci, za promoční obřad, za parkování před
školou a další. Zdarma není ani pivo při teamových dýcháncích,
bydlení a strava.

A na závěr osobní názor na MBA

Dle mého názoru je studium MBA vynikající doplněk
pro všechny, které baví „ekonomické vzdělání“ a především pro
absolventy VŠE. Mnoho věcí se sice probírá znovu avšak v naprosto jiném
světle a za jiných podmínek. Nejen, že si absolvent VŠE v rámci
MBA zopakuje
desítky teoretických modelů naučených na přednáškách na VŠE. Oproti
VŠE dostane šanci vyzkoušet je a ověřit pod vedením odborníků z praxe.
MBA člověk
pozná, co je to věda aplikovaná v praxi, naučí se anglicky, naučí se
tvrdě pracovat, komunikovat s lidmi a především je veden k tomu, aby sám
myslel.

Nějaká rada na závěr?

MBA je dřina,
je to pěkně drahé, ale určitě stojí zato! Hodně štěstí všem
zájemcům!

Vladimír Jech
absolvent MBA
ze School of Business and Technology při University of Wisconsin, USA
 x.james@volny­.com

Užitečné odkazy:

McBane’s List of AACSB International Accredited Business Schools
Online –http://mkt.cba­.cmich.edu/aac­sbmkt/

The Association of Advance Collegiate Schools of Business (AACSB) – http://www.aacsb.edu/
(profily akreditovaných škol pod Knowledge Services – Business School
Profiles)

Princeton Review – http://www.princetonreview.com/grad/research/

Mohlo by vás zajímat: