MBA vám otevře dveře na pracovní trh Ameriky

14. 1. 2008 | | Nezařazené

„Škola mi nepřišla v ničem zásadně odlišná od VŠE. Jako zde, i tam najdeš kurzy výborné i průměrné. Umíš-li jazyk, není se čeho obávat, v jisté míře půjde také o opakování toho, co jsi si z VŠE jako absolvent měl odnést. „

„Škola mi nepřišla v ničem zásadně odlišná od VŠE. Jako zde, i tam najdeš kurzy výborné i průměrné. Umíš-li jazyk, není se čeho obávat, v jisté míře půjde také o opakování toho, co jsi si z VŠE jako absolvent měl odnést. Z důvodu objektivity je přezkušování zásadně písemné, většina testů se pak odehrává formou správné odpovědi. Na VŠE se rozhodně zkoušelo přísněji a testy mi přišly obtížnější. V týmech se možná pracuje více, ale myslím, že to není nic, co by komunikativní člověk nezvládal. Nečekej nic revolučního,“ radí mi Václav Havlíček, historicky sedmý student, který přijel na Bradley University po ukončení VŠE v Praze. Byl tehdy v mé nynější pozici, on pracující (v Londýnské bance po mnohaleté finanční praxi v Chicagu), již po ukončení MBA (Master of Business Administration), a já zelenáč, chystající se vtrhnout do Ameriky.

Po příletu do Chicaga jsem nasedla do Peoria Charter – autobusu, který mě po čtyřech hodinách zavezl do středozápadní Peorie, nejameričtějšího města Ameriky. Z autobusu jsem se všemi svými kufry vystoupila přímo u studentského centra. Doporučuji se před cestou domluvit s ostatními Čechy a zvolit dobrovolníka, který přiletí dříve a ubytování v Peorii sobě i ostatním sežene.

Začátky jsou trochu rozpačité. Běháte kolem kampusu ohledně administrativních záležitostí, vyřizujete nejrůznější papíry, lidé se na vás usmívají, ale vše trvá. Před zápisem je lepší se poradit s Čechy, kteří už na Bradley minimálně rok studovali, ale obecně platí pravidlo, že už v prvním semestru je většina předmětů již naplněná. To znamená, že musíte vzít, co je volné.

Ptáte-li se, zda je možné studium uspíšit a získat titul MBA za rok a půl místo dvou, odpovídám, že to je možné, ale zato ne jednoduché. Museli byste zapomenout na vánoční výlet do Čech, zkrátit letní prázdniny na polovinu a studovat během semestru. Od podzimu 2006 platí, že si můžete zapsat až 14 kreditů na semestr, pokud pracujete pro Bradley jako asistenti. Asi by také mělo zaznít, že postgraduální studium na Bradley je v podstatě večerní školou. Kursy začínají v 17 hodin odpoledne a učí se až do desíti večer.

Asistování je zajímavé

Assistantship vám vyberou lidé z univerzity. Můžete pracovat pro profesory z financí, managementu, marketingu nebo ekonomie. Většinou děláte dozor při písemkách, opravujete testy, řídíte přípravy na testy, někdy i učíte, provádíte výzkum, můžete také spolupracovat na publikaci odborného časopisu. Opravdu se není čeho bát a většinou ani nepracujete celých 20 hodin, jak je dohodnuto. Já pracovala týdně kolem 12 hodin.

Václav o Assistantshipu píše toto: „Jde v zásadě o lehčí administrativní práci pro vyučující profesory, pomáháš jim se sháněním informací pro jejich výzkum v knihovnách, na internetu, známkuješ testy. Příjemná zkušenost, lidé jsou milí a nápomocní.“

Jedna studentka z VŠE z Fakulty mezinárodních vztahů byla za mého studia v rámci assistanshipu přiřazena do centra pro podnikání Robert & Carolyn Turner Center for Entrepreneurship při Bradley University. Byla to pro ni zajímavá praxe, během níž úzce spolupracovala s illinoiskými firmami a mnoho z nich i osobně navštívila. A ta si opravdu odpracovala celých dvacet hodin týdně.

Také je tu možnost se v létě po ukončení jednoho roku studia ucházet o několikaměsíční intership v Catepillaru (CAT), jenž má v Peorii centrálu, nebo v jiné firmě či finanční instituci. Bradley má s Catepillarem úzké spojení a několika českým studentům se podařilo místo assistanshipu ve škole pracovat pro tuto firmu i během semestru.

Pokud s přiděleným assistantshipem nejste spokojeni, můžete si promluvit s nadřízeným a požádat o změnu. Ale není to časté. Češi mají na Bradley velmi dobré jméno, co se týče práce, a někteří profesoři už „nečechy“ ani nechtějí.

Zábava v Peorii

Volného času máte tolik, kolik si ho uděláte. Přesto je nutné dodat, že ten, kdo se rozhodne studovat na Bradley, by se měl připravit na to, že Peorie je v zásadě provinční město uprostřed kukuřičných lánů, kde mnoho zábavy kromě návštěvy restaurací a výletu do obchodního domu nenajdete. Navzdory tomu se ale nabízí několik řešení. Například tělocvična v Bradley skýtá poměrně bohaté vyžití. Zájemci zde můžou provozovat nejrůznější sporty. Navíc se teď staví celý nový sportovní areál včetně bazénu.

Pokud si pořídíte auto nebo znáte někoho, kdo ho má, můžete jezdit po okolí a seznámit se s místními parky, obhlédnout jezera nebo skály na jihu Illinois. Také se můžete vydat do tří hodin vzdáleného Chicaga, kde se samozřejmě soustřeďuje mnohem více kultury a společenského dění.

Pro studenty jsou také pořádány akce organizacemi jako PAFIS (Peoria Area Friends of International Students), Chi Alpa (Christian Fellowship) anebo se můžete zúčastnit podzimního pikniku manželů Rubashových. K dalším oblíbeným činnostem pak patří aktivity, které jsou obvyklé pro zahraniční studenty – seznamování, večírky, společné sledování filmů.

V Peorii je poměrně hodně cizinců, ale jak trefně poznamenala nová česká studentka Helena Račická, chybí tu diverzita. Je tu pár Čechů a většina ostatních jsou Indové. Až na čtyři výjimky jsem další Evropany na Bradley nepotkala.

Finanční stránka

Přijetím na Bradley a obdržením assistanshipu se vám automaticky mažou náklady na školné. To je sice v Česku normální, nikoli však v USA. Měsíčně pak dostáváte 780 dolarů za odvedenou práci. Je dobré si nějaké úspory přivést, protože jste placeni s měsíčním zpožděním. Pokud nerozhazujete, Assistantship vám pokryje náklady na život v Peorii hravě. Jestli ale chcete létat každého půl roku na měsíc nebo dva do Čech, musíte mít našetřeno.

Pokud si chcete přivydělat prací mimo území školy na více než 20 hodin, měli byste vědět, že to je během semestru oficiálně nelegální. I když například mnoho indických studentů si svou finanční situaci vylepšuje prací na benzinových pumpách nebo v obchodech. Ale je to asi proto, že oni si narozdíl od nás školu platí.

Co po škole?

Pravidlo Romana Dobrijanského, dalšího Čecha z peorijské rodiny absolventů, praví: „Kdo přijel na Bradley s tím, že v USA zůstane, pojede domů. Kdo chtěl zpět do Čech, usadí se v Americe.“

Lidé si tedy po skončení studia mohou vybrat buď zůstat v USA na roční vízum ve firmě, kterou si sami najdou, nebo odcestovat domů.

Já zůstala v Americe. Zážitek hledání práce v Chicagu byla jedna z nejtvrdších škol mého života. Narážela jsem na problémy ohledně víz a nedostatku zkušeností. Nakonec jsem ale uspěla a pracuji pro firmu v zemědělském oboru.

Markéta Veberová, čerstvá MBA absolventka, mi sděluje své postřehy: „První, nejlépe fungující a také doporučovanou cestou k získání práce jsou kontakty. Lidé v České republice to sice často odsuzují, ale v Americe se tento způsob paradoxně preferuje. Už během studia na univerzitě by si člověk měl získávat kontakty na lidi, kteří mu v budoucnu mohou pomoci k dobré pozici. Pokud kontakty člověk nemá, druhou možnost pro něj představuje posílání výborně napsaných životopisů a motivačních dopisů do firem.“

Do velkých společností se nejčastěji hlásí přes internet, kde se musí vyplnit dlouhý dotazník. Poměrně populární jsou pohovory po telefonu, které se líbí zejména větším firmám. Šetří jim to čas a kandidátovi problémy s dopravou. Na interview se člověk setká s dvěma až pěti lidmi a trvá od 30 minut do 4 hodin. Průběh pohovoru se od Čech moc neliší. Pro Čechy jsou v Americe největší překážkou omezená pracovní víza na jeden rok. Tento problém se ale dá vyřešit pracovním kontraktem na omezenou dobu. Pokud ale chcete v USA zůstat déle než jeden rok, musíte najít společnost, jež se vám postará o právníka a požádá o jiný typ víza, spojeného přímo s pozicí.

Pavel Chládek, bývalý student MBA na Bradley University, který momentálně pracuje pro Catepillar, říká: „Pro mě byla Bradley vstupenkou na americký trh. Nic víc, nic míň. Záleží, co očekáváte, mně se plány splnily.“

Hanka Syslová, další studentka z Bradley, dodává: „Jestli by to bylo někde lepší? Nevím, nemám srovnání. Já si prostě myslím, že nakonec je to o člověku samotném, kolik do toho chce dát. Mám pocit, že možnosti tu jsou.“

Kolik zaplatíte:
Bydlení/měsíc 200 – 300 dolarů
Jídlo/měsíc 150 – 180 dolarů
Učebnice/semestr 100 – 200 dolarů
Poplatek zdravotnímu centru na Bradley/semestr 54 dolarů
Cesta do Chicaga 30 dolarů
Nákup auta 500 – 1 000 dolarů

Více si lze také přečíst v prvním článku o Bradley zde

Mohlo by vás zajímat: