Média krmí lid nepravdivými informacemi

27. 7. 2009 | | Rozhovory

Emmanuel Asamoah pochází z Ghany, kde studoval psychologii a sociologii na
University of Ghana. Před rokem a půl se rozhodl vycestovat a strávit semestr
v zahraničí. Vybral si obor Mezinárodní obchod na Fakultě mezinárodních
vztahů na VŠE.

Proč sis vybral právě Českou republiku?

Na tuto otázku se mě ptá hodně lidí. Jednoduše jsem chtěl změnit
místo k životu a hlavně poznat nějakou novou zemi. V Ghaně jsem měl
možnost seznámit se s mnoha rozdílnými kulturami, ale ne s tou
českou.

Co jsi od České republiky očekával?

Vzpomínám si, jak mi přátelé před odjezdem říkali, že Češi jsou
rasisté, komunisté, že zabíjí lidi a že tady umrznu. Vůbec jsem neměl
ponětí, do čeho se to pouštím, ale bylo mi to jedno, protože jsem chtěl
zažít něco nového a rozdílného.

V Ghaně jsi studoval psychologii a sociologii, proč ses zde
rozhodl pro mezinárodní obchod?

O obchod jako takový jsem se zajímal už dříve. Chodil jsem dokonce na
obchodní střední školu. Dnes pravého businessmana dělá znalost
psychologie a sociologie, takže mi toto studium může být jedině ku
prospěchu. V dnešní době globalizace bude znalost těchto oborů
nezanedbatelná.

Jaké jsou hlavní rozdíly mezi výukou v ČR a
v Ghaně?

Zdejší výuka je spíše praktická a snaží se modelovat situace
z reálného života, což mi vyhovuje. V Ghaně je to naopak, učí se více
teoreticky.

Setkal ses během tvého pobytu s nějakými problémy? Ať už
v komunikaci s učiteli nebo s diskriminací?

Naopak, většinou se mi dostalo vřelého přijetí. Myslím, že to je
především z toho důvodu, že se lidé chtěli o mně něco dozvědět.

Přijde ti pobyt v České republice přínosný? V jakých
směrech?

Určitě ho vnímám jako přínosný. Potkal jsem zde plno lidí, vytvořil
si přátele z mnohých kultur. Jsem spíše plachý typ, ale poznáváním
těchto lidí získávám stále větší sebedůvěru. Studium mezinárodního
obchodu mi navíc pomáhá zbavit se jakéhokoliv špatného pochopení, se
kterým bych se mohl v této branži setkat.

Učíš se česky?

V průběhu prvního a druhého semestru jsem chodil na začátečnické
lekce češtiny. Ačkoliv mi nepomohly natolik, abych byl schopný komunikovat
v češtině, naučil jsem se alespoň základní fráze k přežití.
V obchodě tak dostanu to, co chci, ale nic víc. Velmi rád bych se naučil
mluvit česky dobře, ale je to poněkud složité.

Jsi zde již rok a půl, jak bys zhodnotil českou
společnost?

Jako někdo, kdo přišel z odlišné společnosti, jsem objevil určité
věci, kterým se snažím přizpůsobit. Z Ghany jsem byl zvyklý, že
v případě nouze jsem hned našel někoho, kdo mi byl ochoten pomoct. Zde je
situace z mého pohledu jiná. Lidé zde nejsou zrovna přátelští, ale
většinou dost chladní.

Ghana je pro našince vcelku exotická země. Jak jsou Češi
informovaní o této zemi nebo jakou o ní mají představu?

S informovaností to je velmi špatné. Překvapilo mne, kolik učitelů
zná jen velmi málo africké poměry. Lidé se mě kolikrát ptají na
zdánlivě směšné otázky. Hlavní problém vidím v tom, že média krmí
lid informacemi, které nejsou pravdivé.

Lidé jsou toho názoru, že Afrika je jedna velká země, obyvatelé jsou
chudí, brzy umírají na různé nemoci nebo se tam všude válčí. Nicméně
Afrika se skládá z 53 států a toto jsou problémy jen některých zemí.
Naopak jiné si vedou velmi dobře. Češi by měli možná více cestovat do
sub-saharské Afriky, byla by to pro ně dobrá zkušenost.

Fotbalový tým Ghany byl na Mistrovství světa v roce 2006 ve
stejné skupině jako český národní tým. Je fotbal v Ghaně sport
číslo jedna?

Pamatuji si, že jsme vyhráli dva nula. Byl to náš první velký
šampionát a bylo skvělé, že jsme dokázali porazit tak vysoce postavený
tým, jako byl ten český. Obávali jsme se, že se zesměšníme, ale nakonec
jsme skončili jako vítězové. Jinak v současné době je fotbal v Ghaně
sport číslo jedna.

Znáš některé české fotbalisty?

Ano, fandím Petru Čechovi, Pavlu Nedvědovi nebo Janu Kollerovi.

A ty hraješ fotbal?

Ano, hraju a velice mě to baví. Pokud jde o to, jak dobrý jsem, nerad
bych se nějak chvástal. To ať řeknou mí spolužáci ze školy, s nimiž
už jsem několikrát hrál. Myslím, že jsem docela dobrý, ale ne na žádné
profesionální úrovni.

Co běžně děláš ve volném čase?

Rád bývám o samotě. To mi opravdu vyhovuje. Jen se dívat na filmy,
poslouchat hudbu a přemýšlet o životě.

Jak se ti líbí Praha a její pamětihodnosti?

Navštívil jsem už hodně míst. Například Pražský hrad, Židovské
muzeum, Karlův most a mnoho dalších. Rád se často jen tak procházím po
Václavském náměstí. Miluju tato místa.

Mohlo by vás zajímat: