My jsme museli všechno odkoukat, dnes jsou na to školy

16. 8. 2007 | | Rozhovory, Sport

Jaroslav Vacek ekonomiku a management přímo sportu nevystudoval. Dříve taková specializace ani nebyla možná. Na VŠE absolvoval cestovní ruch v rámci oboru Vnitřní obchod. Po studiích jako úspěšný judista a člen Střediska vrcholového sportu Ministerstva školství nastoupil do ČSTV a následně do společnosti Pragosport, v čele její privatizované podoby stojí i dnes.

Jaroslav Vacek ekonomiku a management přímo sportu nevystudoval. Dříve taková specializace ani nebyla možná. Na VŠE absolvoval cestovní ruch v rámci oboru Vnitřní obchod. Po studiích jako úspěšný judista a člen Střediska vrcholového sportu Ministerstva školství nastoupil do ČSTV a následně do společnosti Pragosport, v čele její privatizované podoby stojí i dnes.

Mimo to působí jako místopředseda ČMFS. Profesní praxe z něj dělá odborníka na sportovní management. Za svou minulost se nestydí, fotbal vnímá jen jako prostředek byznysu a dívá se na něj s nadhledem a to, co on musel v oboru odkoukat, už dnes mladší znají ze škol.

Vnímáte v branži, ve které se pohybujete, příchod lidí vzdělaných v oboru?

Pozici lékaře obsadí vždy medik. Obsazují pozice sportovních managerů vystudovaní sportovní ekonomové? My jsme byli generace, kde nás bylo pár, kteří se marketingu věnovali. A to know- how jsme museli někde odkoukat, žádné školy na to tady nebyly. Od poloviny devadesátých let, kdy sem začaly přicházet zahraniční firmy se svými marketingovými odděleními a noví mladí se od nich učili už ve větší míře jak my. Dnes už do tohoto odvětví začínají přicházet oborově specializovaně vzdělaní lidé. Úroveň sportovního managementu roste dnes exponenciální řadou. Lidé, kteří se tím dříve zabývali, to byli spíše mecenáši, dnes se pracuje mnohem exaktněji.

Jak se absolvent oboru Vnitřní obchod dostane na pozici ředitele Pragosportu, podniku zahraničního obchodu?

Byl jsem reprezentantem v judu, tedy byl jsem sportovec. VŠE tehdy byla školou pro sportovce zaslíbenou. Má sportovní kariéra skončila už dávno, ani nemá smysl na ni vzpomínat. Dostal jsem se ale do ČSTV, přes něj pak do Pragosportu. Pragosport byl před rokem 1989 monopolní agenturou, která se starala o veškeré kontakty českých sportovců se zahraničím a naopak. Především zajišťovala přestupy úspěšných sportovců do zahraničí. Svou politikou si u mnohých získala negativní pověst. Dnes se Pragosport zabývá úplně něčím jiným.

Nenapadlo vás firmu přejmenovat a vyhnout se tak této negativní pověsti?

Co se týče negativní pověsti, to z tebe mluví mladická nezkušenost. Naopak jméno, název je jedna z těch cenných věcí. Před revolucí, každý sportovec, když potřeboval ven, věděl, že musí jít na Pragosport. Byla to unikátní firma, pracující ve stínu tím, že sport byl populární. Image byla ale vždycky vynikající, proto jsem se toho jména držel. Jenom pitomci můžou mluvit o negativní pověsti. Lidé, kteří potřebovali služeb Pragosportu, byli unikátní společenskou třídou, kdokoliv jiný, když chtěl vycestovat, potřeboval devizový příslib. Tohle byli lidé v Evropě, Americe a v době, kdy všichni seděli doma na zadku, oni vydělávali prachy a dnes brečí, že museli něco odvádět. Za ty odvedené peníze si kupovali trvalou výjezdní doložku, zatímco Havlové apod. hnili v kriminálech.

Vy sám jste se nikdy s žádným negativním postojem k Pragosportu nebo k vaší osobě nesetkal?

Ne, nikdy. Tady ten údajný stín se myslím řeší jednoduše, předložením lustračního osvědčení. Problém s tím mívají většinou zhrzení, neúspěšní lidé.

Jak se tedy liší práce v Pragosportu tehdy a dnes?

Aby sis firmu udržel, musíš ji neustále přizpůsobovat, sledovat trendy. Do roku 1989 se Pragosport soustředil jen na vysílání sportovců do zahraničí a na marketing a spolupořádání některých velkých sportovních akcí, například když u nás bylo MS v hokeji, Pragosport dělal marketingový servis pro společnosti, které si od sportovních federací práva na vysílání sportovních přenosů koupily. Po roce 1989, když padly monopoly, jsme pokračovali ve vysílání sportovců, ale objem poskytování těchto služeb měl stále snižující se trend, začali nám konkurovat soukromí manageři a v té době Pragosport přešel na jiné aktivity. Stali jsme se exkluzivními dovozci firmy Nike v Československu, vybudovali jsme síť obchodů pro Nike a na základě dohody buy-out jsme obchody prodali Nike zpět a oni si pak tvořili vlastní ceny. Američané, když vidí, že je něco úspěšné, chtějí to a umějí si to zaplatit. Poté jsme se začali specializovat na trh s televizními právy a dnes jsme ve střední Evropě největší obchodníci s tímto zbožím. Specifikum toho je, že obchodujeme s virtuálním zbožím, zatímco s Nike jsme měli plný sklad tenisek a když jsme je neprodali, ujídalo to marži. Dnes obchodujeme s televizními právy na anglickou, španělskou, italskou, německou fotbalovou ligu, americké major soutěže, NFL, NHL, NBA, Formule 1. V Maďarsku vlastníme 75% trhu se sportovními televizními právy. Některé aktivity máme i v Polsku.

Kromě televizních práv zastupuje Pragosport v ČR společnost Polytan, která se zabývá výrobou a pokládáním umělých povrchů pro sportoviště.

Ano, Pragosport je rozdělen do divizí a jedna z těchto divizí je právě tahle Polytan. Atletické dráhy, tenisové kurty a dnes vlastně ten největší boom je v umělých trávnících, všechno to ale děláme outsourcingem.

Mimo to, že vedete Pragosport, jste už šest let v čele ČMFS. Jste místopředsedou a zástupcem klubů 1. a 2. ligy. Současně figurujete ve společnosti STES, dceřinné společnosti ČMFS, která má na starosti fotbalový marketing. Když si vezmeme jeden váš pracovní den, jak jej dělíte mezi Pragosport a práci pro svaz?

To, že jsem místopředseda svazu a pohybuju se v prostředí sportovního marketingu, díky tomu jsem vlastně i předseda představenstva STES. Jde ale o dobrovolnou činnost, není to můj byznys. Bohužel nejvíc času věnuju fotbalu, protože v podnikání, když je nějaký problém, tak jej dnes v době elektronických médií snadno a rychle vyřešíme. Když nějaký deal dohodneme mailem, pak už jde jen o zaplacení. Ve fotbale je pořád všechno založeno na osobním kontaktu, společenské stránce věci, ale dá se to nazvat i jinak. Je to o dohadování, o vztazích. Proto ten fotbal zabere více času. Mimo to je fotbal obrovsky mediálně sledován, takže mě neustále někdo nahání. Kvůli Pragosportu ne.

Co přesně je náplní vaší práce pro svaz?

Jsem předseda ligového shromáždění, plus mám na starosti obchod, marketing.

Neuvažujete o kandidatuře na předsedu ČMFS, o nějakém dalším kariérním růstu. Čeho byste chtěl vůbec v profesním životě ještě dosáhnout?

Rozhodně ne. Můj limit je dán tím, že jsem fotbal nikdy nedělal. U fotbalu jsem už tak dlouho asi proto, že jsem stále schopen se na něj dívat s nadhledem. Jiní jsou ve fotbale třeba jen dva roky a už je to na průšvih, protože to prostředí je natolik semele, že nejsou schopni s chladnou hlavou o něm uvažovat. Pro mě je fotbal jen jako prostředek. A když si vezmeme Pragosport a jeho skvělý hospodářský výsledek, to je pro mě motivací.

Mohlo by vás zajímat: