Nákup šperků nepředstavuje výhodnou investiční strategii

22. 6. 2010 | | Nezařazené

Zeptejte se investora, co je bezpečný přístav a vzápětí vám odpoví
s jistotou, jíž nikdy před tím neměl, že zlato.

Proč tomu tak je? Asi proto, že je to pravda. Zlato totiž reálně
existuje. Můžete si na něj sáhnout a nikdy už ho nebude víc, než ho je.
Peněz můžete natisknout, kolik chcete. I akcie a dluhopisy můžete emitovat
do zblbnutí, ale nakonec za nimi nemusí stát nic víc než zkrachovalá firma
či stát. Ale zlato, to je jiná káva. Je ho proklatě málo a jeho cena
dlouhodobě roste. Obzvlášť v posledním roce a půl.

Způsobů, jak nakoupit zlato, je mnoho. Ne všechny jsou ovšem ideální.
Z investičního hlediska představuje naprosto nejlepší východisko nákup
zlata pomocí kapitálových trhů. Transakční poplatky jsou minimální,
likvidita naopak maximální. Není, co řešit. Tečka.

Někteří však potřebují vlastnit zlato fyzicky. Každý večer krátce
před spaním ho lehce pohladit a pozorovat odlesky jeho jedinečné barvy.
V případě, že i vy máte takové touhy, dbejte na to, abyste nezaplatili
za svou tajnou lásku více, než je třeba.

Mnoho lidí považuje za nejlepší „zlatou“ investici nákup šperků.
Chyba lávky. Největším trnem v oku je daň, kterou musíte zaplatit.
Šperky nejsou totiž naší legislativou považovány za takzvané investiční
zlato a vztahuje se na něj klasická dvacetiprocentní daň z přidané
hodnoty.

Kromě samotné hodnoty zlata nesou šperky i hodnotu uměleckou, která je
značně individuální. Tu už ale nemusí nikdo náležitě ocenit. Posledním
problémem představuje samotná likvidita šperku. Klenot se vám až na
výjimky nikdy nepodaří prodat přímo, a tak budete muset zprostředkovateli
zaplatit (ne zrovna symbolickou) provizi. Sečteno, podtrženo, je to vůbec
investice?

O něco lepší možnost nabízí v tomto směru zlaté mince. Jsou
osvobozeny od daňové zátěže a jejich likvidita je o poznání vyšší.
Pokud jde o kvalitní sérii, neměl by být s prodejem problém. Za
případnou nevýhodu však opět považuji jejich uměleckou hodnotu.

Jako nejlepší řešení (stále se jedná o fyzickou držbu zlata) vidím
zlaté slitky. Žádná daň, žádná umělecká hodnota, nejvyšší
likvidita. U zlatých slitků si ale zájemce o koupi musí ohlídat jednu
jedinou věc. Aby šlo o slitek akreditovaného producenta. V opačném
případě je třeba zaplatit daň a i z likvidity se rázem vyklube o trochu
větší oříšek.

Zlato je téma, které si zaslouží tisíce stran textu, pokusil jsem jen
drze nakouknul skrz klíčovou dírku do sálu s názvem „Zlato, jako
investice“. Přeji hodně štěstí ve zkouškovém a doufám, že se na
těchto stránkách setkáme i v zimním semestru.

Mohlo by vás zajímat: