Nevzpomínám si, že by studenti byli ochotni vložit do kampaně takové částky

1. května 2009 – Lenka Havlíčková
Škola - Rozhovory - Duben 2009

Jak jste spokojen s průběhem voleb? Obdrželi jste nějaké stížnosti?
V době, kdy odpovídám (16. dubna, pozn. red.), za sebou máme volby pouze na Fakultě financí a účetnictví (FFÚ) a Fakultě podnikohospodářské (FPH), byly sečteny výsledky na Fakultě informatiky a statistiky (FIS), a probíhá druhý den voleb na Fakultě mezinárodních vztahů. K volbám na FFÚ stížnosti nepřišly, na FPH byly dvě dříve došlé stížnosti ze strany stěžovatelů mezitím staženy a jednu další bude posuzovat Hlavní volební komise (HVK). Před jejím projednáním nechci záležitost medializovat, mohu ale říci, že všechny tři stížnosti se týkaly provádění předvolební kampaně v den voleb. Na spokojenost s průběhem voleb se mne zeptejte až po skončení voleb, nejsme ani v polovině. Jakkoli se zdá, že se zatím vše zvládá, nerad bych něco zakřikl. Již v tuto chvíli bych každopádně rád poděkoval předsedům i členům dílčích komisí i členům hlavní volební komise za jejich nasazení. Volby probíhají v semestru během výuky a vím, že všichni uvedení lidé mají i jiné pracovní úkoly, než jsou volby, jejichž pořádání navíc není jejich specializací.

Pozorujete rozdíly od voleb v roce 2006, například agresivnější předvolební kampaň?
Nevím, jestli se dá kampaň označit za agresivnější. Určitě je intenzivnější, sofistikovanější, někdy i dražší. Před třemi roky si nevzpomínám, že by studenti byli ochotni vložit do kampaně za zvolení do senátu třeba pětimístnou částku. Samozřejmě všechny použité způsoby kampaně neznám a ani je nijak zvlášť nesleduji. Třeba se ještě něco pozoruhodného objeví na dalších fakultách, uvidíme.

Myslíte si, že propagace voleb do AS je dostatečná? Jsou o ní studenti dostatečně informováni?
Ano. Když jsem v úterý po Velikonocích procházel jednotlivé budovy školy, měl jsem pocit, že se nejedná o výukové prostory, ale spíš o jednu velkou předvolební plakátovací plochu. Kromě toho, že k propagaci přispívají samotní kandidáti, byl například na FIS všem studentům rozeslán e-mail o probíhajících volbách. Na druhou stranu nelze přehlédnout, že řadu studentů akademická samospráva prostě nezajímá. Řeší vlastní problémy, seminární práce, testy, zkoušky, a samospráva je začne zajímat až ve chvíli, kdy třeba cítí nějaké příkoří a zjišťují, kdo by jim mohl pomoci. To ale studentům nemám za zlé, je to z jejich pohledu dost logický přístup.

Změnila se volební účast, nebo je míra účasti přibližně stejná?
Na fakultách, na nichž volby již skončily, účast výrazně vzrostla, v procentuálním vyjádření se již účast pohybuje v dvouciferných číslech. Může to být způsobeno účinnější kampaní kandidátů, ale i růstem jejich počtu. Každý kandidát pochopitelně propaguje nejen sebe, ale i volby jako takové. Na čísla za celou VŠE je třeba počkat až do skončení voleb na všech fakultách. V každém případě se však zvyšuje mandát zvolených senátorů. Získá-li kandidát třeba 170 hlasů, jeho postavení je trochu jiné, než když obdrží 20 hlasů od kamarádů či náhodně příchozích.

Mohl byste se stručně vyjádřit k případu zpochybňování pro vás „domácích“ voleb do AS FIS, kde jste také působil jako předseda volební komise?
Nevím, jestli má ještě smysl se k této nešťastné kauze vyjadřovat. Myslím, že po přečtení onoho článku (redaktor Economixu Martin Steiner v něm tvrdil, že volby byly zmanipulované, pozn. red.) si názor může vytvořit kdokoli s IQ nad osmdesát. Z faktického hlediska pouze přidám tři poznámky. Zaprvé, kolegium děkana FIS i AS FIS jednoznačně toto zpochybnění voleb odmítly. Zadruhé, není vůbec jisté, že časopis, kde byl článek publikován, je nezávislým časopisem studentů ekonomie, za který se vydává. Nebo je standardní, aby redaktor, který „objektivně“ píše o tzv. kauze Gažo a vystupuje jako nezávislý redaktor na jednání AS VŠE, měl hlavní postavu této kauzy mezi svými přáteli na Facebooku? A nakonec načasování vydání čísla časopisu na den, kdy AS VŠE rozhodoval o složení hlavní volební komise, také asi nebude náhodné, zejména v souvislosti s tím, že zástupci Národohospodářské fakulty tímto článkem na jednání argumentovali ve snaze zabránit mému jmenování předsedou HVK.

Ovlivnilo to nějak dění na fakultě?
To bude možné zhodnotit až s větším odstupem. Nicméně i přes uvedené události se podařilo jednomyslně schválit kompromisní rozpočet fakulty, změnu metodiky hodnocení fakultní publikační činnosti, na níž jsme pracovali déle než rok a na jejímž základě se rozděluje 30 procent fakultního rozpočtu, a konečně jsme jednomyslně schválili i přísnější pravidla pro doktorské studium na FIS. Diskuse k těmto bodům byla dlouhá, leckdy náročná a tvrdá, všichni jsme museli ze svých představ slevit, ale diskuse byla vždy výlučně věcná a nemyslím, že by projednávání významných materiálů bylo případem nějak ovlivněno.

Váš otec Jan Fischer byl jmenován premiérem. Mohl byste naznačit, jaká byla reakce pana Fischera po návrhu na jeho jmenování?
Bohužel nemohl, s tátou se vídáme spíš méně, oba jsme časově dost zaneprázdněni. Jelikož se teď plně věnuji školním volbám, nestíhám „velkou“ politiku sledovat. Mluvili jsme spolu krátce druhý den poté, co zpráva o jeho možném jmenování vyšla v médiích, pochopil jsem z rozhovoru s ním, že je připraven se této odpovědnosti ujmout. Domnívám se, a v médiích tento pohled trochu zapadl, že jeho jmenování je i velkým oceněním pracovníků Českého statistického úřadu (ČSÚ), v jehož čele je táta již šest let.

Myslíte si, že úřednická vláda dokáže obstát v náročné situaci spojené s hospodářskou recesí a českým předsednictvím?
O tom nemám nejmenší důvod pochybovat. Pan Topolánek v nějakém rozhovoru řekl, že Jan Fischer chodí na vládu tři roky. Skutečností je, že s různými přestávkami se jednání vlády zúčastňoval již od počátku 90. let. Její agendu tedy zná možná lépe než řada nyní končících ministrů. Hovoří čtyřmi světovými jazyky, jako předseda ČSÚ jezdí velmi často na různá jednání do evropských institucí, orientuje se tedy i na tomto poli. Je ekonom, mimochodem absolvent VŠE, a navíc dobře zná řadu velmi kvalitních lidí na ministerstvech i v dalších úřadech. Nepochybně si tedy dokáže vybrat schopné lidi do svého týmu. Důležité je, aby lidé v této „letní vládě“ pracovali naplno, i za půl roku se dá řada věcí posunout výrazně kupředu, nebo alespoň nastartovat, což platí i pro školství a pro terciární vzdělávání zvlášť.