Nezažil jsem, aby si rektor prošel koleje

27. dubna 2009 – Jitka Lukášová
Koleje a menzy - Rozhovory - Březen 2009

Jakým způsobem se financují koleje?
Hlavním zdrojem jsou provozní peníze, které vybereme z kolejného, zhruba dvanáct milionů měsíčně. Teď to ale bude trochu méně, protože máme 450 volných lůžek. Nepamatuji, aby bylo už tak brzy tolik volných lůžek. Tahle situace vždycky nastávala v květnu a teď máme březen. Dále získáváme prostředky z odpisů, které tvoří Fond rozvoje investičního majetku (FRIM), jež spravuje VŠE. Zhodnocením budov po rekonstrukcích pak tyto odpisy rostou. A na ty největší opravy pak používáme peníze právě z FRIMu.

Od dubna se zvyšuje kolejné? Proč jste ke zdražení přistoupili?
Ty ceny za koleje platí už od roku 2007. Loni se kolejné nezvyšovalo hlavně díky tomu, že jsme měli příznivý vývoj hospodaření – dařilo se v doplňkové činnosti (pronájem hotelových lůžek, pozn. red.). Teď ale musíme zdražit, abychom byli schopni zajistit jednak vlastní provoz kolejí, jednak i opravy neinvestičního charakteru, které zlepší úroveň ubytování. To se týká především pokračování v úpravách interiérů na Blanici, Vltavě a Jarově III. G. Také chceme dokoupit matrace, deky a povlečení, což by bez navýšení cen nešlo. Průměrně se cena zvedne o necelých šest procent, což je o 4,19 korun.

Jak hodnotíte spolupráci s Centrální kolejní radou (CKR) a vedením školy při tvorbě a realizaci Koncepce rozvoje kolejí?
Celou spolupráci vlastně iniciovala CKR, která se nyní podílí na všem. Tehdy proběhlo několik schůzek, vytvořili jsme plán, který dospěl až do podoby koncepce. Studenti přinesli řadu podnětných návrhů, které se uplatnily například při projektování Jarova I. D (konkrétní návrhy na skříňky v koupelně a podobně). Co se týče zapojení vedení, za patnáct let jsem ještě nezažil, aby rektor prošel všechny koleje, některé i dvakrát. Ta angažovanost vedení byla důležitá zejména v první fázi. Když totiž viděli na vlastní oči, v jakém stavu se koleje nachází, bylo jednoduší prosadit pak nějaký projekt.

Jak rozdělujete kapacity kolejí mezi studenty a hotelové ubytování?
Celá kapacita je dána k dispozici studentům. Lůžka se dělí mezi české studenty, zahraniční studenty a tvoříme také rezervy pro kategorie, které přijdou později. To jsou například studenti z druhého kola přijímacího řízení. Jinak ta kapacita není nikdy stoprocentně zaplněna – studenti věčně odchází, přichází. Přesto nemáme celoroční hotelové ubytování. Lůžka pronajímáme hlavně přes léto nebo taky v lednu, ale to jen tehdy, pokud je volná celá buňka. Navíc my ani nemůžeme studenty sestěhovávat (požaduje se souhlas příslušné kolejní rady, pozn. red.).

Máte srovnání, jak vypadají jiné koleje v Praze či v zahraničí?
Když například srovnáme koleje na Jižním Městě, Vltava, která patří Univerzitě Karlově, je stejná, ale Volha vypadá úplně jinak. Tam se taky investovalo sto milionů, je to ubytování na úrovni našeho Jarova I. D nebo C. Když si pak vezmu Jarov I. E, po rekonstrukci nebudeme mít žádné sociální ubytování. Uvažujeme, že ho uděláme z Jarova II., což znamená, že tam nebudeme například následujících pět let zvedat cenu. Obecně jsou naše koleje v Praze takový lepší střed. Co se týká zahraničí, navštívil jsem koleje v Belgii. A to se srovnávat nedá. Ty koleje sídlí v historické budově, krásné vybavení, společenská místnost pro studenty. Jinde jsem nebyl.

Jakou roli hrají vedoucí kolejí?
Vedoucí jednotlivých kolejí jsou její správci. To, co ta kolej z provozního hlediska potřebuje, zajišťuje právě vedoucí koleje. Disponují určitými penězi, které mohou použít na drobná vydání, například k nákupu těsnění, ale hlavně hlásí, pokud je potřeba nějaké větší akce (například vymalovat konkrétní buňku, objednat padesát dek). Musí pak poslat klasickou žádanku, kterou podepíše technik, ekonomka a nakonec já. Celkově ovlivní vedoucí chod koleje z osmdesáti procent. Velké investiční akce se ale plánují na té nejvyšší úrovni.

Myslíte si, že se projekt Vymaluj si sám povedl?
To vymyslela kolejní rada, ale já jsem tomu nebyl nakloněn. Obával jsem se masovosti, ale nakonec se to týkalo jen několika málo pokojů. Někteří si navíc vymalovali opravdu slušně.

Řešíte nějaké problémy s vandalismem studentů?
Každý den. Na prstech jedné ruky bych spočítal dny, kdy se nic nestalo. My tady obracíme každou korunu, zatímco studenti každý den něco poničí. Jednou jsou to rozbité vchodové dveře, jindy studenti típají cigarety o linoleum. Velkou módou se teď stalo vystříkávání hasicích přístrojů. Řekl bych, že jsou studenti čím dál tím horší. A ty peníze, které vydáme na opravy, jsou enormní a potom chybí a místo stovky nových dek jich můžeme pořídit jen padesát.