Nově o penězích fakult rozhoduje i počet studentů v hodinách

10. dubna 2009 – Michaela Niklová
Vedení a senát - Zpravodajství - Březen 2009

Po dobu patnácti let VŠE používala systém, který byl založen na pedagogických výkonech. Dále sledoval, kolik fakulta odučila kurzů pro takzvané „vlastní“ a pro „cizí“ studenty. Výuka se dělila na přímou a nepřímou. Prvním zmíněným druhem se myslí vyučované přednášky a cvičení. Nepřímá výuka pak zahrnovala zkoušky, státní zkoušky, vedení bakalářských prací, samotné bakalářské zkoušky. V posledních letech se rozpoutala diskuze o změně stávajícího systému.

Spekulovalo se o jeho formě, která by se blížila metodice, kterou používá samo ministerstvo („ministerský model“). Výsledkem je letos přijatý kombinovaný systém, který tvoří dvě části – ze sedmdesáti pěti procent se zaměřuje na výkonový systém a zbylých dvacet pět procent tvoří „čistě“ náhradový, který závisí i na počtu studentů. Fakulty mezi sebou uzavřely dohody, ve kterých stanovily, kolik si zaplatí za výuku svých studentů.

Každá fakulta má odlišný způsob rozdělení peněz. Tímto se zabývá Akademický senát jednotlivých pěti fakult. Z oblasti mzdové jsou zaměstnanci školy rozděleni do pracovních tříd a stupňů. Třídy se člení podle kvalifikace jednotlivých pracovníků – profesoři, docenti, akademičtí pracovníci atd. Kdežto stupeň představuje délku praxe. Stále platí, že plat učitele se řídí vnitřním mzdovým předpisem z roku 2008. Některé fakulty do těchto platů svých zaměstnanců zohledňují i mimo pedagogickou činnost (čímž rozumíme různou publikační činnost).

Jak vše vypadá v praxi
„Platy členů mé katedry se nacházejí na spodní hranici mzdových tarifů, bez osobního ohodnocení a nemám možnost přidělovat odměny. Důvod tkví v systému propočtu výkonů pedagogických pracovníků na VŠE,“ prozradil vedoucí katedry didaktiky ekonomických předmětů Jiří Dvořáček. Výši přidělených finančních prostředků určuje počet přihlášených studentů a to v tomto případě znázorňuje nízké tabulkové hodnoty. Proto až doposud FFÚ, ve spolupráci s rektorátem VŠE, garantovala tarifní mzdy pracovníkům katedry. „Z tohoto důvodu nemají vliv na výši platu ani výsledky anket studentů,“ dodává Dvořáček. Dlouhodobější výsledky anket mohou pozitivně či negativně ovlivnit složku platu, ale jen na některých katedrách.

Například na katedře statistiky a pravděpodobnosti ovlivňují částku, kterou dostanou učitelé, faktory jako kvalita vědecké práce, počet suplovaných hodin, anketa studentů, počty odvedených diplomových prací, vedení doktorandů, účast u státnic, práce nad rámec daný úvazkem (členství v nejrůznějších pracovních komisích) či příprava zkouškových testů. „Spousta kateder nyní zápasí spíše s tím, aby pokryla platy a základní osobní ohodnocení,“ prozradil Luboš Marek, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti.

Pro představu na internetových stránkách uiv.cz můžete mimo jiné najít i průměrnou mzdovou úroveň pracovníků (nejen učitelů) veřejných vysokých škol v rámci celé České republiky podle vykonávané akademické funkce. Zatím je zde k dispozici jen výroční zpráva za rok 2007, ale v nejbližších dnech by se měla objevit i za loňský rok. Graf udává přesné částky za již uvedený rok. Naproti tomu průměrný plat pracovníka v menze se pohybuje okolo 14 100 korun. O něco lépe jsou na tom lidé starající se o koleje – 15 429 korun.