Noví prorektoři se představují

27. 3. 2006 | | Zprávy ze školy

Spolu s rektorem prof. Richardem Hindlsem se funkce ujali i čtyři noví prorektoři (dosavadní funkce prorektora pro informační systém zanikla). Studentský list se nových členů vedení VŠE zeptal, co by chtěli na škole změnit.

Spolu s rektorem prof. Richardem Hindlsem se funkce ujali i čtyři noví prorektoři (dosavadní funkce prorektora pro informační systém zanikla). Studentský list se nových členů vedení VŠE zeptal, co by chtěli na škole změnit.

Prof. Ing. Hana Machková, CSc.

Prorektorka pro zahraniční vztahy a public relations, statutární zástupkyně rektora

Absolvovala na VŠE v roce 1981 obor ekonomika zahraničního obchodu, od té doby působí na škole nepřetržitě. Od roku 2004 je profesorkou, do letoška vedla katedru mezinárodního obchodu. Je ředitelkou Francouzsko-českého institutu řízení, ve Francii hostuje na několika univerzitách. Od ministra školství tu dostala vyznamenání „Rytíř řádu Akademických Palem“.

Co hodláte jako prorektorka změnit?

Mým cílem nebude rozšiřovat počet zahraničních partnerských škol, ale podporovat kvalitu vztahů. Tedy zvýšit počet hostujících profesorů na VŠE i počet našich učitelů, kteří budou přednášet v zahraničí. Jednoznačnou prioritou je pro mne zvýšení počtu studentů vysílaných na výměnné pobyty. Současných 230 míst neodpovídá počtu studentů VŠE.Problémem je nedostatečná nabídka kurzů v cizích jazycích pro zahraniční studenty. Ráda bych katedry více motivovala k tomu, aby nabízely kurzy, v nichž by studovali čeští a zahraniční studenti společně.

Věřím, že se vrátí investice do mladých učitelů, kteří v rámci doktorského studia vyjíždějí s podporou VŠE do zahraničí a že právě oni přispějí k internacionalizaci výuky.Zatímco zahraniční vztahy patřily vždy k prioritám školy, oblast PR nebyla doceněna. Proto jsem začala pracovat na webových stránkách v angličtině. Z českých stránek odstraňujeme neaktuální informace a přemýšlíme nad tím, jaké informace by měly být k dispozici jednotlivým cílovým skupinám. Pokusíme se vytvořit grafický manuál a sjednotit hlavní komunikační prvky VŠE.Jak vaše kroky pocítí studenti?V rozšířené nabídce výjezdů do zahraničí a v širším výběru mimosemestrálních kurzů zajišťovaných hostujícími profesory. Díky inovovanému webu by měli mít lepší přístup k informacím.Co považujete za největší problém školy?Nedostatečnou komunikaci. Řada problémů vzniká zbytečně díky mylným či zkresleným informacím. Doufám, že se prohloubí mezifakultní spolupráce a věřím, že se zlepší atmosféra na škole.

Prof. Ing. Stanislava Hronová, CSc.

Prorektorka pro vědu a výzkum

Promovala v roce 1978 v oboru ekonomická statistika. Profesorkou je od toku 2001. Vedle výuky statistiky spolupracuje mimo jiné s Českým statistickým úřadem. Působí ve Francouzsko-českém institutu řízení a stejně jako prof. Machková získala ve Francii vyznamenání. Zastupuje VŠE ve sdružení Czech Top 100 a je členkou Klubu českých hlav.

Co hodláte jako prorektorka pro vědu a výzkum změnit?

Pozici doktorandů a mladých vědeckých pracovníků. Mladým vědeckým pracovníkům by měl být dán větší prostor v grantové a publikační činnosti, v možnostech získávat zkušenosti zejména při aktivní účasti na mezinárodních konferencích. Některé kroky v tomto směru jsem už připravila, některé závisí spíše na fakultách.

Časopis Ekonom nedávno napsal, že Česko není žádným „tygrem“ v ekonomické vědě. Má naše škola potenciál se tím tygrem stát?

To záleží na mladé generaci. Ekonomická věda má v současné době nelehkou pozici. Chybí výsledky, ale především chybí témata. V tomto směru věřím právě nové generaci, jejich schopnosti prosadit se i v mezinárodním měřítku. K tomu je však nutné, abychom jim my starší vytvořili odpovídající podmínky materiální i institucionální.

Co považujete za největší problém školy?

Nepříjemná rysem vztahů uvnitř VŠE byla snaha nedohodnout se. Ráda bych, aby v budoucnu většina kolegů přicházela na jednání s tím, že ideální řešení asi neexistuje a že je třeba v zájmu věci umět i ustoupit. A ustoupit neznamená prohrát.

Doc. RNDr. Felix Koschin, CSc.

Prorektor pro studijní a pedagogickou činnost

Absolvoval v roce 1969 matematickou statistiku na Univerzitě Karlově. Od té doby ale vyučuje na VŠE, v roce 1994 se stal docentem. Vede katedru demografie a je místopředsedou České demografické společnosti.

Co považujete za největší problém školy?

Měl-li bych odpovědět jedním slovem, pak konzervatismus. Konzervatismus některých učitelů, který se projevuje lpěním na tradičních formách výuky a v jejich představě, že vysokoškolské vzdělání je něco mimořádného, čeho může dosáhnout jen relativně malá část populace, která má k tomu (vrozené) předpoklady. I proto se dnes Česká republika řadí ve statistikách OECD téměř na úplný konec (ten konzervatismus není jen výsadou školy).¨

Co hodláte jako prorektor změnit?

To vyplývá z předchozí odpovědi. Škola by měla nabídnout takové programy, aby si „každý“ mohl zvolit podle svých schopností a možností. Zatím nabízí prakticky jen řádný bakalářský a magisterský program (někdy se jedná jen o formální rozdělení dlouhého magisterského programu) a samozřejmě i doktorský, zatímco ostatní typy a formy – distanční či kombinované studium, kursy zaměřené na konkrétní skupiny či vytvářené na zakázku nebo třeba kursy pro zahraniční klientelu – jsou spíše okrajové.

Jak vaše kroky pocítí studenti?

Těm budoucím by se měly rozšířit možnosti studia. Studovat by tak mohli i ti, kterým dnes brání nejrůznější důvody, ať už to jsou přijímací zkoušky, věk nebo souběh zaměstnání a studia. To ale stále mluvím o „vznešených a vzdálených cílech“. Nemám program, jak usnadnit život stávajícím studentům. Tím nechci říci, že bych nic takového nedělal, ale budou to spíše opatření řešící momentální situaci. Co se týče nároků na studenty, hodlám být přísnější na ty, kteří studují o více než rok déle, než je standardní doba.

Prof. Ing. Jindřich Soukup, CSc.

Prorektor pro rozvoj a finance

Dokončil VŠE v roce 1978 a spojil s ní celou svoji kariéru. Profesorem ekonomie se stal v roce 2003, vede katedru mikroekonomie. Je členem redakčních rad odborných časopisů VŠE. Mezi lety 1998 a 2002 byl poradcem místopředsedy vlády pro hospodářskou politiku.

Co hodláte jako prorektor změnit?

Mým záměrem je pomoci tomu, aby se plně rozvinul běžný provoz v Rajské budově. Budu hledat možnosti, jak dále rozšířit prostory a zlepšit podmínky v rámci žižkovského areálu. Dále budu usilovat o rozšíření prostor Fakulty managementu. V rámci financí naváži na práci svého předchůdce. Mým cílem je plně realizovat Systém řízené dokumentace, který výrazně posiluje finanční nezávislost a ovšem také odpovědnost fakult.

Jak vaše kroky pocítí studenti?

S dokončením výstavby Rajské budovy je naprosto zřejmý rozdíl ve studijním prostředí mezi Starou a Rajskou budovou. Ten je pochopitelně dán více než padesátiletým rozdílem jejich doby výstavby. Chci, aby se podmínky studia ve Staré budově co nejdříve zlepšily. Studentský život ale není jenom studium. Rád bych podpořil i rozvoj sportu na VŠE: budu hledat možnosti, jak by mohla škola vybudovat vlastní sportovní areál. Kde by mohl areál stát, již víme.

Co považujete za největší problém školy?

Komunikaci! Jde jednak o zlepšení komunikace mezi fakultami cestou posílení jejich nezávislosti, což není protimluv. Stejně tak je problémem komunikace mezi učiteli a studenty. VŠE má ze všech vysokých škol nejvyšší počet studentů na jednoho učitele. Zde očekávám zlepšení v rámci přechodu na ECTS. Vycházím ze své osobní zkušenosti z výuky na FPH: jsem přesvědčen, že ECTS a jeho důraz na průběžnou práci během semestru zlepšuje komunikaci mezi učitelem a studenty.

Mohlo by vás zajímat: