Odpolední čaj s gaykami a traktoristkami

3. 11. 2009 | | Nezařazené

„Tak, jak jste ještě slyšeli, že se říká lesbám?“

„No, třeba traktoristka…“

„Cože?“

„Traktoristka!“

„Aha. Já jsem vám rozuměl klitoristka…“

Pokud by někdo nezasvěcený v tento okamžik přišel do kavárny ve
Francouzském institutu, asi by bral nohy rychle na ramena. Ve čtvrtek
5. listopadu se zde od čtyř hodin totiž konala v rámci Mezipater diskuse
na téma sociolektu homosexuálů.

Nicméně nutno na začátek poznamenat, že se nejednalo pouze
o kolektivní výměnu přisprostlých přízvisek na adresu gay-lesbické
komunity, ale rovněž se zde vedla i fundovaná diskuse o lingvistické a
genderové problematice. Mladý doktorand Zdeněk Sloboda nejprve vyložil
základy genderové teorie, a poté se vrhnul do přednášky.

Padaly otázky typu: Proč homosexuálové používají pejorativní
označení i uvnitř vlastní skupiny, jaké jsou důvody feminizace jazyka,
zda je lepší označení lesba anebo lesbička a podobně.

Začátek diskuse ale plynul pouze jedním směrem, a to od moderátora
k publiku. Jako by se všichni ostatní tak trochu báli participovat.
K průlomu došlo až tehdy, když přišli na řadu silně expresivní
nadávky. Náhle kavárnu zaplavila kanonáda všemožných označení, ať už
rybina, nymfa, kaviár, pedál, lízačka a jiné. K významu dodám jediné.
No comment.

Ač to místy bylo až trochu za hranicí vkusu, Zdeněk Sloboda si zachoval
po celou dobu tvář solidního, maximálně lehce žoviálního, moderátora,
který dával plný průchod všem názorům. Po smršti vulgarismů se pak
naopak debata přehoupla do intelektuální roviny. Řešila se například
problematika slova gay, u kterého došlo v průběhu doby k posunutí
významu. V muzikálu West Side story se toto slovo v jedné písni používá
jako výraz pro „živelný“. V průběhu doby se proto text této písně
musel drobně upravit.

Největší zájem ale nakonec rozproudila debata o lingvistickém
„sebeponižování“ v rámci homosexuální komunity. Proč homosexuálové
o sobě mluví jako o buznách, děvčatech, manželkách? V tento okamžik
se kavárna rozpůlila na dva tábory. „Rada starších“ neměla příliš
pro tento trend pochopení, zatímco ti mladší se oháněli různými
argumenty. Buď že se jedná o obranu tím, když diskriminovaní použiji
zbraň toho, kdo je utlačuje, nebo se používáním určitých označení
snaží vyčlenit a ukotvit svoji identitu.

Publikum si také vyžádalo širší rozmluvu na téma queeru. Zdeněk
Sloboda se dostal až k úvaze o poslání queeru, tedy snaze vytvořit
prostor jakési genderové neutrality, kde i z hlediska lingvistického
nebudou existovat rody, ale vše bude fungovat na univerzální bázi. Podle
Slobody bychom snad mohli takový antidiskriminační prostor vytvořit
v horizontu sta let.

Mohlo by vás zajímat: