Diskuze studentů s rektorem VŠE

10. listopadu 2009 – red
Vedení a senát - Rozhovory

Jak chcete zlepšit transparentnost v hospodaření školy?
Už v roce 2006 jsme podstatným způsobem změnili formu prezentace rozpočtu a v tom pokračujeme dosud. Snažíme se už při přípravě rozpočtu záměry školy nastolovat v dostatečném předstihu, vč. jednání v Akadem. senátu VŠE. Zároveň využíváme práce Poradní skupiny rektora pro finance, která systematicky analyzuje činnost jednotlivých útvarů školy. V současné je dokončen i audit Výpočet. centra, který bude předmětem jednání vedení 18.11.

Hodláte zavést podobný či jiný odměňovací/mo­tivační systém pro oblast výzkumu jako zavedl rektor ČVUT?
Už jen tím, že byla přijata novela zákona č. 130 / 2002 Sb. o financování vědy a výzkumu, se poměrně podstatně změní prostředí i na VŠE. Již jsme vydali příkaz k novelizované podobě Interní grantové agentury, v současné době se rozeběhly organizační práce na fakultách. S čím bych rád motivoval akademickou obec VŠE k podpoře vědy, je to, že od roku 2010 budu přispívat podavatelům grantů, projetků, …na jejich režii paušální částkou, protože vím, že podání grantů je často náročné a zabere hodně času. Chtěl bych alespoň částečně toto úsilí ocenit, i když pak třeba grant nebude úspěšný.

Proč na VŠE není možné mít na zkoušku více pokusů jako na každé jiné normální vysoké škole? Přitom nezáleží na tom, zda používají kreditní systém či nikoliv. Více pokusů (a to nemyslím 4+) je například na ČVUT, ČZU nebo MU.
V polovině roku 2007 jsme přijali nový Studijní a zkušební řád, který upravuje stávajícím způsobem podmínky studia. Jeho koncept je poněkud odlišný od jiných škol a např. zakládá jiný režim opravných pokusů. Takový koncept jsme zvolili a je samozřejmě možné vést debatu o tom, zda je lepší koncept tento či jiný. Ovšem každá změna předpisu je administrivně náročná v tom, že nemůže paralelně na VŠE studovat mnoho studentů v odlišných režimech zároveň, proto není tak snadné jednoduchým způsobem změnit Studijní a zkušební řád. Je to ovšem věc k diskusi a já se jí nebráním.

Mnohdy se stává, že v „miniučebnách“ ve Staré budově je hlava na hlavě. Neodporuje to hygienickým standardům? A i kdyby neodporovalo, je to pro studenty minimálně nedůstojné. Takhle se přeci nedá fungovat do nekonečna. Co s tím vedení školy hodlá do budoucna dělat?
Těch miniučeben je 37 a my máme už od jara 2009 zpracovanou studii rekonstrukce SB a s tím spojenou nástavbu NB. Z ušetřených peněz letošního investičního rozpočtu a s přispěním MŠMT necháme nyní zpracovat projekt, podle něhož by měla být zahaájena výstavba v NB a problém malých učeben tím odstraněn, a sice vytvořením potřebných prostor v nástavbě nad NB.

Bude se i nadále zvyšovat kapacita studentů? Není náhodou lepší preferovat kvalitu před kvantitou?
Zvyšovat rozhodně ne. Minulý týden jsem už výše zmíněné Poradní skupině zadal úlohu analyzovat případné dopady určitého snížení počtu přijímaných studentů na fungování a hospodaření VŠE. Záležitost chci diskutovat následně detailně s děkany fakult. Lapidárně řečeno, jsou jen dvě varianty – snížit počet přijímaných, nebo jej ponechat a odbřemeňovat škole tlakem na snižování celkového počtu studentů.

Na VŠE je prý velmi kvalitní výuka jazyků. Ovšem výuka jednou týdně v učebně po dvaceti lidech mi dostatečná moc nepřijde. Co vy nato?
Je to vždy o relaci možností, kapacit, peněz a kvality. V tomto poměru tak špatně určitě nevycházíme, protože je známo, že jazyková výbava našich absolventů je vysoká a jsou proto vyhledávání zahraničními firmami. Samozřejmě jistá kapacitní omezení tu nepochybně jsou, o tom je i výe položená otázka miniučeben apod. Nemám ve zvyku být nikdy spokojen, ale tady musím říci, že v daných podmínkách jazykové katedry odvádí dobrou práci. Pokusme se tedy opět o něco zlepšit podmínky, bude-li to možné finančně i kapacitně v rozvrhu.

Naše menza Italská je v tragickém stavu. Poměr kvalita vs. cena je řekněme velmi smutný (samozřejmě jsou i výjimky). Za stejné peníze se najíte v menzách jiných univerzit mnohem lépe. Zapojujete se proto osobně do příprav „Akčního plánu“ menzy Sodexo? Kde spatřujete největší rezervy menzy?
Tak určitě není v tragickém stavu. Za pár dní zveřejníme názory téměř 4500 studentů, kteří odpověděli na poslední anketu. Toto číslo odpovědí má vysokou vypovídací schopnost, uvidíme. Leč – ani já nejsem s menzou úplně spokojen. Teď leží na stole návrh na „pásmové“ ceny, některá jídla budou tedy levnější, jiná dražší, každý si může vybrat. Součástí stravování je i „NAT“, Akademický klub, kavárna, Jarov, …, tam převládá spokojenost, už proto určitě celkově nejde o tragickou sitiaci. Ale nad menzou v Italské se zamyslíme, samozřejmě nelze vyloučit ani změnu poskytovatele. Pokud by k ní mělo dojít, už nechci na VŠE velkou firmu, ale spíše něco na principu těch ostatních poskytovatelů, tedy majitelů, kteří si svého podnikání více hledí svou osobní přítomností v provozu.

Myslíte si, že je obecně v bakalářském studiu na VŠE věnována dostatečná pozornost matematice? Neboli, je hloubka jednosemestrálního kurzu dostatečná?
Je to skutečně nedostatečná dotace hodin. Stalo se to při přechodu na ECTS v roce 2005 a pro ekonomy je tak malý hodinový rozsah nedostečnou průpravou. Totéž platí i o statistice a dalších kvantitativních metodách v ekonomii. V porovnání s jinými školami ekonomického zaměření učíme tyto předměty málo. Je to na fakultách, které mohou dotaci zvýšit, je to i na rektorátu, aby tuto otázku otevřel. Ale nebude-li vůle u garantů oborů, rektor nemá pravomoc to změnit.

Zdá se mi, že výuka na Fakultě informatiky a statistiky, kde studuji, je v podání některých vyučujících zaostalá a ani zdaleka nedrží krok s tím, co se v našem oboru děje. Přijde mi, že tito vyučující ani nemají zájem si znalosti doplňovat. Je tedy podle vás nějaká šance, že se něco změní?
To je spíše otázka na orgány Fakulty informatiky a statistiky, a na příslušné vedoucí kateder. Já bych nerad z pozice rektora posuzoval kvalitu vyučujících. Určitě je ale dost možností, jak se obrátit přímo na orgány fakulty a věc otevřít.

VŠE nyní získala opět ocenění nejlepší ekonomické školy ve východní a střední Evropě. Co to pro školu znamená? Jakou má toto ocenění vypovídající hodnotu?
VŠE získala v poslení době i některá další ocenění. Mě to samozřejmě těší, protože nás to staví do dobrého světla. Ale já to beru jinak – vždy je co zlepšovat a nejsme tu od toho, abychom jen přebírali ocenění, ale především od toho, abychom měli vynikající studenty a vytvářeli jim dobré podmínky pro studium i pro další profesní život. A tady mám ještě dost plánů, co vylepšovat.

VŠE má mezi lidmi velmi kontrastní pověst. Někdo říká, že jde o „nejtěžší gympl v Praze“, někdo si zase myslí, že je to prestižní škola. Co si o tom myslíte vy?
Je to prestižní škola. Kdyby to byl nejtěžší gympl. nekončili by naši studenti v zaměstnání u nejlepších firem, nebyly by našimi partnery a sponzory nejlepší firmy v České republice (Škoda Auto, klíčové banky, „velká čtyřka“, Linde a řada dalších, a nebudu už pokračovat, stejně bych na někoho zapomněl) a nebylo by o našich absolventech tolik slyšet v hospodářské sféře. To o „gymplu“ je tedy bonmot s nadsázkou, i to k životu patří.

Zajímalo by mě, kdyby (čistě teoreticky) na VŠE nastala podobná situace jako v Plzni (rychlé studium, „ztracené“ závěrečné práce), jak byste ji řešil?
To by bylo pozdě to řešit „pak“, my máme nastaveny pevné mechanismy, databáze apod. jinak, a proto by se podobná věc na VŠE vůbec neměla stát. V těchto dnech jsme přesto přistoupili k podrobné kontrole databází a už první výsledky od děkanů ukazují, že problémy nejsou. Spíše mě mrzí, že vysoké školy se tím, co je v Plzni, dostanou pod tlak veřejnosti jako celek a nerad bych, aby se paušalizovalo. České vysoké školství je dobrý rezort se spoustou dobrých kantorů a študáků. A teď se bude muset umět obhájit.