Petr Dvořák: Škola má být hlavně pro studenty

28. 6. 2022 | | Tuesday Talks Rozhovor Dvořák, Petr Dvořák, rektor

Přinášíme vám první část rozhovoru se současným rektorem, který vyšel v prosincovém čísle.

Vysoká škola ekonomická (VŠE) prošla v letním semestru jednou velkou změnou. Do jejího čela se totiž postavil nový rektor, bývalý prorektor pro studijní a pedagogickou činnost Petr Dvořák. S iListem mluvil o tom, co chce na škole změnit, proč si za svou prorektorku zvolil současnou rektorku Hanu Machkovou nebo zavzpomínal, jak se k oboru bankovnictví, kterému se věnuje celý profesní život, dostal vlastně náhodou.

Opožděně gratuluji ke zvolení do funkce rektora VŠE. Jak jste vítězství ve volbách oslavil?

Řekl bych, že decentně. Chvíli po něm s okruhem těch nejbližších budoucích spolupracovníků a potom samozřejmě lehce v rodině. Nebyly to žádné bujaré oslavy, pořád je to jenom kandidatura. Funkce se ujmu až na začátku dubna, takže pořád zbývá nějaký čas.

Co ještě chcete stihnout, než se ujmete nové funkce?

Chtěl bych dodělat všechny resty, které mám v současné funkci. Ono se to nezdá, jsem tady osm let, ale ten čas utekl strašně rychle a rád bych vše předal s čistým stolem, mít věci, které jsem chtěl udělat, hotové. Zároveň je ten čas relativně dlouhý, protože funkční období na VŠE začíná až od 1. dubna, ale tím, že ministerstvo chce rektory ze všech škol jmenovat najednou, museli být všichni zvoleni do konce roku, i když ostatní začínají už od 1. února. Takže jsem v té výhodě, či nevýhodě, že mám víc času, a ten bych chtěl využít k přípravě všeho, co má být připraveno, až se ujmu funkce.

Kdy vás prezident jmenuje?

To zatím nevím. Teď je všechno složitější, vůbec nevíme, jak to bude vypadat. Ale předpokládám, že někdy v průběhu ledna.

Kdo vás nahradí na pozici prorektora pro studijní a pedagogickou činnost?

Rozdělení ještě není definitivní, protože bych chtěl oblasti nastavit trochu jinak. Prorektory budou Pavel Hnát, Ota Novotný, Pavel Lukeš a současná paní rektorka. Co se týče pedagogiky a současné strategie, předpokládám, že se agenda nějak rozdělí mezi některé z budoucích prorektorů, konkrétně Pavla Hnáta a Otu Novotného, protože Pavel Lukeš bude mít na starost vědu a výzkum a paní rektorka zahraniční vztahy.

O jaké konkrétní změny se jedná?

Jde o to, že bychom chtěli spoustu procesů na škole zefektivnit. Chtěl bych dál postoupit v digitalizaci, například v oblasti přijímacích řízení. Dneska je možné všechno vyřídit online, hodně se změnila i studijní agenda, třeba co se týče různých žádostí. To bych chtěl dále ještě posunout, protože někdy to trochu vázlo na tom, že potřebujete určitou podporu a konsenzus napříč školou, ale konečné rozhodnutí je nakonec na rektorovi. Nemyslím si, že jiné nastavení kompetencí bezprostředně něco změní, ale chtěl bych, aby se spíše změnilo fungování jednotlivých věcí. 

Z hlediska studentských záležitostí bychom dál chtěli pokročit v podpoře studentských aktivit a spolků. Studenti hodně chtěli školu otevřít různým akcím a my bychom chtěli školu posunou dál tak, aby některé věci šly snáz a pro studenty bylo jednodušší je organizovat. Na druhou stranu vnímám, že škola musí fungovat, musí být bezpečná, být tady pořádek a tak dále. Ale myslím si, že je to věc, která se dá dát do souladu tak, aby byli všichni spokojení.

Dočkáme se nového InSISu?

Nového InSISu se nedočkáte, ale trochu jiného ano. Já si myslím, že měnit informační systém obecně je nesmírně těžké a u nás by negativa převýšila možná pozitiva. Vím, že studenti často říkají, že je starý a spousta věcí tam nefunguje, ale pokud bychom to chtěli udělat, museli bychom koupit úplně nový systém. Problém je v tom, že každá škola to má jinak a přizpůsobovat nový systém požadavkům VŠE by trvalo strašně dlouho. Současný InSIS už funguje léta a jsou tam věci, typicky vedlejší specializace, které byly vytvořeny jen pro nás. V jiných systémech nejsou a přizpůsobování podmínkám VŠE by bylo neskutečně drahé. Ale myslím, že spolupráce s firmou, která InSIS zajišťuje, je velmi dobrá a ve většině věcí nám vychází vstříc. Ne vždy to sice vypadá tak, jak bychom chtěli, ale to by nebylo nikde. Já si myslím, že InSIS obecně funguje. Musíme ho udělat trochu přátelštější a modernější, ale na tom se pracuje. Já sám bych do toho chtěl více vtáhnout studenty, abychom víc věděli, co se vám nezdá, co je pro vás problém, a my se pak budeme zamýšlet nad tím, jak ho řešit.

Co ještě byste chtěl kromě zmiňované digitalizace na VŠE zmodernizovat?

Velkou otázkou před námi je to nejdůležitější, samotné studium. Nejen situace způsobená covidem, ukazuje, že klasický způsob výuky, přednáška a k tomu cvičení, neodpovídá moderní době. My jsme teď započali změny, které by měly vést k tomu, že studium bude efektivnější. To znamená, že vám budeme chtít znalostí předat ještě více, ale bez toho, že byste chodili více do školy, spíše naopak. Chceme prezenční formu tam, kde je to smysluplné, a doplňovat ji dalšími formami tam, kde dává smysl to dělat jinak. 

Jak si to máme představit v praxi? 

Jsem zastáncem toho, že má smysl chodit do školy tam, kde je aktivní forma výuky, a to, co slyším často i od studentů je, že mezi tím, jestli si pasivní přednášku poslechnu v posluchárně, nebo si ji pustí večer doma, není velký rozdíl. To je jedna z alternativ nebo možností, co by se mělo změnit. Celkově chceme, aby byl semestr víc naplněný aktivní prací studenta. Ale je to ještě na počátku a je to obrovská výzva, která bude muset probíhat postupně. 

V oblasti mezinárodních vztahů je pak před námi hlavně dokončení mezinárodní akreditace AACSB, protože to by měla být z hlediska lákání zahraničních studentů pro školu známka kvality. Pak samozřejmě v oblasti vědy a výzkumu bych byl rád, aby se škola zlepšila v oblasti špičkového výzkumu a současně aby se prohloubila viditelnost školy v oblasti řešení domácích problémů, kde si myslím, že by škola měla vystupovat aktivněji.

Plánujete i zvýšení propojení studentů s firmami nebo počtu odborných praxí?  

To je jedna z oblastí, ve kterých bychom chtěli školu více otevřít. Propojení by mělo být větší jednak z pohledu výuky, protože studenti by vždycky měli mít dobré teoretické znalosti, ale zároveň by měli být schopni je uplatnit v praxi. Nechci z toho dělat praktické vyučování postupů, které budete aplikovat v konkrétní firmě, ale abyste měli znalosti, které vám umožní řešit v praxi problémy s nadhledem a se znalostí věci. To zahrnuje jak to, aby u nás přednášeli odborníci z praxe a studenti chodili na různé stáže, tak i to, že nám firmy budou dávat zpětnou vazbu na strukturu programů, abychom měli jistotu toho, že programy odpovídají tomu, co se dnes od absolventů očekává.

Samozřejmě neskrývám to, že bychom v mnohem větší míře chtěli zapojit firmy a zainteresovat je i na nějaké finanční podpoře školy. Protože když se podíváte, kolik máme absolventů na různých významných funkcích, kteří mají tendenci své škole něco vrátit, tak je jenom potřeba najít tu cestu a využít toho.

Měli by podle vás studenti při studiu pracovat?

Podle mě by to měla být taková zdravá kombinace, nezastávám ani jeden extrém. Primárně by mělo jít o studium, ale myslím, že dnešní studium umožňuje v rozumné míře pracovat. Tím myslím to, že si při studiu hledáte praxi v oboru a kombinujete ji s tím, co se dozvíte ve škole. To je strašně důležité pro budoucí uplatnění proto, že si snáz uvědomíte, jestli to, co se tady učíte, je pro vás užitečné. A já věřím, že řada předmětů v tomto užitečná je. Zároveň dneska, když ukončíte školu, budou se vás na praxi ptát a když si představím studenta, který jen studoval, bude místo hledat hůř než ten, který oboje v rozumné míře kombinoval. Ale práce nesmí studenta pohltit tak, aby začal šidit studium. Do budoucna taky chceme zátěž studia zvyšovat formou samostudia, ale nemělo by to být v takové míře, která by znemožnila mít při studiu praxi. 

Foto: Daniel Hermaník

Mohlo by vás zajímat: