Počtvrté…

16. 10. 2006 | | Názory

Svůj první editorial jsem v březnu z nedostatku nápadů nazval Poprvé. V dubnu následovalo – tak nějak přirozeně – Podruhé a v květnu Potřetí. Když jsme začali chystat říjnové číslo, první v  tomto semestru, asi čtyři kolegové v redakci mi škodolibě připomínali: Bude teď počtvrté? Nebude to trochu matoucí pro prváky nebo i čtvrťáky? Odpověděl jsem, že editorial stejně čtou tak čtyři čtenáři Listu ze sta*, ale v tu chvíli jsem netušil, jak to vlastně udělám.

Svůj první editorial jsem v březnu z nedostatku nápadů nazval Poprvé. V dubnu následovalo – tak nějak přirozeně – Podruhé a v květnu Potřetí. Když jsme začali chystat říjnové číslo, první v  tomto semestru, asi čtyři kolegové v redakci mi škodolibě připomínali: Bude teď počtvrté? Nebude to trochu matoucí pro prváky nebo i čtvrťáky? Odpověděl jsem, že editorial stejně čtou tak čtyři čtenáři Listu ze sta*, ale v tu chvíli jsem netušil, jak to vlastně udělám.

Teď se láme chleba a já na nic lepšího nepřišel – jak jste si ostatně mohli už alespoň čtyřikrát povšimnout. Nezbývá proto než letos počtvrté věřit, že jsme přišli s dobrými tématy a vy si našich čtyřikrát čtyři stran přečtete se zájmem. Texty do layoutů naléval (jak říkáme v redakčním slangu) nový sazeč (jak on sám sebe tituluje). Tímto bych rád veřejně poděkoval jeho předchůdci za jeho dlouholetou – více jak čtyřletou – úspěšnou činnost: Rudo, děkujeme! A privátně připojuji ještě jeden vzkaz: Bohužel, šance na šéfredaktorské místo, o které jsi tak dlouho a tak tvrdě usiloval, nejsou pro externistu ani čtyřprocentní, snad se ti splní sen jinde.

Ale zpět k říjnu: v hlavním tématu se vracíme k evropským kreditům. Potkávají se s nimi totiž chtě nechtě i ti, kteří sbírají staré české. Třeba na pětce (nevím jak na čtyřce) chtějí, aby podle něj studovali všichni, a tak zavedli tak vynikající inovace, že to zarazilo i redaktory Bulvy. Velký rozhovor nám tentokrát poskytl absolvent VŠE, který školu neopustil. Docent Tomáš Kubálek však nedávno málem odešel, zachytily jej ale čtyři ruce. Jako student dvojky jsem rád, že se uchýlil právě k nám a že během těch dvou čtyř let studia, které mi zbývají, konečně inovuje webové stránky fakulty.

Víc už se do mého čtvrtého editorialu nevejde, témat k zamyšlení, ale rozhodně nabízíme víc. Proto čtěte říjnový Studentský list a zachovejte nám přízeň.

Michal Procházka, šéfredaktor

* doufám, že jsem se mýlil

Mohlo by vás zajímat: