Při volbě prezidenta mi vadilo vytváření nepřítele

23. dubna 2008 – Tereza Holanová
Ekonomie a politika - Rozhovory

Profesorka Vladimíra Dvořáková působí na katedře politologie VŠE. Českou politickou scénu sleduje již léta. Poskytuje odborné názory při významných politických událostech, ke kterým prezidentská volba nepochybně patřila.

Vaše komentáře k volbám jsem zaznamenala v různých médiích. Účastnila jste se jich přímo na Hradě, nebo jste je sledovala pouze v televizi?
Přímo na místě jsem nebyla. Občas jsem se objevila v televizi, ve studiu. Jinak jsem volbu sledovala spíš jako běžný občan, pracovala si na svých věcech, občas se podívala, jak to postupuje.

Jak významnou roli pro vás volba hrála z politologického hlediska?
Existuje politický a politologický pohled. Z hlediska politického se jedná o významnou věc, volíme hlavu státu. Byť u nás prezident nemá tak silný mandát jako v USA, symbolizuje státnost a jeho pravomoci nejsou zanedbatelné. Politolog se dívá trochu jinak, analyzuje taktiku jednotlivých stran, projevy kandidátů i jednotlivých poslanců, způsob, jak se využívají jednotlivé obstrukce, jak je volba připravována, prováděna.

Lze volbu s odstupem jednoho měsíce charakterizovat nějakými specifickými slovy?
Úplné specifikum mne nenapadá, snad jedno. Není to úplně nové, ale vytváření nepřítele. Poslanci užívali často silné výrazy, které nebyly veřejnosti určeny a díky citlivým mikrofonům se k ní dostaly. Pro mne byla výrazně nepříjemná ta nepřátelská atmosféra. I na západě existuje spousta pomluv, ale nikdy se nestane, že by se řeklo: Druhý kandidát znamená konec demokratického systému.

Myslíte si, že média podávala dostatečně objektivní obraz voleb?
Je složité hodnotit obecně. Ale myslím, že veřejnoprávní televize odvedla kus dobré práce, příspěvky byly vyvážené. Jinak jsem měla pocit, že se někteří novináři chovali až příliš hystericky. K diskusím obecně, nejde přece jen o důstojnou volbu. Těch jsme zažili dost za minulého režimu, kdy se nic nediskutovalo, všichni zorganizovaně zvedli ruku pro jakéhosi prezidenta. Bylo to slavnostní, důstojné, to ano. Když jsem teď slyšela kritiky, připadalo mi, jako by lidé chtěli právě toto.

Zastáváte přímou volbu?
Ne. Bez ohledu na to, jak byla tato komplikovaná, a bez ohledu na podezření, která ji provázela. Přímá volba polarizuje společnost. Musí jí předcházet finančně náročná kampaň. Na druhou stranu ji nevnímám jako ohrožení demokracie. Posílila by post prezidenta. A je otázkou, jestli to chceme a jestli by to bylo dobře.

Ve stávající situaci by vám více vyhovovala volba tajná nebo veřejná?
Tajná, protože zaručuje onen volný mandát, který poslanec má. Ovšem musela by být opravdu tajná. V momentě, kdy se objevily diskuse, jak se budou volitelé navzájem hlídat, aby zjistili, kdo jak volil, je pro mne už vhodnější veřejná.

Do jaké míry jste byla s prezidentem Václavem Klausem za jeho první funkční období spokojena?
Za pozitivum považuji, že dokázal ve funkci prezidenta vždy zachovat důstojnost úřadu – což odráželo vysokou popularitu u obyvatelstva. K čemu jsem kritická, je nepříliš velká úcta k oslavě a interpretaci pravidel. To se objevovalo již u Václava Havla a Klaus tehdy jako premiér nešetřil kritikou.

Když se naopak podíváme na Jana Švejnara, jaký máte názor na něj? Veřejnost o něm zpočátku téměř nic nevěděla.
Osobně si myslím, že pokud chtěly naše politické strany kandidáta proti Klausovi, měly se dohodnout podstatně dříve a nenechávat vše na pár měsíců před samotnou volbu. Švejnar byl velmi úspěšný v tom, jak dokázal získat relativně silnou podporu. To se už ale nepromítlo do stanoviska stran, které ho navrhly, poslanci nebyli pod žádným tlakem svých voličů, většinou ani netušili, jaká je přesně situace v jejich volebním obvodě.

Vnímala jste u ODS reálný strach, zda bude Klaus zvolen?
Pravděpodobně nečekali, že bude volba tak složitá. Ale ta různá bojovná vystoupení představitelů různých stran – to máte jako před zápasem, kdy všichni bojovně křičí, protože chtějí zastrašit nepřítele. Která tlupa víc křičí, dává najevo, že je silnější.

Jaký máte názor na přeběhlictví poslance Snítilého?
Poslanci se mají rozhodovat podle svého svědomí, mít volný mandát. Ale není úplně běžné, aby levice podporovala pravicového kandidáta a naopak, aby šli voliči proti svému vedení.

A reakce ČSSD, která ho vyloučila ze strany, vám přijde adekvátní?
Jistě, myslím si, že kdyby kdokoliv z ODS hlasoval pro Švejnara, dopadne to stejně. To se nedělá ani ve sportu. Když už situaci nemohu snášet, odejdu, ať hraje někdo jiný. Že si ho nenechají ve straně, když se proti ní postaví v jednom z klíčových momentů, mi přijde přirozené.

Proběhla druhá volba v poklidnější atmosféře právě proto, že už bylo víceméně jisté znovuzvolení Klause?
Je to pravděpodobné, opozice zřejmě tušila, že už nemůže nic získat, ani ztratit. Jasno bylo svým způsobem už z toho, že sám Klaus prohlásil ‚přijímáme veřejnou volbu‘, čímž udělal gesto, že ví, že má dostatečnou podporu.

Poučí se česká politická veřejnost z nedostatků proběhlé volby a upraví legislativu?
Pokud chce jednat, měla by okamžitě. Dokud není jasné, kdo bude koho volit. Letos dojde ke zvolení třetiny senátorů, kteří se již budou příští volby účastnit. V tu chvíli začnou politické strany okamžitě kalkulovat a šance na dohodu bude malá.