Rajská budova byla pro nás šok

7. 6. 2007 | | Rozhovory

Dne 11. dubna byla v posluchárně Rajské budovy uvedena pátá repríza hry „Dívčí válka“ od F.R.Čecha, kterou nastudoval amatérský divadelní spolek „S bojkou v zádech“. Představitelka Šárky – Šárka Zorníková – nám prozradila, jaké to je hrát před celou posluchárnou i plány divadelního kroužku.

Dne 11. dubna byla v posluchárně Rajské budovy uvedena pátá repríza hry „Dívčí válka“ od F.R.Čecha, kterou nastudoval amatérský divadelní spolek „S bojkou v zádech“. Představitelka Šárky – Šárka Zorníková – nám prozradila, jaké to je hrát před celou posluchárnou i plány divadelního kroužku.

Jak a kdy spolek vznikl?

S tím nápadem přišla bývalá děkanka 1. fakulty Bojka Hamerníková ještě v době, kdy byla děkankou. Zhruba na konci roku 2005 vyšel ve Studentském listu krátký článek, že se chystá založit tuto činnost, abychom se nevěnovali jenom škole. Zájemci se měli hlásit na sekretariátu fakulty. V únoru 2006 jsme se poprvé sešli asi v 15 lidech a z toho jsme zůstali v sestavě, jak jsme teď.

A co název? Proč „S bojkou v zádech“?

Chtěli jsme tím vyjádřit poděkování skvělé myšlence bývalé děkanky Bojky Hamerníkové, ale nechali jsme si to s malým b, aby to nebylo tak zavádějící.

Přicházejí k vám zájemci o hraní ve vašem spolku?

Zájemci by byli, ale je problém je přijmout. Ne, že bychom nechtěli někoho brát, ale počet 10 lidí je optimální pro nějakou hru. Nejsme bohužel nafukovací. Můžeme s někým spolupracovat, ale nejsme AIESEC ani SL, kde se každá ruka a noha hodí.

Teď trochu z představení. Jak se hrálo v posluchárně Rajské budovy před tolika lidmi?

My jsme hráli už třikrát předtím toto představení na Roosveltově koleji a tam jsme si spíše pozvali své kamarády a známé ze školy. Potom přišel únor a Rajská budova, a to byl trochu šok, protože tam přišla asi pětistovka diváků.

Byla tréma?

Trochu určitě. Vzhledem k tomu, že to bylo naše čtvrté představení. S tím, že nejvíce bylo kolem sta lidí, tak teď už to byl znatelný rozdíl. Navíc tam je problém s osvětlením. Nejde osvítit pouze pódium, ale svítí se i do lidí. Na Roosveltově koleji to takhle nebylo.

Proč jste si vybrali hru od F.R.Čecha „Dívčí válka“?

Když jsme diskutovali s jakou hrou přijít jako první, tak jsme si byli všichni vědomi toho, že první hra je důležitá. Buď lidi odradí nebo se o vás budou více zajímat. Dívčí válka je divácky nenáročná a je i časem osvědčená, protože F.R.Čech jí hraje už 20 let a pořád plní sály. Někdo by sice mohl namítat, že je to primitivní humor, nebo že nepřináší žádnou hlubší myšlenku. Byl to pro nás krok do neznáma. Nevěděli jsme jak na to budou lidi reagovat. Teď vidíme, že lidé chtějí být pobaveni, tak asi budeme pokračovat v tomto směru.

Plánujete nějakou další hru?

Měli jsme naplánovanou hra, a to „Žebráckou operu“ od Václava Havla, která už není tak vtipná. Byla by to prostě regulérní divadelní hra s daleko složitějšími dialogy, kde jeden monolog zabírá až půl stránky textu. Bylo by to o něčem jiném a mělo by to určitou hloubku pro diváky, ale v závislosti na poslední repríze jsme začali přemýšlet, jestli by nebylo lepší volit něco, co by víc pobavilo, než na vážné divadlo. Teď jsme ve fázi, kdy jsme na minulé schůzce vymysleli, že by možná nebylo od věci připravit hodinu, hodinu a půl pásmo kratších scének, jednoaktovek, kdy jedná trvá například dvacet minut a poskládat to. Třeba ze studentského prostředí, ale možností je spousta. Všichni by se tak mohli víc realizovat, než v jedné konkrétní hře, kdy to většinou táhnou dvě, tři postavy.

Jestli můžu srovnat vaší „Dívčí válku“ s originálem od F. R. Čecha, tak vám chyběla jedna postava a tou byl Okov Rakev?

Okov Rakev nám tam chybí, ale navíc máme tetu. Museli jsme si to upravit podle našich potřeb, protože nás je pět holek a pět kluků. Proběhly i úpravy scénáře. Trochu jsme to proškrtali, protože jsme měli v ruce verzi z roku 1986. Úpravy byly nutné, protože ve scénáři byly vtipy, kterým by nejmladší generace už nemusela rozumět. Proto proběhly úpravy.

Teď z trochu jiného soudku. Co tebe vedlo k tomu, že jsi začala hrát divadlo?

Odmalička jsem měla sklony se něčemu aktivně věnovat, myslím divadlo a dětský sen se mi podařilo splnit až na vysoké škole.

Předtím jsi nikde nehrála?

Ne, předtím nic. Já jsem úplný začátečník. Máme mezi sebou lidi co už se divadlu věnovali na střední škole.

Mohlo by vás zajímat: