Romantická Paříž, vykulený Owen Wilson a krásná Carla Bruni

8. 11. 2011 | | Nezařazené

Je půlnoc. Světla lamp jemně osvětlují tajemné pařížské uličky.
Jsou přátelské, romantické a zároveň tak vzrušující. Z každých
schodů, každé zatáčky a každého blikajícího neonu dýchá ta
nefalšovaná francouzská atmosféra. Čas jako by neexistoval. Život
pulzující Paříže pohltí každého. Je omamný a inspirující. Stejně tak
jako film Woodyho Allena.

Pařížská atmosféra bohémů a vzpomínky na slavná dvacátá léta
dýchají na diváka od první minuty filmu. Přesně takto vnímá Paříž
i hlavní hrdina Gil (Owen Wilson). Gilova romantická a zamyšlená povaha
kontrastuje s povrchním životem jeho snoubenky Inez (Rachel McAdams). On je
snílek, který se stal náhodou významným halywoodským scénáristou, ona
rozmazlené děvče z bohaté rodiny. Gil však netouží po životě
v Americe, penězích a dalším psaní plytkých textů. Každá jeho
myšlenka je pohlcena touhou dokončit první knihu, o jejíž kvalitě však
pochybuje. Doufám, že právě v Paříži, městě, které bylo inspirací a
útočištěm všech významných spisovatelů od Ernesta Hemingwaye po Gertrudu
Steinovou, objeví to, co jeho knize chybí. Procházky městem hladí a
uklidňují Gilovu duši. Jednou v noci však zabloudí v temných uličkách.
Odbije půlnoc. Nejednou před ním zastaví starý automobil. Nastoupí. Od té
chvíle se strhne kolotoč dobrodružství. Gil se nevěřícně ocitá ve
svých vysněných dvacátých letech a potkává všechny umělce, které kdy
obdivoval. Ze začátku se cítí zmatený, postupně však do této doby
naprosto zapadá a vrací se tam večer co večer. Nejenže zde nalézá
sebevědomí v psaní své knihy, ale také dívku, do které se okamžitě
zamiluje. Ačkoliv známe Owena Wilsona především z jednoduchých
romantických komedií, v tomto příběhu ztvárnil svou roli bravurně. Jeho
po celý film vykulený výraz, rozdrbané vlasy a nevinný pohled dodává
postavě Gila ten pravý šmrnc. Snímek Půlnoc v Paříži, ve kterém
můžete párkrát vidět i francouzskou první dámu Carlu Bruni v roli
krásné překladatelky, sice diváka nepřekvapí, nerozchechtá ani
nevyděsí, přesto po celou dobu dokáže udržet divákovy oči přilepené na
plátně. Na hodinu a půl vás tento milý a pohodový příběh vtáhne
přímo do srdce Paříže, kde vaši duši pohladí francouzské šansony.

Mohlo by vás zajímat: