Rozšifrování vztahů politiky a ekonomie mu vyneslo „nobelovku“

30. června 2010 – Jiří Sojka
Ekonomika a politika - Zpravodajství - Říjen 2009

Reálný obrázek toho, jak fungují složky státní správy ovlivňované ekonomickou situací a nikoliv teoretické popsání stavu, který by měl být, rozšířil teorii obecné volby. James McGill Buchanan junior zdůraznil, že se musíme dívat na konkrétní subjekty, které utrácejí. Za rozvoj smluvních a konstitučních základů teorie ekonomického a politického rozhodování obdržel v roce 1986 Nobelu cenu za ekonomii. Od narození Jamese Buchanana uplyne na začátku října devadesát let. Magisterský titul získal ve svém rodném Tennessee, doktorský na University of Chicago. Jako pedagog však působil ve Virginii a v Los Angeles. Celý život se zabýval osobními zájmy politiků a neekonomickými silami ovlivňující vládní ekonomické rozhodování.

James Buchanan rozšířil teorii veřejné volby několika způsoby. Nejznámější je použití ekonomické mikroteorie na zkoumání zájmových organizací, státní zprávy a politického systému. Hlavním cílem rozšíření v této oblasti bylo popsání problémů z pozitivního hlediska, nikoliv z normativního. Jedinci, stejně jako ve fi rmách a v domácnostech, jednají ve svém vlastním zájmu. Nelze se spoléhat na to, že by ti samí lidé jednali ve službách zájmu veřejného. Rozvoj této teorie veřejné volby je krokem k obecnější ekonomické teorii, která odvozuje chování různých veřejných organizací ze zájmů jejich členů. Dalším příspěvkem je podrobné a jednodušší vysvětlení politických jevů, kde všechny ekonomické zisky spotřebovává současná generace, ale většinu nákladů ponese generace budoucí. Buchanan upozorňuje na nebezpečí, kdy „selhání trhu“ politickými a administrativními prostředky může vést k ještě větším politickoekono­mickým problémům.

Třetí obsáhlá oblast Buchananova zkoumání zahrnuje politické a ekonomické rozhodování. Zaměřil se zde na jednotlivce a na koncepci dobrovolné směny mezi dvěma osobami, která je zde zobecněna na společenskou smlouvu, při níž nikdo netratí. Rozvinutím konstituční ekonomické teorie dospěl k závěru, že společnost by měla být řízena ve spravedlivém podílu donucení a rizik. Obával se také zneužití moci, což ho vedlo k pochopení společenských norem a pravidel. V mnoha knihách Buchanan analyzoval své závěry o integraci politických a ekonomických rozhodování s důrazem na právní systém řízení.

Dodnes žijící James Buchanan poukázal na jeden fakt: je důležité, kdo utrácí a jaká je jeho motivace. Jinak by se mohlo lehce stát, že přestaneme z globálního hlediska rozlišovat země, v nichž devadesát procent výdajů činí stát a jen deset procent soukromý sektor od zemí, kde je tomu opačně.