Se snížením počtu studentů nesouhlasím. Ale jinou možnost nemáme.

10. 11. 2010 | | Rozhovory

Nemám jediný důvod k nespokojenosti s tím, jak se připravoval
Dlouhodobý záměr školy, řekl pro Studentský list rektor VŠE Richard
Hindls. Nesouhlasí však s plánem ministerstva omezit počet
vysokoškoláků.

Jak jste spokojen s konečným zněním Dlouhodobého záměru (DZ)
VŠE pro roky 2011 až 2015?

Jsem s ním spokojen, a to minimálně ze dvou důvodů. Nešlo o krátkodobou
a nárazovou práci, ale o úsilí, jež šlo napříč školou, fakultami,
senáty. Již dříve jsme vyzývali jednotlivé zaměstnance a studenty, aby
nám sdělili svůj názor, pokud mají zájem. Byla to časově velice
náročná aktivita, která se podle mého názoru vyplatila. V důsledku toho
pak finalizace celého dokumentu byla již poměrně přímočará.

Dosáhli jsme významného konsensu fakult, díky němuž jednání
v Akademickém senátu VŠE proběhlo bez problémů. Také se nám díky
spolupráci s fakultami podařilo vtělit do DZ skoro všechny podstatné
okolnosti, jež školu a fakulty v následujících čtyřech letech
s největší pravděpodobností čekají. Vyplatilo se nasazení, které DZ
věnoval p. prorektor Fischer a tým s ním spolupracujících lidí. Nemám
proto žádný důvod k nespokojenosti. Teď už jen dbát na to, aby se cíle
také realizovaly.

Existuje něco, co jste chtěl, aby se v záměru objevilo, a ve
finální verzi to chybí?

Není důležité, co by člověk chtěl, nebo nechtěl. V zásadě DZ obsahuje
všechno, co jsme si konsensuálně přáli všichni. Spíš si myslím, že se
pohybujeme v trochu neznámém prostředí, jelikož se chystá nový
vysokoškolský zákon, o kterém se neví, kdy a v jaké podobě přesně
vstoupí v platnost. Zároveň se před tím ještě chystá i novela
stávajícího vysokoškolského zákona pro příští rok. Nevíme přesně
ani to, kolik peněz škola obdrží. Na druhou stranu jsme s těmito
neznámými parametry při tvorbě DZ počítali a snažili se o jeho
maximální flexibilitu. Navíc každý rok dojde k aktualizaci DZ, kde
ponecháváme prostor v každé z kapitol, abychom mohli reagovat na vzniklé
situace.

Jaké byly Vaše největší obavy při tvorbě nového DZ
školy?

Klíčovou částí celého projektu je zvýšený tlak Ministerstva školství
mládeže a tělovýchovy (MŠMT) na kvalitu, excelenci výuky a dalších
činností v životě univerzity. Kvalitativní ukazatele by měly být
zdůrazněny a já se o tuto politiku snažím po celou dobu, co jsem rektorem
VŠE. Snažím se podporovat pobyty našich studentů i zaměstnanců
v zahraničí a zároveň i příjezdy zahraničních studentů a profesorů
k nám. Kladu velký důraz na publikační činnost naší školy a na
výzkumné aktivity.

Dle mého názoru není jiná cesta a i rozpočet jednotlivých fakult na
příští rok bude rozvržen podle této metodiky MŠMT, jež za kvalitativní
ukazatele považuje publikační činnost výstupy z výzkumu,
internacionalizaci a kvalifikační strukturu. Jde o novou, výraznou změnu ve
fungování celé školy. Pro mě je však již po čtyři roky naprostou
prioritou dobré jméno a postavení školy, její kvalitní výzkum a
příležitosti studentů k pobytům v zahraničí.

Souhlasíte s plánovaným snížením počtu studentů, které
navrhuje MŠMT?

Co se týká celkového počtu studentů, MŠMT předpokládá pokles spíš
mírný. Avšak pokud jde speciálně o studenty navazujících magisterských
programů, zde přichází z MŠMT signály o razantním poklesu. Přiznám
se, že s tím úplně nesouhlasím, ale pravděpodobně nebudeme mít jinou
možnost. Za prvé MŠMT plánuje úspory a za druhé se ve společnosti
diskutuje o přílišném množství studentů, kteří vstupují do systému
terciárního vzdělávání. Procento těch, kteří z populačního ročníku
vstupují na vysoké školy, je všeobecně považováno za příliš vysoké.
Stát nemá dostatečné finanční krytí na úhradu tohoto vzdělání a
hrozí i nižší kvalita studia, resp. absolventů. A navíc přichází
populačně slabší ročníky. Na druhé straně naše škola je vnímána jako
prestižní, a to i ve světě. Rád bych, aby k nám i nadále přicházeli
kvalitní studenti a aby jich bylo pokud možno co nejvíc. Ale nebudeme-li mít
od MŠMT dostatečné prostředky, budeme také my muset přistoupit ke škrtům
v počtu přijatých studentů. Nejde tedy tolik ani o naše rozhodnutí, jako
o možnosti nám dané z MŠMT.

DZ uvažuje vznik profesních bakalářských oborů na některých
fakultách. O které fakulty se jedná a jaká kritéria by měl takový
studijní obor splňovat?

Nejblíže k tomu má Fakulta informatiky statistiky (FIS), která od
příštího roku nabídne nový bakalářský obor Multimédia v ekonomické
praxi. U ostatních fakult lze cítit jistou rezervovanost, jejíž původ
spatřuji opět ve vnějších vlivech. V DZ jsme ale ponechali prostor, aby
všechny fakulty v budoucnu, pokud o to budou stát a budou pro to mít
podmínky, mohly v určité menší míře připravovat i profesně
orientované bakalářské studium.

Vizi profesního bakaláře sice MŠMT obecně připravuje, ale my stále
ještě nevíme, co bude později schopno a ochotno financovat. Z tohoto
důvodu chápu obavy fakult, které by pro profesního bakaláře vytvořily
pedagogické zázemí, ale později by na tom mohly finančně i tratit. Jak
už jsem řekl, DZ proto umožňuje v případě zájmu fakult připravit
profesního bakaláře, ale neklade to jako podmínku. MŠMT tedy nejprve musí
říci, jaké prostředí pro vznik profesních bakalářů chce vytvořit.
Fakulty však většinou zastávají pozici, že škola by měla vytvářet
především elitní programy pro magisterské studenty. Za výsledek této
snahy lze považovat i umístění VŠE na padesátém osmém místě
v hodnocení nejlepších ekonomických univerzit světa podle Financial Times.
To je velké prestižní ocenění a zároveň i závazek.

Myslíte si, že jsou na VŠE dobré podmínky k uplatnění
absolventů na trhu práce?

VŠE má ojedinělé postavení i z pohledu nezaměstnanosti absolventů.
Stále se nacházíme hluboko pod celostátním průměrem
„nezaměstnatel­nosti“ absolventů opouštějících univerzity. Poptávka
po ekonomech, statisticích, diplomatech, finančnících, bankéřích a tak
dále stále existuje. My se považujeme za prestižní školu a bereme za
povinnost patřičně vzdělávat naše studenty i na vyšších stupních
vysokoškolského vzdělání, vč. doktorského.

DZ také zmiňuje přechod od přímé k nepřímé výuce a
moderní formy výuky. Půjde VŠE ve šlépějích některých prestižních
amerických univerzit a zprostředkuje například přednášky volně dostupné
na internetu?

Přiznám se, že s tímto mám osobně trochu problém. Jsem si vědom, že
mnoho našich studentů zároveň pracuje a studuje tak trochu na dálku, ale ne
dálkově. Nicméně já jsem například odmítl natáčení a pouštění
svých přednášek. Podle mého názoru je osobnost učitele stále velice
důležitá. Učitel by měl umět zaujmout svojí osobností a tím dát
studentovi k dispozici tak trochu sebe sama. Interaktivní pomůcky jsou
samozřejmě důležité, ale pouhá dostupnost učebnic a skript na internetu a
přednášky na youtube k tomu dle mě příliš nepatří. Navíc na
přednáškách není důležitá jen osoba učitele, ale i spolužáci,
kontakty, atmosféra. V případě video přednášky přichází student
o možnost zeptat se, ujasnit si věci, vznést námitku apod.

Jakým způsobem rektorát docílí, aby fakulty implementovaly
priority školy do svých vlastních DZ?

Fakulty si již průběžně do DZ vkládaly řadu svých témat a cílů. Díky
každoroční aktualizaci DZ má škola možnost se k jednotlivým
problematikám vracet, a to ne pouze jednou. Pokaždé svoji roli v přípravě
aktualizace sehrají senáty, fakulty atd. Tato interakce je skoro stejně
důležitá jako DZ sám o sobě. Některé části se upravují flexibilně
každý rok. A pak – fakulty mají konzistentně rozpracovány i své
Záměry.

Naším cílem tedy nebylo vytvořit formální dokument, ale snažili jsme
se o navození témat k diskuzi trvale až do roku 2015. Na základě
vnějších podmínek a pobídek od studentů a zaměstnanců bude nadále
docházet k modifikaci a zpřesňování obecnějších částí DZ.

DZ mimo jiné zmiňuje sjednocení vnější prezentace školy. Jak
toto sjednocení probíhá?

Lze ještě nalézt ojedinělá pracoviště v rámci školy, kde dosud
nedošlo ke sjednocení, to ale spíše z liknavosti. Rovněž
i Národohospodářská fakulta už přešla na jednotný styl webových
stránek. V současnosti je web VŠE hodnocen mezi univerzitami jako šestý
nejlepší na světě a druhý nejlepší v Evropě, to je potěšitelné
uznání.

A z probíhající „pocitové“ ankety mezi studenty víme i to, že
právě web VŠE byl hlavním zdrojem informací při volbě uchazečů, na
jakou univerzitu jít. Jednotná prezentace proběhne i na veletrhu Gaudeamus
v listopadu t.r. Za tento pokrok vděčíme především profesorce Machkové,
které má celý projekt na starosti.

V části zabývající se internacionalizací studia navrhuje DZ
hledat partnerské univerzity, které nebudou primárně zaměřeny na business
a mezinárodní obchod. Máte představu, jaké obory by měly být podporovány
a vyhledávány?

Primární jsou pro mě partnerství s univerzitami, jež reálně povedou
k výměnám studentů. Dnes má VŠE zhruba sto třicet partnerských
univerzit. Rádi bychom posílili internacionalizaci v informatice a
statistice, cílem je podpořit i fakultu v Jindřichově Hradci. Budeme se
snažit, aby všechny fakulty měly dostačující počet nabídek pro všechny
své obory.

Pokusí se škola zúročit zkušenosti free moverů při
navazování nových partnerství?

Free moveři mají moji maximální podporu, jelikož sami pociťují, co jim na
VŠE chybí, a my jako škola jim můžeme dát stipendia, umožnit jim
vycestovat apod. Student sám dobře ví, co potřebuje. Na základě dobrých
zkušeností studentů samozřejmě může potom vzniknout i partnerský vztah
mezi příslušnými univerzitami.

Aktualizace DZ pro rok 2011 plánuje navýšení kapacit
jednolůžkových pokojů. Počítá se do budoucna například s navýšením
kapacit ubytování pro páry, případně rodiny s dětmi tak, aby došlo
k oné slibované podpoře studentů s malými dětmi?

Co se týče kolejí, udělala škola v posledních letech velký pokrok.
Vděčíme za to výborné spolupráci s Centrální kolejní radou, ale
i sumě peněz, kterou jsme pro tyto účely dokázali najít. Jarov D a E byly
rekonstruovány, plánujeme zateplení Jarova F a G za pomoci evropských
fondů, na Jižním Městě byla vyměněna okna. Ani jedna z kolejí není
v současné době ve špatném stavu. Ke zvýšení kapacit jednolůžkových
pokojů došlo na základě nárůstu poptávky. Pokud by došlo i k poptávce
po „rodinných“ pokojích, můžeme přejít i na toto.

Zlepšení služeb se chystá i v oblasti stravování a menz. Jak
si představujete navrhovanou možnost rozšíření dotací i na poskytovatele
v okolí školy?

Osobně si nedokážu představit, jak bychom mohli vytipovat nějakou
restauraci, která by posléze získala dotaci. Muselo by dojít k vzájemné
kontrole účetnictví, dotace jsou rozdávány přímo z MŠMT a přišly by
i další problémy. Stejně jako v případě ubytovacích stipendií jde
o rozhodnutí MŠMT, ne školy.

Mohlo by vás zajímat: