Školné bude možná jednou ekonomickou nezbytností

8. 10. 2009 | | Rozhovory

Docent Jakub Fischer má od poloviny srpna tohoto roku nově na starosti již
poměrně dlouho diskutovanou reformu terciérního vzdělávání. Vzhledem
k politické situaci je ale otázka změn ve vysokém školství nejistá.

Co funkce garanta reformy terciérního vzdělávání konkrétně
obnáší?

Obnáší to mimo jiné odborné řízení celého projektu, koordinaci
veškerých aktivit či jednání s odbornou veřejností. Kromě toho se sám
zapojuji i do odborné činnosti týmu například při statistickém
zpracování jednotlivých výzkumů.

Jak vypadá tým, který zákon připravuje?
Tým zahrnuje jak odborníky na jednotlivé oblasti projektu (řízení,
financování, finanční podpora studia, vyšší odborné školství,
legislativa), tak i špičkové administrativní pracovníky, kteří
zabezpečují chod tohoto poměrně velkého „evropského“ projektu. Vedle
toho máme řadu externích spolupracovníků z různých vysokých škol.

Jaké máte vy osobně představy o změnách ve fungování
vysokých škol ?

Obecně řečeno jde o zvýšení kvality a efektivnosti vysokých škol.
Začneme-li například otázkami řízení, je nezbytné uvést do souladu
pravomoci a odpovědnosti jednotlivých aktérů, ať už se jedná o vztahy
mezi rektorem a děkany nebo mezi rektorem (děkanem) a akademickým senátem.
Také je nutné rozlišovat jednotlivé vzdělávací instituce. Každá by se
měla věnovat těm činnostem, v kterých je nejlepší. Také se myslím, že
by studenti měli mít větší možnost výběru typu vysokoškolského
vzdělání. Velkým tématem je oblast studijních grantů a půjček. Ty by
měly být řešeny tak, aby pokud možno odstranily nerovnosti v přístupu
studentů ke vzdělání a aby i student ze sociálně slabšího prostředí
měl možnost studovat.

Co se vám na současném vysokoškolském systému
nelíbí?

Velmi mě trápí současný stav v doktorském studiu, kdy prezenční
doktorandi pobírají nízké stipendium, k němuž si musejí hledat
vedlejší úvazky a nestíhají pořádně studovat, přičemž stát na tato
stipendia ročně vynaloží skoro miliardu korun.

V jakém časovém horizontu bude dokončen zákon
o vysokoškolském vzdělávání a kdy by mohla být reforma reálně
nastartována?

Tady nezáleží jen na nás, ale i na politické reprezentaci. Nedávno soud
zrušil předčasné volby. Uvidíme, jak se tyto turbulentní události usadí.
Bez ohledu na politickou situaci probíhají v současné době klíčové
výzkumy a zpracovávají se různé podpůrné analytické studie. Pracujeme
velmi intenzivně, nicméně politickou situaci si netroufám odhadnout.

Jaké výhody s sebou podle vás školné přináší?

Jako ekonom sledující vývoj veřejných financí mám obavu, jestli školné
jednou zkrátka nebude ekonomickou nezbytností. V současné době se
nicméně, ostatně podobně jako většina akademických pracovníků
zúčastnivších se výzkumu, domnívám, že školné by bylo zejména
motivačním prvkem. Studenti by tak byli více odpovědní za volbu oboru i za
studijní výsledky a školy by byly více odpovědné za kvalitu výuky a tím
i za kvalitu absolventů. Nesporná je i role školného coby cenového
signálu. V důsledku by se měla zvýšit celková kvalita i efektivita
studia.

Jak hodnotíte nápad zapojit odbornou i širokou veřejnost
způsobem, jakým to bylo v případě reformy vysokých škol učiněno
prostřednictvím tzv. Bílé knihy?

Myslím, že se jednalo o model přínosný, neboť kromě jednotlivých
institucí a jejich reprezentací, které se běžně vyjadřují
v připomínkových řízeních, se zde mohl vyjádřit opravdu každý.
Z této diskuse vzešla i řada podnětných nápadů. Netvrdím ale, že je
to model vhodný univerzálně.

Co říkáte názorům, které hodnotí vaše jmenování bez
výběrového řízení do funkce garanta reformy vysokých škol jako střet
zájmů, v situaci, kdy jste synem předsedy vlády?

Projektů podporovaných z operačních programů, jako je i reforma
terciárních vzdělávání, je i na ministerstvu školství celá řada.
Nevím o tom, že by garanti byli vybíráni formou výběrových řízení.
Proč tomu tak je, to byste se musela ptát někoho jiného. Touto optikou bych
nejspíš musel vrátit i svůj doktorský a habilitační diplom, neboť
v době, kdy jsem obhajoval doktorskou i habilitační práci, byl již můj
otec předsedou Českého statistického úřadu, s kterým naše fakulta velmi
úzce dlouhá léta spolupracuje. Krom toho není úplně jasné, o střet
jakých zájmů by se vlastně mělo jednat.

Docent Jakub Fischer
Narozen: 2. května 1978
Vzdělání: VŠE Praha

Současná praxe:
VŠE Praha Fakulta informatiky a statistiky
Zdravotní ústav, oddělení podpory zdraví
Scio, o. p. s. (externí manažer projektu)
Matematický klokan (krajský koordinátor soutěže)
Vyšší odborná škola informačních služeb Praha – Krč
Český statistický úřad
člen International Association of Statistical Education

Vybraná ocenění: Cena Josefa Hlávky 2001 Cena rektorky
VŠE za prestižní publikaci VŠE za rok 2004

Současné působení: Je proděkanem pro
vědu a výzkum na Fakultě informatiky a statistiky a garantem reformy
terciárního vzdělání. Ve své vědecko-výzkumné i pedagogické činnosti
se věnuje ekonomické statistice a národnímu účetnictví. Je autorem či
spoluautorem řady skript, statí a příspěvků na konferencích.

Mohlo by vás zajímat: