Školné může VŠE pomoci ve snaze o zkvalitňování výuky

13. října 2010 – Janis Aliapulios
Škola - Zpravodajství - Říjen 2010

Nově ustavená vláda České republiky se ve svém programovém prohlášení zavázala k provedení reformy systému terciárního vzdělávání. Cílem reformy je zvýšení kvality vysokoškolského vzdělání a slaďování profilů absolventů jednotlivých škol s požadavky zaměstnavatelů, což by mělo vést k větší flexibilitě na trhu práce.

Mezi prostředky, které vláda hodlá použít k dosažení vytyčených cílů, patří například posilování prestiže bakalářského studia a jeho praktická uplatnitelnost na trhu práce, přísnější kontrola dodržování akreditačních podmínek nebo zavedení finanční spoluúčasti absolventů na hrazení nákladů jejich studia (dále jen „školné“). Koaliční strany tak naplňují své volební programy, ve kterých se k zavedení školného zavázaly. Opoziční ČSSD a KSČM naopak se zavedením finanční spoluúčasti studentů na veřejných vysokých školách nesouhlasí.

Konkrétní dopady zavedení školného (ve formě, v jaké je nyní navrhováno) na Vysokou školu ekonomickou pro Studentský list zhodnotil prorektor pro strategii docent Jakub Fischer. Dle jeho slov VŠE nabízí kvalitní služby, které uchazeče lákají a bude si tedy moci dovolit pokusit se „ustát“ výši školného na maximální možné hranici deset tisíc korun za semestr. Počet přijímaných studentů pak nebude ovlivněn pouze výší školného, ale i demografickým vývojem a množstvím peněz, které VŠE obdrží od Ministerstva školství, jakožto hlavního financujícího subjektu. V případě magisterských a doktorských studijních programů se pak VŠE chce vydat cestou vyšší kvality na úkor kvantity, což souvisí se snížením počtu studentů.

Toho, že by školné mohlo sebrat studentům ze sociálně slabších rodin možnost nastoupit na VŠE, se prorektor pro strategii neobává v případě, že bude zaveden funkční státní systém finanční pomoci studentům.

Získané školné pak bude dle Fischerových slov do jisté míry pouhou kompenzací za klesající příspěvek na vzdělávací činnost od státu. I tak ale bude třeba upravit způsob finančního ohodnocení vyučujících tak, aby byl více motivující. Nejlepší učitelé by pak mohli dostávat více peněz, ti „horší“ by se pak museli spokojit s menším příjmem nebo školu opustit úplně. Tlak studentů, kteří budou podle docenta Fischera za své peníze požadovat odpovídající kvalitu výuky, zavede na vysoké školy klientský prvek a může být prospěšný jak při snaze o zkvalitňování studia, tak při zavádění motivačního způsobu odměňování pedagogů.

Pokud vláda vše prosadí v podobě, se kterou nyní v programovém prohlášení počítá, bude placení školného povinné od akademického roku 2013/2014 a o jeho konkrétní výši budou moci rozhodovat školy samy. Maximální poplatek za rok, nikoli tedy za semestr, jak se původně spekulovalo, však vláda stanovila na dvacet tisíc korun.

Aby se zmírnily sociální dopady reformy, počítá se s portfoliem finanční pomoci studentům ve formě grantů, sociálních stipendií, a také se systémem půjček garantovaných státem. V takovém případě dostanou školy poplatky od státu ihned, ale absolventi je budou moci vracet až ve chvíli, kdy jejich příjem překročí výši průměrné mzdy. Otázkou však zůstává, kde stát při současné napjaté rozpočtové situaci vezme peníze na nastartování půjčkového systému.