Snažím se z jednoho vloženého milionu udělat miliony dva

28. 3. 2008 | | Rozhovory

Štěpán Pírko absolvoval Vysokou školu ekonomickou. Zaujaly ho finanční trhy, které v devadesátých letech zažívaly v České republice své dětství. Dnes pracuje jako hlavní analytik společnosti Colosseum, a.s.

Štěpán Pírko absolvoval Vysokou školu ekonomickou. Zaujaly ho finanční trhy, které v devadesátých letech zažívaly v České republice své dětství. Dnes pracuje jako hlavní analytik společnosti Colosseum, a.s.

Kdy jste zahájil svá vysokoškolská studia?

V roce 1993.

Na jaké fakultě a který obor jste VŠE jste studoval?
Na Fakultě financí a účetnictví, obor finance.

Proč jste si vybral zrovna tento obor?

Peníze, trhy, burzy, to mě vždy zajímalo. V době zahájení mého studia se rozbíhaly obchody na pražské burze a hned jsem začal s akciemi obchodovat.

Jaký jste byl student?

Mě učení nových věcí baví stále, takže jsem se studiem nikdy neměl problém. Stále se musím učit nové věci, takže mé studium neskončilo.

Byl jste spokojen s kvalitou vzdělání, kterou jste zde získal? Vidíte nějaké výraznější přednosti či slabiny VŠE?

Určitě byla škola přínosem. Při podnikání i obchodech na burze jsem k mému překvapení použil mnohem více věcí ze školy, než jsem si kdy myslel. Velkým problémem vysokých škol u nás obecně je v relativně menší možnost ohodnocení a také malá prestiž pedagogů ve společnosti. To ztěžuje studentům možnost čerpat znalosti a zkušenosti přímo od lidí s praxí v soukromé sféře.

Který pedagog si nejvíce získal Vaše sympatie?

Byla jich řada, například Petr Dvořák, Petr Musílek nebo Jitka Veselá.

Studoval jste i v zahraničí? Jestli ano, kde?

Nestudoval.

Jak byste, teď s odstupem času, viděl svou studentskou dráhu na VŠE?

Měl jsem se více věnovat matematice a statistice. Při obchodech na burze jsou tyto znalosti stále více potřeba. Nyní si je za vlastní peníze doplňuji na drahých školeních a samostudiem.

Mohl byste mi říci něco bližšího o Vašem současném zaměstnání?

Pracuji ve společnosti Colosseum, a.s., která je obchodníkem s cennými papíry, jako vedoucí asset managementu. Lidově řečeno se snažím, abych z klientova milionu co nejdříve udělal miliony dva. Spravuji prostředky klientské, firemní i vlastní a obchoduji s mnoha investičními nástroji. Nejvíce s futures kontrakty na komodity, měny, úrokové míry, dluhopisy a akciové indexy, ale i s akciemi, dluhopisy a podobně. Přesunuji peníze tam, kde očekávám největší příležitost. Hodně se při svých rozhodováních opírám o automatizované obchodní systémy. Ostatně na toto téma jsem psal i diplomovou práci. Od té doby stále pokračuji ve výzkumu, dokonce i spolupracujeme s jedním ústavem Akademie věd a snažíme se propojit matematiku s financemi. Je to trochu netradiční postup, ale ve světě je to trend již od devadesátých let. A hlavně to přináší výsledky.

Můžete blíže rozvést, čím se tato skupina zabývá?

Společnost Colosseum je obchodník s cennými papíry, který se již od roku 1998 zaměřuje na derivátové trhy, zejména futures a opce. V současnosti poskytuje poměrně širokou škálu služeb – zprostředkování přístupu na světové burzy jak ve formě diskontní služby, tak i full service s osobním makléřem na telefonu, asset management, to jest správa klientských prostředků a poradenství zejména v oblasti řízení rizik, například komoditní a finanční hedging. Společnost má pobočky v Praze a Bratislavě a poskytuje služby jak pro drobnější klienty, tak i pro firmy a instituce. Z hlediska objemu obchodů je Colosseum největším obchodníkem s komoditními futures v České republice.

Jaké je pracovní nasazení ve společnosti obchodující s cennými papíry?
Vysoké, ale má to své meze. Bez odpočinku by stejně dlouhodobě byly výsledky horší.

Jakého největšího pracovního úspěchu jste dosáhl?

To by měli posuzovat jiní, nicméně považuji za úspěch, že jsem ještě se třemi partnery vybudoval z nuly firmu, která je v ČR považována za lídra v obchodování s komoditními futures. Pro mě osobně je největším úspěchem fakt, že jsem se již naučil vydělávat na burze peníze. Trhy futures, kde se převážně pohybuji, jsou trhy s nulovým součtem. Pokud chcete jeden dolar vydělat, musíte o něj někoho jiného obrat. Strategie „kup a drž“, velmi populární u akcií, je zde k ničemu. Kurzy komodit, měn, úrokových měr nerostou do nekonečna, ale kolísají nahoru a dolů. Provádím jak obchody na vzestup, tak zcela běžně i na pokles, dokonce i při současném komoditním boomu držím některé obchody na short. Vydělávat na futures je velkou výzvou, protože kromě protihráčů musíte porazit i transakční náklady, které v dlouhém období nejsou zanedbatelné. Od spuštění služby asset management jsou výsledky každý rok pozitivní, v roce 2007 dosáhl zisk pro klienty po odečtení všech poplatků a odměn 38 procent. Letos v lednu jsou mnou spravované investiční programy zatím plus 11 až 18 procent, zatímco akcie
jsou výrazně v mínusu.

Máte i ve Vaší společnosti kontrolní mechanismy, abyste nedopadli jako francouzská banka Society Generale, kterou její zaměstnanec Jerome Kerviel připravil o značnou sumu peněz?

Doufám, že ano. Řízení rizik se věnuje čím dál větší úsilí a nákladů. Zcela vyloučit jej však nemůže žádná instituce.

Vidíte reálnou možnost převzetí banky Societe Generale některým konkurentem?

Nyní, po emisi dalších akcií, je již problém nedostatečného kapitálu zřejmě zažehnán a pravděpodobnost převzetí se tak snížila.

Může to mít důsledky i na Komerční banku – jako zástupce Société Générale na trhu v ČR?

Více než situace kolem SG ovlivní české i všechny jiné banky nové vnímání rizika kvůli dluhové krizi v USA. Bankéři budou v budoucnu obezřetnější a horší přístup k úvěrům se dotkne mnoha firem i lidí, kteří jsou méně bonitní. Nižší riziko se promítne do nižších zisků bank.

Vidíte tuto kauzu jako pouhou náhodu, či je možné, že se tyto případy budou stále častěji opakovat?

Úplná náhoda to není. Je to trochu výpovědí o stavu současného finančního byznysu. Je zajímavé, že problém SG i dluhová krize v USA má podobnou příčinu. Doba byla kvůli snadné dostupnosti levného kreditu velmi nakloněna investicím a spekulacím a honba za bonusy a zisky vedla mnoho lidí k podstupování rizik, které by před pár lety odmítli. Podobné symptomy lze nalézt i u internetové bubliny v roce 2000 a mnoha dalších bublin v historii lidstva. Historie se stále opakuje, jen v trochu jiných inkarnacích.

Jako obchodník s cennými papíry nemůžete jistě nezaznamenat pokles a zvýšenou nestabilitu akciových trhů vyvolanou americkou hypoteční krizí. Je tento výkyv podle Vašeho názoru pouze krátkodobý?

Vidím řadu důvodů, proč je nyní dobré akcie nakupovat. Za prvé se již mnoho akcií dostalo na zajímavé ceny, dále světová ekonomika není v žádných výrazných problémech, také FED i další centrální banky budou pokračovat v pumpování peněz do oběhu. Čtvrtý důvod spočívá v tom, že reálné úrokové sazby jsou blízko nuly a mnohde negativní, sentiment veřejnosti a médií je spíše negativní a nakonec vládní fondy, takzvané Sovereign funds přetékají kapitálem a otáčí kormidlo od dluhopisů směrem k akciím.
Neznamená to, že okamžitě kupuji celý globální trh, důležité bude správně zvolit regiony a sektory. Pozitivně vidím zejména některé země v Jižní Americe a Asii a sektory, které budou profitovat z dlouhodobého komoditního boomu, bohatnutí středních vrstev v rozvíjejících se trzích, budování infrastruktury a stárnutí populace.
Největší riziko vidím ve vyřešení ohromující hory špatných dluhů, které se již více než rok přesunují jako „černý Petr“ od jedné instituce ke druhé a je extrémní snaha je zamaskovat. Někdo však účet zaplatit musí a ještě k tomu nedošlo. Bohužel bude velká část těchto dluhů zaplacena všemi lidmi světa ve formě zvýšené inflace.

Některé centrální banky se pokouší čelit této krizi snižováním úrokových sazeb. ČNB však svou úrokovou sazbu zvedla k datu 7. února 2008 na 3,75 procent, není tento krok spíše kontraproduktivní?

Při inflaci kolem pěti procent jsou úroky stále ještě velmi nízko a reálné úroky jsou dokonce negativní. Ke konci roku 2007 činil dle údajů ČNB meziroční růst M3 16,7 porcent. Takovou politiku nelze označit za restriktivní, spíše naopak. Postup ČNB byl proto správný i přes opačný postup mnoha jiných centrálních bank světa. U nich bych již tak pozitivní v hodnocení nebyl. V případě amerického Fedu bych dokonce označil jejich měnovou politiku za šílenou. Snížit sazby na 3 procenta (do léta očekávám na 2 procenta) je při cca oficiální čtyřprocentní (a neoficiální osmiprocentní) inflaci neuvěřitelné. Motivy Bena Bernankeho chápu, ale účet v podobě inflace bude hrozivý.

Měl by být v současné době boj s inflací v ČR prioritou číslo jedna?

To by měl být v jakékoliv době. Obávám se, že ČNB a další centrální banky inflaci trošku podceňují. Podle komentářů se zdá, že ČNB vidí současnou inflaci jako důsledek jednorázových administrativních vlivů a dočasného růstu cen potravin a energií. Proto čeká příští rok návrat inflace na dvou až tříprocentní. To vidím jako dosti nepravděpodobné. Od osmdesátých let míra inflace ve světě víceméně klesala, komodit byla nadprodukce, mnoho ekonomik jelo na půl plynu. Nyní se však kyvadlo obrátilo a tento proces bude opravdu dlouhodobý. Velká peněžní expanze a silný růst ekonomik tlačí ceny vzhůru. Peníze se v devadesátých letech vlily do akcií, po jejich krachu do realit a po jejich krachu se začínají lít do komodit. Po inflaci akcií a realit, které ale nikdo nepovažuje za inflaci, přichází inflace komodit a energií, která se naplno projeví v CPI. Doposud svět těžil z extrémní zásobárny levné práce v Číně, Indii a jinde v Asii, ale i například v České republice, Brazílii a podobně. Levní lidé však docházejí. Inflační očekávání podle mého názoru postupně vzrostou a nedovolí inflaci návrat na hodnoty, které jsme mnoho let považovali za normální.
Nejlepším receptem na dalších hodně let je tedy se zadlužit za fixní úrok a investovat do něčeho hmotného jako jsou pozemky nebo komodity.

Slyšel jsem, že v ČR se vyostřil konkurenční boj mezi finančními ústavy natolik, že kupříkladu hypotéky vůbec nezdraží, i když úrokové sazby šly nahoru. Jak se na to díváte?
Kvůli kreditní krizi došlo i k určitému posunu v tržních sazbách, které takovou politiku bankám usnadňují. Nejde tedy pouze o konkurenční boj a lidumilnost bank.

Řítí se americká ekonomika opravdu do recese? Dokáže tomu ještě současná administrativa či FED zabránit?

Je mnoho důkazů o tom, že inflační čísla proudící ze Spojených států jsou nižší než reálná. Bohužel zde není prostor to rozebrat podrobněji, ale tamní inflace se i podle relativně seriózních odhadů pohybuje kolem šesti až deseti procent. Při použití správných čísel o inflaci by samozřejmě vyšel reálný růst HDP negativní, takže USA již v recesi jsou. Hlavní příčinou současných problémů je, že si Američané již delší dobu žijí nad poměry. Stačí jedna statistika: až do konce osmdesátých let byla míra úspor v USA stále kolem šesti až dvanácti procent. Od devadesátých let se však toto číslo postupně propadá a v roce 2006 dokonce míra úspor propadla do záporu. Je zde tedy opravdu velký a dlouhodobý problém, který se doposud dařilo zamaskovat kvůli velkým úsporám v Asii a bezmezné víře v dolar coby rezervní měnu. Nyní však stále více lidí zjišťuje, že „král nemá šaty“.
Americká administrativa má 2 možnosti řešení: buď nechá věcem tržní průběh a mnoho lidí, firem a institucí zkrachuje a přijde velká krize, nebo bude problém velkého dluhu řešit dalšími dluhy za nesmyslně nízké úroky. Výsledkem bude samozřejmě inflace a znehodnocení dolaru. Je jasné, že současná administrativa volí řešení druhé. Ne nadarmo Greenspan zrušil v roce 2006 publikování agregátu M3 a do čela Fedu si sedl člověk, který veřejně tvrdí, že by klidně rozhazoval dolarové bankovky mezi lid z vrtulníku, aby „podpořil ekonomiku“. Podle dlouhodobého ekonomického cyklu dle Kondratěva jsou Spojené státy na prahu zimy. Bernanke, a před ním Greenspan, se však snaží zimu potlačit. To však není možné. Přírodní, stejně jako ekonomické principy obelstít nelze.

Jaký má vliv americká hypoteční krize kupříkladu na cenu zlata či platiny? Které další faktory hrají roli v určování ceny drahých kovů na trzích? Kam až se může cena za troyskou unci zlata tento rok vyšplhat?

Ceny drahých kovů reflektují zejména pokles hodnoty papírových peněz. Pokud se podíváme na růst agregátů M3 ve většině ekonomik světa, dosahují v posledních letech dvojciferných temp růstu. Světlými výjimkami je Japonsko a Švýcarsko. Taková kreditní expanze je v historii lidstva bezprecedentní. Umožňuje to měnový systém, který není podložen ničím hmotným. Drahé kovy byly po tisíce let jistým uchovatelem bohatství a skutečnými penězi. Současný systém, kdy peníze nejsou ničím podloženy, funguje pouze od sedmdesátých let 20. století. To je z hlediska lidstva zanedbatelné období. V historii všechny experimenty s ničím nepodloženými penězi skončily velkou inflací a znehodnocením peněz. Nutkání „pomoci ekonomice“ v dobách zlých je pro státní autority pokušením, kterému nedokáží odolat. Nyní jsme na počátku takové etapy. V tomto světle jsou ceny drahých kovů ještě stále velmi levné. Přečtěte si knihu The Great Wave od Davida Hacketta Fishera. Budete šokováni, jak současný běh dějin není ničím jiným než opakováním historie. Bohužel budete asi znepokojeni tím, co nás čeká. Češi měli ke konci minulého roku možnost naplno pocítit zdražení všech pekárenských výrobků, protože, jak známo, ceny obilnin a jiných komodit stoupli tempem, které snad čekal jen málokdo.

Jaká je dnešní situace na trhu těchto komodit a můžeme v brzké době očekávat jejich další růst cen?

Z krátkodobého pohledu jsou ceny nesmyslně vysoko. Cena pšenice za 15 USD za bušl je jen odrazem spekulací a nakupování kvůli panice a nutnosti uzavřít krátké pozice mnoha obchodníků. Ceny obilnin se chovají jinak než ceny ostatních komodit. Vybudovat důl na měď nebo zlato trvá mnoho let, stejně jako otevřít naleziště ropy nebo rafinerii, proto se ceny mohou držet nahoře velmi dlouho. Naopak zemědělci na jaře zasejí tu komoditu, která jim přinese nejvíc. Proto mají ceny obilovin a olejnin tendenci po náhlém růstu prudce padat. Tento scénář je pravděpodobný i nyní, avšak nebude to platit pro všechny komodity v tomto sektoru. Záleží samozřejmě na počasí, ale pokud nepřijde nějaká pohroma, budou na podzim ceny obilovin a olejnin níže, než jsou nyní.

Kolik může tedy na konci roku stát kupříkladu takový bušl rýže?

Rýže je jednou z mála komodit v sektoru obilovin, která má podle našich analýz ještě prostor k růstu.
Očekáváte v delším časovém období pokles cen komodit spojených s výrobou biopaliv z důvodu pravděpodobného ústupu od nich?

Tuto problematiku bedlivě sledujeme, protože rozhodnutí politiků jsou pro ceny biopalivových plodin zcela zásadní. Důsledky špatných rozhodnutí mohou ještě nějakou dobu ceny těchto plodin podporovat.

Pořád platí, že měnové spekulace jsou jednou z nejrizikovějších oblastí investování prostředků?

Krátkodobé spekulace s měnami s vysokou pákou jsou velmi obtížné a riskantní. Naopak dlouhodobé spekulace na trendech jsou z hlediska výnos/riziko velmi zajímavé, protože měnové kurzy mají tendenci se pohybovat v dlouhodobých trendech. Dlouhodobé strategie používám při obchodování.

Které měny se v současné době nejvíce obchodují a na kterých se dá dobře vydělat?

Nejvíce se obchodují takzvané majors, tedy hlavní světové měny jako je dolar, euro, jen, libra, švýcarský frank a kanadský a australský dolar. Stále nevěřím americkému dolaru, dobře se jeví australský dolar.

Můj spolužák si chce koupit notebook z USA. Tak abychom mu trošku pomohli, je pravděpodobné, že dolar depriciuje vůči koruně ještě více?

Je to pravděpodobné.

Jste jako obchodník s cennými papíry regulován různými opatření ze strany ČNB. Považujete současné regulační opatření za velmi přísné či by ČNB ve svých regulačních opatření měla ještě přitvrdit?

Regulace je velmi silná a pro mnoho hráčů na trhu představuje velkou finanční zátěž. Tu v konečném důsledku nese stejně vždy zákazník, takže je otázkou, zda by si klient nepřál raději méně regulace výměnou za větší svobodu v investování a nižší poplatky.

Jaký postup byste doporučil studentům s konkrétním zájmem o práci v sektoru obchodu s cennými papíry?

Uplatnění je celá řada, proto jednotný návod neexistuje. Je velký rozdíl mezi analytikem, sales/traderem, asset manažerem nebo pracovníkem back office. Firmy rádi vidí zaměstnance, kteří již projevili zájem o danou oblast sami, nejen až přijdou na pohovor. Za svoji oblast research/asset management hodnotím jako plus u uchazečů výzkumné práce, vhodnou specializaci, praxi při studiu nebo obchodování s vlastními penězi a podobně. Hodně ceněni jsou v současnosti odborníci, kteří dokážou skloubit znalost financí a matematiky nebo statistiky.

V době, kdy tento rozhovor vyjde, už možná naše země bude znát vítěze českých prezidentských voleb. Jaký je Váš tip?

Klaus.

Jak trávíte volný čas?

Cestuji a sportuji. Mám rád všechny sporty, nejoblíbenější jsou lyžování, potápění, horské kolo, tenis, golf.

Mohlo by vás zajímat: