Studenti s praktickými pracemi najdou práci lépe

18. 5. 2017 | | Rozhovory xPORT otevření

Novela zákona o vysokých školách, na kterou se čekalo osm let, je na světě. Jejím cílem je mimo jiné zvýšit kvalitu vysokých škol v České republice, a to zejména prostřednictvím nově nastaveného systému udělování akreditací. Novela ale neřeší klíčovou záležitost, kterou je financování. Jaké přinese změny jsme se ptali Oty Novotného, ředitele xPORT Business Accelerator a vedoucího Katedry informačních technologií.

Čím se prakticky zaměřené závěrečné práce liší od těch teoretických?

Praktická diplomová práce má svůj reálný dopad v prostředí, pro které je tvořena. Výsledkem není pouze rešerše nebo teoretická úvaha, ale v naprosté většině případů buď pilotní projekt, nebo prakticky fungující výstup. Další odlišnost se týká toho, jak se takové práce zpracovávají. Teoretickou práci stačí v podstatě koordinovat pouze s jejím vedoucím. U prakticky zaměřené práce do toho vstupuje ještě třetí strana – firma, odběratel řešení. Ten musí být také zapojen do procesu její tvorby. Z praktické práce by mělo vždy vypadnout něco nového, progresivnějšího, co posouvá jak studenta, tak firmu dál. Studenti, kteří ty praktické práce řeší, tak přestože s nimi mají často hodně práce, kvitují, že budou mít lepší uplatnění v budoucnosti.

S čím musí student počítat, když chce dělat prakticky zaměřenou závěrečnou práci?

Zaprvé musí počítat s tím, že se práce bude zpracovávat déle. Prakticky zaměřenou diplomovou nebo bakalářskou práci nejde udělat za semestr. Většinou doba toho řešení trvá dva semestry. Je to dáno právě tou nutnou koordinací mezi firmou, školou a studentem, která zabere čas. Druhá věc, se kterou student musí počítat, je to, že si sám musí ošetřit, že skutečnosti uvedené v té práci nejsou porušením tzv. NDA (non disclosure agreement – smlouvy o důvěrnosti informací, pozn. redaktorky), kterou má obvykle ve firmě uzavřenou. Proto musí také průběžně stav práce ve firmě probírat se svým konzultantem, aby náhodou nedošlo k situaci, že by firma před obhajobou najednou nesouhlasila se zveřejněním informací nebo formulacemi dané diplomové práce.

K čemu se prakticky zaměřené práce hodí studentovi do budoucna, jak mu mohou pomoci v kariéře?

Už si mohou do svého životopisu kromě faktu, že absolvovali VŠE, přidat i projekt řešený v praxi. Nezřídka studenti díky tomu, že řešili právě něco praktického už při studiu, měli mnohem jednodušší hledání dalšího uplatnění. Dost často dostávají nabídky právě z firem, kde udělali svoji praktickou práci. Dále jsou tito studenti pracovníky HR oddělení lépe hodnoceni než ti, co „jenom“ vystudovali bez praxe při studiu.

Oslovují studenti firmy, u kterých chtějí dělat praktickou závěrečnou práci, sami nebo to za ně zprostředkovává škola?

Na VŠE fungují obě cesty. Když se budeme bavit o situaci u nás na fakultě, tak na nás se obracejí firmy, které samy vypisují témata praktických diplomových prací. Když jsou pro nás zajímavá, tak je zveřejníme u nás v seznamu nabízených témat. Ve chvíli, kdy se student na to téma přihlásí, oslovíme zpátky danou firmu, kde hledáme konzultanta, který pomáhá tu práci vést a u nás vedoucího, který spolu s konzultantem dohlédnou na to, aby ta práce byla zpracovaná správně. Na druhou stranu studenti mohou přijít se svými tématy. Takových prací jsem také vedl celou řadu. V tomto případě se student zase domluví s námi, jestli to téma je relevantní pro to, aby se z něj dala udělat diplomová nebo bakalářská práce. Pokud to jde, tak  ji potom založíme jako individuální téma toho studenta.

V rámci nového programu stáží řeší studenti inovativní projekt

Co má dělat student, pokud by mu nevyhovovala témata vypsaných prací a nebo nebyl domluvený s určitou firmou?

Když by student chtěl dělat praktickou práci a neměl firmu, se kterou by se mohl domluvit, tak teď otevíráme nový program stáží pro studenty. Zde už jsme domluveni s firmami na tom, že studenti v nich budou pracovat na placené stáži a v jejím rámci budou také řešit konkrétní inovativní projekt. Jeho výsledek půjde použít jako diplomová nebo bakalářská práce. Je to taková win-win kombinace v tom, že student si vyzkouší práci ve firmě a zároveň tím neztratí kontakt se školou. Díky práci ve firmě nabyde takové dovednosti, které mu pomohou k tomu, aby zpracoval kvalitní praktickou práci.

Tyhle stáže je možné absolvovat pouze na Fakultě informatiky a statistiky?

Program stáží je otevřen pro celou školu. Momentálně je ale většina poptávek spíše zaměřena na IT. Tento semestr ho proto budeme pilotovat v této oblasti a potom plánujeme, že bychom to otevřeli do větší šíře témat.

Kde taková stáž probíhá?

Program stáží jmenuje se to O krok napřed a v jeho pilotním běhu ho zastřešuje xPORT Business Accelerator. Snažíme se, aby studenti ve firmě vždy dělali na něčem inovativním tak, aby si z toho mohli sepsat tu práci, aby té firmě to k něčemu bylo a nám se zpátky do školy zase vrátilo něco, co potom můžeme použít ve výuce.

Takže na stáž se nemůže přihlásit někdo, kdo momentálně diplomovou a nebo bakalářskou práci nezpracovává?

Samozřejmě může. Psaní práce se lze domluvit až v průběhu stáží. Ty jsou nastaveny tak, že v úvodu dostane student školení od dané firmy, pak v ní pracuje na operativních věcech a jen co se „zajede“, začne řešit vlastní projekt. Přesně k tomu jsou stáže, aby se studenti naučili něco nového.

Zájem o prakticky zaměřené práce je vysoký

Kolik studentů má zhruba zájem o prakticky zaměřené práce?

Osobně nevedu v podstatě jiné práce než praktické. A ten zájem je velký. Když se budeme bavit zejména o programu Aplikovaná informatika na Fakultě informatiky a statistiky, tak tam v podstatě  všechno musí jít aplikovat v praxi. Proto u nás je těch teoretických prací spíše menšina a převažují praktické.

Je zájem o praktické závěrečné práce i na dalších fakultách kromě FISu?

Obecně se to liší obor od oboru. Někde je zaměření oboru takové, že logicky převažují práce teoretické. Na druhou stranu je podle mne možné zpracovávat praktickou práci skoro všude. Je to hodně o lidech, kteří práce vedou, protože je s nimi více organizační práce. Mám ale zkušenost, že skoro na každé katedře se vždycky najde někdo, kdo je ochoten tyto typy prací vést.

Jak studenti mohou takového vedoucího vyhledat, pokud chtějí zpracovávat závěrečnou práci prakticky?

Když se studenti rozhodují o tom, jestli by chtěli dělat praktickou práci, ať se třeba podívají na témata již řešených prací za poslední rok na tom jejich oboru a podívají se, kdo vede práce tohoto typu. Na něj ať se zkusí přímo obrátit i v případě, že není v té dané chvíli nějaké praktické téma vypsáno. No, tam je to složitější. Praktické práce na celé škole šly na škole zpracovávat již celou řadu let. V případě, že práce obsahovala skutečnosti, které firma nechtěla zveřejňovat, tak ji se souhlasem děkana fakulty šlo vypracovat jako tzv. utajenou. K práci se nedostal nikdo jiný než zkušební komise, oponent, firma a student, protože mohla obsahovat některé citlivé obchodní informace.  S novelou vysokoškolského zákona se nám situace spíše ztěžuje. Pokud by dnes chtěl někdo zpracovávat utajenou diplomovou práci, tak se její kopie musí složitým administrativním postupem odesílat až na ministerstvo školství. To celý proces významně komplikuje. Na druhou stranu se ale vždy dá najít řešení. V současnosti se s firmami proto domlouváme na tom, že práce bude sice veřejná, ale v určitých částech bude anonymizována tak aby nešlo zjistit, o jakou firmu šlo nebo v ní citlivé skutečnosti prostě nebudou uváděny. Je s tím sice mnohem více práce, ale pokud se tomu věnuje pozornost jak při plánování, tak při psaní vlastní práce, tak to také funguje.

Foto: Filip Kubus

Mohlo by vás zajímat: