Studium nám zajistí ještě lepší budoucnost

3. prosince 2007 – red
Výuka a studium - Komentáře a názory

Zveřejněná zpráva Organization for Economic Cooperation and Development (OECD) zdůraznila význam studia. Rozdíly v platech mezi vysokoškolsky vzdělanými lidmi a těmi s ostatními druhy vzdělání se v zemích OECD nadále prohlubuje.

Přestože se podíl lidí s vysokoškolským titulem zvyšuje, hlad firem po nich neopadá. I do budoucna mohou proto počítat s výrazně vyšší životní úrovní. Hospodářské noviny (HN) citují Andrease Schleichera, ředitele analýz vzdělání OECD: „Bonus za univerzitní vzdělání neklesá, i když se řady vysokoškoláků rozšiřují, v mnoha zemích naopak roste.“ Odkazuje tak na novou studii, která byla zveřejněna v září letošního roku v Paříži.

Za posledních deset let například ve Finsku vzrostl podíl lidí s vysokou školou více než o polovinu – z dvaceti na 47 procent. I přes tento velký nárůst se jejich platové podmínky prakticky nezměnily. Dokonce bylo zaznamenáno zvýšení o jeden procentní bod. V Irsku či v USA rostly platy ještě více.
Podle pařížských ekonomů je tento trend znát také v České republice. V roce 1997 bylo mezi námi deset procent vysokoškoláků. Rozdíl jejich platů s absolventy středních škol činil sedmdesát procent, což bylo nejvíce ze všech zemí OECD. V ČR se za devět let zvýšil počet lidí s diplomem na třináct procent. Jejich platy narostly ještě více v jejich prospěch – za svou práci jsou ohodnoceni o 82 procent lépe než středoškoláci. Průměrně si tedy měsíčně přijdou na 40 tisíc korun.

„V současné době studuje v ČR vysokou školu více než třetina populačního ročníku. Pokud jde o VŠE, zájem o studium neustále roste. Letos se k nám hlásil rekordní počet zájemců. Omezení je přirozeně v kapacitě. VŠE se snaží uspokojit jak rostoucí poptávku ze strany zájemců o studium, tak rozvíjet spolupráci s firemní sférou,“ dodává Miroslav Karlíček, tiskový mluvčí naší školy.

Trh se lidem přizpůsobuje

Mnozí si mohou klást otázku, proč jsou rozdíly v platech nadále vysoké, i když počet vysokoškoláků roste. „Ekonomika jde za lidmi. Její struktura se přizpůsobuje jejich vzdělání. Když chcete moderní, znalostní ekonomiku, musíte mít nejdřív vzdělané lidi,“ uvádí pro HN ředitel analytického odboru ministerstva školství Petr Matějů.

Některé země se chopily své příležitosti. Využily své know-how přesně tam, kde bylo potřeba. Po vynaloženém úsilí se plody jejich snažení dostavily a dnes na nich tyto země stavějí. Ve Finsku se nejprve investovalo do vysokého školství a zrodila se NOKIA. Tato firma je dodnes hnacím motorem celé jejich ekonomiky.

Podobně se zachovalo Estonsko. Ze svého potenciálu dokázalo vytvořit společnost SKYPE, která nabízí internetové telefonování. Tento malý stát je z bývalých postkomunistických zemí na špici v počtu vysokoškolsky vzdělaných lidí a tamější region hraje jednu z hlavních rolí ve světě informačních technologií. „Také Irsko mělo začátkem osmdesátých let nejprve vzdělané lidi, za nimiž přišli investoři z řad amerických počítačových firem,“ píší HN.

Vysokoškoláci pracují ve vyspělých zemích především v terciární sféře, kam spadají služby. Ty se nejlépe přizpůsobují trhu a dokáží pružně reagovat na změny a požadavky. Právě proto se jejich platy drží tak vysoko. Česká ekonomika, jedna z nejrychleji rostoucích v Evropě, však podle HN přesně odráží vzdělání společnosti, kde má jen třináct procent lidí dokončenou vysokou školu.