Systém se nachází ve fázi dospívajícího jedince

9. 6. 2008 | | Rozhovory, Zprávy ze školy

V průběhu léta dojde na VŠE ke spuštění nového informačního systému (ISIS). Jeho hlavním autorem je Milan Šorm, vedoucí vývojového týmu Oddělení koncepce a vývoje Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně.

V průběhu léta dojde na VŠE ke spuštění nového informačního systému (ISIS). Jeho hlavním autorem je Milan Šorm, vedoucí vývojového týmu Oddělení koncepce a vývoje Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně.

Od roku 2000 vedete vývojový tým celého projektu. V čem Vaše práce spočívá?
Když jsem se do této role před mnoha lety dostal, předpokládal jsem, že budu vlastně hlavní architekt systému. S postupem času se však na roli vedoucího vývoje nabalovaly další a další administrativní agendy. S mojí původní odborností – informatika – tato práce už vůbec nesouvisí. Snažím se sice udržet si představu, jak jednotlivé části systému fungují, ale vedení necelých tří desítek vývojářů je především administrativní činnost. A ani na tu už často nestačím sám. Avšak pokud si ve večerních hodinách či o víkendu najdu čas na nějaké drobné analyzování nebo programování, stává se takový den světlým bodem v procesu celého vývoje.

Vyvstaly v průběhu vývoje problémy či otázky, se kterými jste nepočítali?
Za hlavní problém bych označil absenci kvalitního, jednotného a alespoň v krátkodobém období neměnného zadání, podle kterého by vývojový tým mohl pracovat. Jeho absence pak nejen komplikuje otázku vlastního vývoje, ale zejména zpětného srovnání.
Podle informací z listopadu 2006 tvoří UIS více než 28,5 MiB kódu, kniha by při takové velikosti měla kolem 3 500 stran. Je těžké se v takto rozsáhlém systému vyznat?
Dneska už je to 55 MiB, což je prakticky dvojnásobek uvedeného. Orientace v každém velkém díle není snadná, vývojový tým si musel nachystat nástroje, které mu umožní se rychle orientovat. Využíváme celou řadu vlastních na míru psaných dokumentačních a evidenčních aplikací a aplikaci na správu a řešení uživatelských požadavků (helpdesk).

Spolupracovali jste při vývoji s nějakou externí společností?
Veškerý vývoj probíhá interně na Mendelově univerzitě bez účasti externích společností. Využíváme pouze odborné konzultace pro řešení technologických otázek či otázek na úrovni databázového systému. Na základě partnerství pak máme přístup k řadě vývojových licencí produktů společnosti Oracle.

V červnu 2007 jste se zúčastnil mezinárodní konference EUNIS (Evropské UNiverzitní Informační Systémy). Jaké jsou současné trendy na poli univerzitních informačních systémů?
Většina univerzit užívá nějaký informační systém, ať již vyvinutý na míru externí firmou, typové řešení či vlastní vývoj. Přesto lze pozorovat tendence k přejímání typových řešení na národní úrovni. Celá řada států – Polsko, Švédsko, Francie, Itálie – vyvíjí snahy ke standardizaci řešení vysokoškolských informačních systémů mezi všemi univerzitami. Nově se podobnou cestou vydává i sousední Slovensko. Pevně věřím, že obdobná odborná diskuze vznikne časem také v České republice.

V soutěži EUNIS Elite Awards, která proběhla v rámci konference, obsadil UIS druhé místo. Jaká byla kritéria soutěže?
Soutěž posuzovala zejména míru přínosu příslušného řešení pro vysoké školy obecně, míru jeho inovativnosti a přesahy pro ostatní univerzity na evropské úrovni. Postupně dochází také k posuzování kritéria spolupráce více vysokých škol. Z tohoto důvodu v roce 2007 vyhrál polský projekt, který (byť podstatně menší), podporuje polské ministerstvo školství a který se zavádí na většině polských vysokých škol. Naše druhé místo označované jako „High Recommended“ bylo vybráno především kvůli komplexnosti řešení, byť nás komise upozornila právě na absenci podpory ze strany státu.

Co ocenění Mendelově univerzitě přineslo?
Hodnocení mezinárodní poroty a možnost konzultovat své výsledky s předními evropskými odborníky přineslo nejen řadu nových názorů a nápadů, ale také cenné kontakty. Navíc nás soutěž upozornila na nový faktor trhu s univerzitními informačními systémy – otázku národní integrace a hledání společných řešení pro velké i malé vysoké školy. V letošním roce se touto problematikou aktivně zabývám.

UIS mají v současnosti licencovaný další dvě vysoké školy na Slovensku a jedna v Čechách. Jaké jsou z těchto škol ohlasy?
Zavádění informačního systému na každé vysoké škole provází několik fází. Nejprve je to napjaté očekávání, pak okamžik vrcholného nadšení z množství nových funkcí, později přichází vystřízlivění, kdy si vysoká škola uvědomí množství práce na vytvoření datové základny a co všechno se musí uživatelé naučit. Ale pak přichází produktivní fáze, kdy nadšení již nedosahuje situace krátce po spuštění informačního systému, ale o to větší je produktivita užívání informačního systému a získávání výsledků ze zadaných údajů. U všech škol můžeme nyní pozorovat postupnou stabilizaci produktivní fáze.

Co podle Vás odlišuje UIS od ostatních systémů? Co je jeho největší předností?
Při srovnání se stavem na většině českých a slovenských vysokých škol je to zřejmě komplexita jeho řešení a integrovanost jednotlivých agend. Dále je to možnost lepšího přizpůsobení uživateli (graficky, intuitivně) a za větší parametrizovatelnost vzhledem k vnitřní legislativě a přáním zákazníka. Osobně za největší přednost považuji fakt, že vzniká přímo na univerzitě s podporou vedení školy, tedy odráží reálný stav českého, případně slovenského vysokého školství a na podněty z této oblasti proto reaguje rychleji a s větší znalostí věci než komerční projekty.

Co naopak vnímáte jako největší slabinu?
Dříve jsem za ni považoval absenci té či oné agendy, ale dnes ji vidím v přílišné komplexnosti, složitosti a někdy až „přeplácanosti“ aplikacemi, vlastnostmi a nastaveními. Stížnosti uživatelů, kteří nemohli nalézt jednoduché postupy, nás donutily zamyslet se nad celým řešením a postupně zjednodušit rozhraní a eliminovat málo používané aplikace. Letos tak vznikají tři různá rozhraní informačního systému – pro začátečníky, pro pokročilé a pro experty. Takto chceme vyjít vstříc zejména nepravidelným uživatelům, kteří často tápají v rozsáhlé dokumentaci či přímo zkoušejí jednotlivé aplikace bez znalosti problematiky (a bez čtení nápovědy).

Podle harmonogramu má být implementace systému na VŠE z převážné části dokončena do začátku zimního semestru. Úplné dokončení je naplánováno na květen příštího roku. Není to pro tak velký projekt málo času?
Každý projekt může trvat jen tak dlouho, jak dlouho dokáže zákazník čekat. Bohužel odlišnost studijní problematiky VŠE nás donutila k rozložení zavádění do necelých dvou let. Přesto pevně věřím, že dohodnutý termín je reálný.

Očekáváte na základě Vašich zkušeností nějaké problémy, které jsou při procesu implementace prakticky nevyhnutelné?
Největším problémem je vždy vyjasnění zadání (za pochodu se objeví spousta změn od osob, které nejprve mlčely) a dále vnitřní koordinace zákazníka. Bez velké podpory vedení, které v pravý okamžik rozhodne, že čas diskuzí skončil a nyní přichází čas práce, není žádné zavedení informačního systému možné. Dodavatel může připravit libovolné řešení, ale poručit lidem, aby jej začali používat, může jedině vedení zákazníka. Pevně věřím, že v případě VŠE bude vedení vysoké školy dostatečně rozhodné

Kolik pracovníků vývojového týmu, popřípadě dalších zaměstnanců MZLU pracuje na zavedení systému na naší škole?
Přímo na projektu se podílí deset vývojářů, drobnějšími pracemi jsou však pověřeni i další členové vývojového týmu.

Neznamená implementace systému na VŠE pro MZLU příliš velkou zátěž?
Projekt umožňuje financovat vývojáře nad rámec běžného financování, nad rámec běžných pracovních úvazků. Naše univerzita by samotná nemohla nabídnout vývojářům takové platy, aby zůstali ve školství. Možnosti vydělat si se stejnými znalostmi ve dvou pracích zároveň (běžná pracovní doba vývoj pro MZLU v Brně, po pracovní době vývoj pro zákazníky) nám umožňuje udržet kvalitní a profesionální tým.

Jak hodnotíte Vaši spolupráci s VŠE? Nezpůsobuje vzdálenost Prahy a Brna problémy ve vzájemné komunikaci?
Vzdálenost nevidím jako problém. Pokud není dálnice zablokovaná, dostaneme se z Brna na kraj Prahy za sto minut. Navíc se stále častěji snažíme využívat také videokonferencí. Co se týká spolupráce, zejména v poslední době se stala velmi intenzivní, což hodnotím pozitivně. Počáteční nejasnosti a tápání fakult se již podařilo odstranit, vyjasnili jsme si potřebné problémy a nyní se oboustranně plně věnujeme splnění termínu.

Myslíte si, že si studenti MZLU na UIS už dostatečně zvykli?
Každý student MZLU v Brně ať chce, nebo nechce, přijde s UIS do styku. Většina s ním problémy nemá. Problémy obvykle plynou spíše z různých nečekaných opatření děkanů, výjimek fakult či vnitřní legislativy školy. UIS totiž současně hlídá dodržování všech nastavených pravidel. A to není u studentů ani mezi pedagogy právě populární.

Co Vás na přístupu studentů k systému nejvíce mrzí?
Nejspíš to, co každého vývojáře. Uživatelé především nečtou. Ani nápisy na obrazovce, ani chybové hlášky, ani integrovanou nápovědu, natožpak dokumentaci či pokyny obsluhy. Dále uživatelé nepřemýšlí, bezmyšlenkovitě tisknou různá tlačítka a na závěr se velmi diví, co se vlastně v systému stalo. V neposlední řadě každou svou chybu či špatně pojatou legislativu fakulty či univerzity okamžitě přičtou na vrub „počítači“ a „tomu informačnímu systému“.

Jak vnímáte životní cyklus celého systému, jinými slovy jaké jsou jeho výhledy?
Vzhledem k dlouhé době rozvoje této verze můžeme předpokládat životnost aktuální podoby systému na minimálně dalších šest až osm let. Během této doby však musíme kompletně připravit nový technologický základ a portovat na něj všechny stávající aplikace. Srovnáním s lidským životem bych UIS prohlásil za dospívajícího jedincem, který svou instalací na VŠE projde svojí životní maturitou. Poté přijde čas, aby začal hledat svého potomka v podobě své nové – již třetí verze.

Myslíte si, že se podobné systémy rozšíří i mimo akademickou půdu, tedy třeba na střední školy?
Uvedené systémy se nejen rozšíří, ale už dokonce v uvedené sféře jsou. Existují webové projekty komerčních společností inspirovaných řešeními pro vysoké školy. Konkrétně UIS však nemůže být nikdy nasazen na střední škole, i kdyby podporoval její legislativu. Velkým problémem je totiž jeho velikost a minimální požadovaný hardware. Bez spojení mnoha menších škol by nebylo možné jej nasadit v prostředí s méně než tisícem aktivních studentů.

Mohlo by vás zajímat: