Kubálkovi se na manželský duel připravili

4. 5. 2005 | | Rozhovory, Zprávy ze školy

Už se stává tradicí, že manželské páry působící na VŠE se tu i seznámily. Jinak tomu není ani u Tomáše a Markéty Kubálkových. V červenci oslaví desáté výročí svatby. Mají spolu sedmiletého klučíka Lukáška a osmnáctiměsíční holčičku Erinku, se kterou je nyní paní Kubálková na mateřské. Chcete-li se o jejich dětech dozvědět naprosto vše, navštivte jejich webové stránky s vyčerpávajícími informacemi.

Už se stává tradicí, že manželské páry působící na VŠE se tu i seznámily. Jinak tomu není ani u Tomáše a Markéty Kubálkových. V červenci oslaví desáté výročí svatby. Mají spolu sedmiletého klučíka Lukáška a osmnáctiměsíční holčičku Erinku, se kterou je nyní paní Kubálková na mateřské. Chcete-li se o jejich dětech dozvědět naprosto vše, například kdy si Lukášek poprvé strčil palec u nohy do pusy, navštivte jejich webové stránky s vyčerpávajícími informacemi.

Oba vystudovali VŠE, docent Kubálek dokonce dvě fakulty najednou. Ona působí na stejné fakultě, na katedře managementu. Tomáš Kubálek je navíc proděkanem pro pedagogiku a informatizaci. Kubálkovi jsou první, kteří se nám přiznali, že se na manželský duel připravovali. My se jich však na většinu otázek z minulých duelů nezeptali.

Co vás zaujalo na vašem partnerovi?

Ona: V první řadě vlídný úsměv, potom velké ruce a inteligence. Také zájem o počítače, ten byl možná dokonce jako první.

On: Pominu-li vedlejší specializaci Ekonometrie, tak její cílevědomost a podobné životní hodnoty.

Slavíte výročí?

Ona: Dlouho jsme slavili výročí seznámení, ale jakmile jsme měli děti, tak už to nějak odpadlo. Výročí svatby skoro neslavíme, protože jsme se brali v létě, a to jsme většinou někde na rekreaci. Tam se nehodí jít na večeři, když máme polopenzi.

On: Slavíme, i když s dětmi to není tak jednoduché.

Kdy jste naposledy dostala od manžela květinu? / Kdy jste naposledy daroval manželce květinu?

Ona: Tak to si vzpomenu bez problémů, protože to bylo minulý týden.

On: To nebude vypadat věrohodně, protože to bylo v pátek.

Jak jsou u vás rozděleny domácí práce?

Ona: To se časem vyvíjelo. Na začátku jsme to měli rozděleno skoro na poloviny, ale teď jak jsem doma na mateřské a manžel je zaneprázdněný čím dál víc, tak se to spíš přenáší na mě. Manželovi zůstala likvidace odpadů a žehlení.

On: Při dvou dětech je to rozdělené operativně. Z domácích prací nejčastěji žehlím, když nepočítám vynášení odpadků. Ale to je samozřejmé.

Kdo vyrábí kalendáře a fotogalerie vašich dětí na webu? Kolik času to zabere?

Ona: Zapisuju všechny události a když je toho víc na papíře, tak to předám ke zpracování. Vedu kalendář a zapisuju, co se děti naučily. Manžel s tím stráví poměrně dost času. Taky tam jsou občas při velké zaneprázdněnosti výpadky a naši rodiče se ozývají, kdy už tam dáme něco nového. Když už je ale systém hotový, tak se tam nové fotky dají rychle. Příprava byla mnohem náročnější. Když chtějí známí vidět fotky, tak jim řeknu: „Podívejte se na webové stránky.“ Fotky nemáme skoro žádné tištěné a rovnou odkazujeme na internet.

On: Fotografem je manželka nebo já. Co se týče kalendáře dětí, tak ten na papíře chystá manželka a do počítače to vkládám já. Chce to pravidelnou péči. Fotografie se tam snažíme dávat jednou za měsíc, protože řada našich přátel a kolegů z práce se na ty stránky občas dívá. Řekl bych, že to zabere tak hodinu měsíčně.

Jak dlouho působíte na VŠE? Pracoval/a jste předtím někde jinde?

Ona: Hned od absolvování školy. Dokonce jsem už ve čtvrťáku začala učit předmět Práce s PC. Po páťáku jsem nastoupila do Výpočetního centra. Na katedru managementu jsem nastoupila po první mateřské.

On: Na VŠE působím od 15. srpna 1985. Vím to přesně, protože tehdy se jezdilo na chmelové brigády a tam jsem byl jako pedagogický dozor. Proto jsem nenastupoval 1. září ale 15. srpna. Na plný úvazek jsem nepracoval nikde jinde.

Jste tu spokojen/a? Měnil/a byste?

Ona: Po první mateřské jsem váhala, jestli nemám jít do nějaké firmy. Škola mi ale vyhovuje. Jsem tady úplně spokojená a předpokládám, že tu budu snad až do důchodu, jestli to takhle bude pokračovat. Práce mě baví, počítače jsou můj koníček. Vyhovuje mi i to, že chodíme společně na obědy.

On: Neměnil bych. Jsem tady velmi spokojený. Předčilo to veškerá má očekávaní.

Napadlo vás při vašich studiích, že tu jednou budete učit?

Ona: Tak to vůbec ne. Když mi to Tomáš ve čtvrťáku nabídl, tak jsem to radikálně odmítla, že prostě nemůžu učit – ještě navíc lidi, kteří jsou starší než já. Že budu mít v kurzu i svoje starší spolubydlící z koleje, to jsem si vůbec neuměla představit. Když mi to ale nabídl potřetí, tak jsem si řekla, že to zkusím.

On: Rozhodně mě to nenapadlo. Studoval jsem školu s tím, že se stanu pracovníkem Dopravního podniku města Brna. Myslel jsem, že tam budu vytvářet jízdní řády a projektovat linkové vedení, popřípadě že se zasadím o to, aby jízdní řády byly na počítači a že tam jednou budu mít na starosti výpočetní techniku.

Stává se vám, že vás nějaká aplikace z MS Office neposlouchá?

Ona: Spíš mě zlobí, když na mě z počítače vyběhne neočekávaná chyba nebo když se počítač zpomalí a vyžaduje restart. Jinak problémy nemám. Je neuvěřitelné, kolik práce do toho dají, každá nová verze toho umí o tolik víc, navíc se toho dá hodně využít.

On: Samozřejmě, že se to stává, zvláště když píšu podrobná skripta o aplikaci programů MS Office. Přesto jsem velkým příznivcem Microsoftu, protože sjednotil uživatelské prostředí .

Kolik času stráví váš manžel denně v práci? / Kolik času trávíte denně prací?

Ona: Záleží na tom, jestli myslíte, kolik stráví tady v práci nebo kolik stráví celkem za den prací pro školu. Tady v práci bývá minimálně sedm až osm hodin. A celkem? To bych k tomu připočetla ještě tak čtyři hodiny. Myslím že tak dvanáct hodin čisté práce.

On: To je záludná otázka. Jsem zvědavý, co na to řekne manželka. Co se týče práce, tady se často dveře netrhnou, takže se snažím zásadní koncepční věci chystat doma. Pokud je to možné, ve škole jsem od jedenácti do sedmnácti hodin. Často se stane, že se práci věnuji, když přijdu ze školy, popřípadě když uložíme děti. Erika je opečovávaná především maminkou a já čtu pohádky Lukáškovi. A po té pohádce ještě někdy, zvláště v poslední době, pracuji. Poslední čtvrtletí je pro mne pracovně nejtěžší, jaké jsem za dvacet let ve škole zažil. A to ze dvou důvodu – příprava ECTS a dislokace fakulty v Rajské budově.

Kdybyste mohl/a vyrazit kamkoliv do světa, kam by to bylo?

Ona: Vysněnou zemi jsem měla, ale zrušila jsem to, protože to byly Maledivy. Ráda bych se podívala třeba na Seychely, Mauritius. Taková nějaká exotika, povalování se po pláži, kde pobíhají děti, hrají si na písku. Ráda bych i na sever, ale dokud jsou děti malé, nemá cenu je někam tahat. Až budou větší, tak bych ráda navštívila Island, Skandinávii, něco dobrodružného.

On: Jsem nejradši v České republice nebo na Slovensku, což je patrné už z webových stránek. Baví mě pěší turistika. Mám rád Vysoké Tatry, rájem na zemi je pro mne Bielovodská dolina. Hrozně moc se mi líbilo na dovolené na Kanárských ostrovech. Ale nevím, jestli to není dáno tím, že jsem tam byl s rodinou.

Jste dobrý tanečník/dobrá tanečnice?

Ona: Ráda tancuju diskotance nebo na rychlou hudbu individuálně. Ve dvojici, to mě moc neláká. Spíš vyrazit někam na diskotéku, oldies. Nedá se to teď ale moc realizovat.

On: Tanečník jsem mizerný, ač jsem absolvoval asi osmery taneční. Snažil jsem se, ale na pohyb ani hudbu nemám talent. Od té doby navíc uplynulo více než dvacet let.

Zaujal vás v poslední době nějaký film?

Ona: Zaujal mě Deník Bridget Jonesové a miluju Hvězdné války, takže čekám na premiéru dalšího dílu.

On: Obrovskou radost mi udělala Markéta, když mi dala komplet dvou DVD s průřezem tvorby Hany Zagorové. Jsou to má studentská léta. Vůbec jsem netušil, že takový komplet klipů existuje. Už se těším, až to všechno s Rajskou budovou skončí a já se na to budu moct podívat.

Čím by vás manžel/ka dokázal/a nejvíce překvapit?

Ona: Že by si vzal v semestru dovolenou? To by mě překvapilo hodně.

On: Asi tím, že by odešla ze školy.

Mohlo by vás zajímat: